Brazilci zachraňují nekontaktovaný kmen, než nastoupí tvrďák Bolsonaro

V Brazílii se právě odehrává ojedinělá pozemní operace k ochraně lidí z dosud nekontaktovaného kmene. Jednotky policie a speciálních agentů z Úřadu pro záležitosti původního obyvatelstva FUNAI vstoupily na území rezervace Rio Pardo v odlehlých končinách Amazonie a začaly odtud vytlačovat skupiny agresivních ozbrojených farmářů a dřevorubců. Ti během posledních let stihli vyvraždit velkou část tamního nekontaktovaného kmene Kawahiva - a zbytek jeho lidí proměnili v psance nucené skrývat se ve své vlastní zemi, devastované postupně těžbou a vypalováním lesa.

Šéfové operace mají strach, že když se ochrana Rio Pardo nestihne celkově zabezpečit do nástupu nového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara 1. ledna 2019, bude po Kawahivech veta. Ozbrojený zásah začal 7. prosince a FUNAI nyní informoval o jeho průběhu. Území Kawahivů se rozkládá poblíž města Colniza ve státě Mato Grosso, údajně jedné z nejnásilničtějších oblastí Brazílie. Místní farmáři a těžaři dřeva proměnili Rio Pardo v nejrychleji ilegálně odlesňovanou oblast Amazonie a nekontaktovanému kmeni zařídili bezmála dokonanou genocidu.

Podle Survival International, mezinárodní organizace na obranu práv původního obyvatelstva po celém světě, jejíž server informoval o brazilské operaci v úterý jako první, jsou dnešní Kawahivové prakticky na neustálém útěku před invazí ničitelů jejich lesního domova.  Jedině ochrana rezervace jak s pomocí fyzických stráží, tak zákona představuje cestu, jak by mohli tito indiáni dál zachovávat svůj způsob života včetně rozhodnutí nevstupovat do kontaktu s vnějším světem.

Snahy o tuto ochranu začaly už před časem, prakticky ihned po náhodném setkání s dosud neznámými Kawahivy v roce 2015. Vláda přesvědčovaná dopisovým bombardováním nevládek i běžných lidí z celého světa vymezila kmeni exkluzivní teritorium. I když vlivní byznysmeni a rančeři z Colnizy po celou dobu těžce lobovali za jeho zásadní zmenšení, teď do Rio Pardo vstoupila ruka zákona a vytlačila ven všechny ilegální uzurpátory.

„Tenhle zásah dokázal, že veřejné kampaně mají v boji proti vyvražďování dosud nekontaktovaných lidí velký význam,“ komentoval vývoj šéf Survival International Stephen Corry. „Kawahivové prožili v předchozích letech strašné trauma, ale řadě z nich se podařilo uniknout smrti a my jsme rozhodnutí nepřipustit, aby dopadli jako tolik lidí z podobných kmenů před nimi. To ale bude vyžadovat náročný proces, především v rovině zákonné ochrany jejich práva na vymezenou půdu.“

Na proces, o kterém Corry mluví, ovšem není zrovna moc času. Vedení Brazílie přebírá nedávno zvolený prezident Jair Bolsonaro, ctitel vojenských diktatur a rázných řešení, který už během kampaně prohlásil, že ve funkci nedovolí vyhlásit ochranu nad žádným územím původních obyvatel. Lidé z FUNAI a další znalci poměrů jsou tak přesvědčeni, že pokud se nepodaří provést několik zbývajících právních kroků v následujících dnech, nepovede se rezervaci Kawahivů zachránit možná už nikdy.

A ještě naučná poznámka editorů ze Survival International:

Podle současných vědomostí je dnes na světě zhruba kolem stovky nekontaktovaných kmenů. Za takový kmen jsou považováni lidé, kteří nemají a nechtějí mít mírumilovný vztah s vnějším světem. Přitom o tomto vnějším světě vědí a občas mají i sporadické kontakty se svými sousedy z již „kontaktovaných“ kmenů v okolí. Nekontaktované kmeny se považují za nejkřehčí a nejranitelnější lidi na Zemi. Celá taková společenství byla vyvražděna útočníky zvenčí snažícími se ukrást jejich zemi, nebo je skosily nemoci zanesené mezi ně náhodným kontaktem s „civilizovaným“ okolím. Podle statistiky je běžné, že po prvním kontaktu s vnějším světem zemře zhruba 90 procent příslušníků dosud nekontaktovaného kmene.