Britský parlament vyhlásil stav klimatické nouze

Britský parlament vyhlásil jako první zákonodárný sbor na světě „stav klimatické a environmentální nouze“. A poradní sbor britské vlády vydal zprávu, podle níž může Británie seškrtat svoje emise skleníkových plynů skoro k nule do roku 2050. Budou-li ostatní následovat, je podle odborníků šance udržet globální oteplení pod kritickou hranicí jednoho a půl stupně Celsia.

Stalo se tak týden poté, co šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunberg v Londýně vyzvala britské politiky, aby něco udělali pro boj s klimatickou změnou a za záchranu planety. Současně s její výzvou přispěli k tlaku na britskou politickou třídu i akce environmentální skupiny Extinction Rebellion, jejíž členové po deset dubnových dnů blokovali dopravu na nejrušnějších místech Londýna.

Jejich snaha narušit veřejný klid vedla nejen ke zhruba tisícovce zatčení, ale i k tomu, že počet zmínek o „změně klimatu“ v britských médiích překonal dosavadní rekord z prosince 2015, kdy byla v Paříži podepsána celosvětová dohoda o boji proti klimatickým změnám. Na kroku britského sněmu a na probuzení zájmu veřejnosti o něj se podle odborníků spolupodepsalo i dubnové odvysílání televizního dokumentu britského přírodovědce Davida Attenborougha nazvaného Klimatická změna: Fakta.

„Nadějná zpráva historického významu. Teď musí následovat ostatní státy. A slova se musí proměnit v okamžité činy,“ zhodnotila na Twitteru krok britských poslanců zmíněná Greta Thunberg. Jak by tyto činy mohly vypadat, naznačuje čtvrteční zpráva vydaná poradním orgánem britské vlády, Komisí pro klimatickou změnu (CCC). Podle ní může Británie zlikvidovat své emise skleníkových plynů „téměř na nulu“ během následujících třiceti let.

„Tento dokument nás posílá na cestu k tomu stát se první velkou ekonomikou, která si zákonem zakáže přispívat ke globálnímu oteplování,“ komentovala zprávu svého poradního orgánu britská vláda.

„Napsat něco takového by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné. Lidi by se nám za takhle vysoko postavený cíl prostě vysmáli,“ cituje BBC jednoho z hlavních autorů zprávy Komise Chrise Starka.  To, že dnes už to možné je a způsobily podle něj dvě věci. Jednak vládní politika podpory energie z obnovitelných zdrojů a razantní pokles cen této energie na trhu, a za druhé změna v postojích britské veřejnosti, která si začíná vážnost problému klimatických změn uvědomovat v plné síle. Nicméně dostat se k cíli nulových emisí vyžaduje podle Starka velkou politickou rozhodnost i hodně peněz - odhadem každoroční investice ve výši jednoho až dvou procent HDP.

Zároveň zpráva obsahuje doporučení, co by pro dosažení tohoto cíle měly domácnosti i firmy dělat. Lépe izolovat domy, nastavovat termostat v zimě jen na 19 stupňů, jíst méně masa a méně používat auta. Přizpůsobit se bude muset i zemědělství a letecká doprava, jejíž objem stále roste.