ČEZ má nový plán, jak vykouzlit 65 miliard na další jaderné bloky
Šéf společnosti Daniel Beneš informoval v Dukovanech poslance o budoucnosti jádra: dělení firmy má být výnosné
Polostátní ČEZ finalizuje přípravu tří variant, jak do budoucna uspořádat firmu a otevřít cestu k výstavbě dalších jaderných bloků. Poslancům hospodářského výboru na exkurzi v Dukovanech šéfové ČEZ vyložili podrobnosti variant – s některými detaily, které dosud nebyly známy.
ČEZ řeší problém s tím, že nové bloky jsou drahé, a minoritní akcionáři, kteří drží ve firmě 30 procent, tak proti nerentabilní investici protestují. Bojí se, že nové bloky nemají ekonomický smysl – za elektřinu z nich by se muselo platit zhruba třikrát víc, než kolik stojí dnes. Politici doposud na tento problém tolik nehleděli a brali nové bloky jako státní zájem, aby Česko mělo do budoucna z čeho elektřinu vyrábět. ČEZ nyní navrhuje následující tři varianty, kudy se vydat:
1) Vytvořit novou stoprocentní dceru ČEZ, která by investici do nových bloků vzala na sebe, a domluvit se státem garanci na výkupní cenu – tak jak je tomu například v Británii. Tomu se zatím politici bránili.
2) Vykoupit tuto dceru od ČEZ a udělat z ní stoprocentně státní podnik, který si drahou elektrárnu postaví jako strategickou věc bez ohledu na to, jestli se investice momentálně vyplatí. To je ale pro stát nákladné, navíc s první ani druhou variantou nejde moc dohromady to, jak o výstavbě nových jaderných elektráren dosud mluvil Andrej Babiš. Podle něho má ČEZ postavit aspoň jeden blok sám a zdrojů na to má dost. Jak to vysvětlit minoritním akcionářům, ovšem dosud Babiš neobjasnil.
3) Proto se v Dukovanech podrobněji rozebírala třetí varianta, tedy rozsáhlejší rozdělení ČEZ (viz obr. pod textem). O tom se již dříve mluvilo a nyní šéf ČEZ Daniel Beneš ukázal poslancům nové argumenty a výpočty, proč by tato cesta mohla být výhodná. Zatím lze však obtížně prokázat, že tato výhodnost platí a že nejde o kouzlení s čísly. V této třetí variantě ČEZ navrhuje, aby se podnik rozdělil na „čistou“ a „špinavou“ část. Stát by si podržel sto procent ve špinavé části, kam spadá jaderná výroba, uhelné elektrárny, těžba a obchod. Čistá část, kam spadá distribuce, prodej a obnovitelné zdroje, by se z větší části než dosud zprivatizovala. Podle materiálu, který ČEZ rozdal poslancům, by soukromí akcionáři mohli mít v této části časem i většinu. „V prvním kroku si stát ponechá 51 procent, poté může postupně snížit podíl až na 25 procent,“ stojí v materiálu.
Snížit podíl státu v čisté části se jeví jako nutnost. Má-li stát zároveň vykoupit dnešní minoritní akcionáře celého ČEZ, potřebuje na to peníze. Jinými slovy, stát prodá větší podíl v „čistých aktivech“ a za to zestátní jaderné a uhelné zdroje, kde si pak může dělat svoji politiku.
Vtip má být v tom, že vyčlenění čistých aktiv a jejich prodej na burze má vykouzlit navíc až 65 miliard – a to z toho důvodu, že zelené zdroje jsou nyní atraktivní a dá se do nich nalákat větší množství investorů než do dnešního ČEZ. Do něho někteří investovat nechtějí – mimo jiné kvůli konvenčním zdrojům, které jsou u některých investorů nepopulární, anebo právě kvůli nejasnostem, jak to v Česku do budoucna bude s investicemi do jaderných zdrojů a jestli to podnik ekonomicky nezatíží.
ČEZ argumentuje tím, že odhad 65 miliard konzultoval s nezávislými poradci a že jde o praxi, kterou při dělení odzkoušely i jiné energetické firmy v Evropě. Ověřit hypotézu o skryté hodnotě zřejmě nepůjde jinak než naostro na burze. Vytvoří-li ale Babiš funkční vládu, pak ČEZ toto řešení bude muset nejdřív prosadit u něj. A Babiš dělení a částečné prodávání ČEZ dosud nechtěl – trval na tom, že ČEZ má přinejmenším na výstavbu jednoho bloku peněz dost sám.
Je ale možné, že na Babiše zatlačí v této věci i staronový prezident, u něhož je preference směrem k jádru známou věcí. Dávalo by to logiku, protože Beneš má k Zemanovi blízko a objevil se i mezi jeho nejbližšími podporovateli při vyhlašování výsledků volby.
Beneš nechtěl v Dukovanech rozebírat, nakolik mezi ním a Babišem panuje v těchto věcech shoda. Tři varianty má podle Beneše posoudit do konce března státní výbor pro dostavbu jádra, kde sedí zástupci ministerstev a kde se formuje politická vůle. „Nepřipouštím si, že bychom nenašli variantu řešení,“ řekl v Dukovanech Beneš na otázku, jak podle něho celý projekt dopadne.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].