Malý a ještě menší

Pestrobarevný byt v obytném komplexu z šedesátých let nacházející se v centru španělské Sevilly. Dvoupatrový loft na břehu kanálu v nizozemském Amsterodamu. Hornický domek z třicátých let v australském Sydney. Obvykle jen pár desítek metrů čtverečních, od dvaceti do šedesáti. Některá obydlí si architekti a architektky navrhli pro sebe, jiná pro klienty, jimiž jsou obvykle lidé se slušnými příjmy – zubařka, designér, právník. Prohlídka bytu s fundovaným komentářem zachycená na desetiminutovém videu. 

Kanál Never Too Small si na YouTube získal během několika let značnou proslulost. Lidé, kteří vyrůstali v garsonkách na sídlištích komunistického Československa, by jistě namítli, že „příliš malý“ prostor k životu bezpochyby existuje, i když název kanálu tvrdí opak. Na straně druhé na Jižním Městě v osmdesátých letech minulého století nepůsobili vynalézaví architekti. A právě hravost a kreativita, díky nimž vypadá žití na malém prostoru nejen snesitelně, ale i útulně a prakticky, je hlavní atrakcí videí, kde každý jednotlivý byt či dům představuje osoba, která jeho rekonstrukci či zařízení navrhla. Videa Never Too Small jsou tak zejména přehlídkou vynalézavých řešení: posuvné zástěny, rozložitelné stoly či postele, chytré úložné prostory, využití světla či zrcadel k optickému zvětšení, místa v bytě, jejichž funkce se proměňuje během dne…

Videa mají obvykle miliony zhlédnutí, stálých odběratelů má kanál téměř dva a půl milionu z celého světa. Na zmiňovaný byt v Seville vybavený zelenou kuchyní a žlutým pracovním koutem, který byl v době vzniku tohoto textu nejnovějším přírůstkem kanálu, bylo během deseti dní zvědavých bezmála 300 tisíc lidí. Never To Small šíří poselství, které v posledních letech nabírá na popularitě. Tedy že co je malé, to je hezké. A taky finančně dostupné a ekologicky udržitelné. I v bydlení.