Jak známo, všechno špatné je pro něco dobré. Covid-19 přinesl kromě jiného také větší zájem o staré lidi a celkově o stáří jako životní etapu, v níž jsme my nebo naši blízcí velmi zranitelní. Pandemie a její oběti také připomněly, že česká společnost výrazně stárne a stáří se stane mnohem běžnějším jevem než dříve. Je tedy důležité vědět, s čím je prodloužení života spojeno a jak se máme na tuhle změnu připravit. Geriatrička, profesorka Eva Topinková, říká, že česká medicína má co dohánět.
Paní přednostko, kdy začíná lidské stáří?
Pro stáří není určená jednoznačná věková hranice, ale nejčastěji je stáří definované věkem 65+. To je obvyklá hranice odchodu do důchodu, ale i věk, kdy dochází k výraznějšímu výskytu nemocí typických pro vyšší věk. I když všichni stárneme, u každého člověka je průběh stárnutí jedinečný.
Co vede k prodlužování života?
Historicky vidíme celou řadu vlivů – zdravější prostředí s dostupností potravin i vody spolu s pokrokem ve zdravotní péči. Platí, že čím lepší hygienické a socioekonomické podmínky, tím zdravější populace.
V poslední době je módní mluvit o tom, nakolik je možné stárnutí zpomalit. Co se o tom ví?
Některé civilizační nemoci, jež zkracují život, můžeme oddálit zdravějším způsobem života. Také už dokážeme oddálit stárnutí buněk v tkáňové kultuře mimo organismus některými laboratorními manipulacemi, jež navozují určitý…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu