Manželé Genzerovi žili před sedmi lety v úplně běžném městském bytě. A možná, když se jim bude chtít, se do činžáku někde u náměstí nastěhují znovu. Zatím se jim ale nechce, teď jsou spokojeni se vcelku podivuhodnou energetickou existencí, kterou spolu se svou batolící se malou dcerou vedou. Jejich dřevěný dům svítí elektrickým světlem, pere a suší automaticky prádlo a hřeje do zimního šera, kousek pod hřebenem kopce, uprostřed Hostýnských vrchů. Nevedou k němu přitom žádné dráty ani potrubí. Genzerových dům prostě stojí osamělý ve strmé louce a vystačí si sám, i s rodinou v něm.
Manželé potřebovali trochu kuráže a hodně šikovnosti. to druhé není nutně potřeba.
Tak sušičku?
Svůj přesun z okresního města, Nového Jičína, na odlehlý kus venkova, podnikli Petr a Olga před osmi lety. Chtěli změnu a žít v přírodě. Našli hezký pozemek, na kterém si dokázali představit život, a rozhodli se sem přestěhovat. Stál před nimi jeden zásadní problém. Na jejich kus půdy nevedly žádné sítě a žádné dráty. Petr Genzer je povoláním stavař, a jak sám říká, rád zkouší, jak věci fungují, a experimentuje. Stěhování do hor a do přírody proto Genzerovi pojali jako jistý experiment – jestli je tady možné žít v jistém smyslu jako na ostrově. „Věděl jsem, že to možné je, a nepochyboval jsem, že to zvládneme. Ale i tak je to pro nás příjemné dobrodružství,“ říká Genzer.
[image id=„200214735“ caption="Jednoduchost je nejdůležitější. (Petr a Olga…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
