„Je tu nové zelené tsunami, které se rychlostí zvuku blíží k našim hranicím a které je založeno na vyvolávání strachu o osud planety,“ prohlásil ve svém novoročním projevu 1. ledna 2020 předseda Senátu Jaroslav Kubera a dvacet dní před svojí náhlou a nečekanou smrtí ujistil české občany, že si nemusí dělat žádné starosti, neboť „planeta se opravdu za čtrnáct dnů, ani za čtrnáct let, ani za čtrnáct století nezhroutí“. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček o chvíli později v přímém přenosu České televize zase v reakci na varování vědců před zrychlujícím se oteplováním Země řekl, že „odmítá redukovat lidský život na pouhou uhlíkovou stopu“. Podobný vzkaz neslo předtím i vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana, který snahu něco dělat proti klimatické změně označil za „nové náboženství“.
Vstup do nového roku tak nabídl ukázku české originality: zatímco Evropa, ale i svět bijí na poplach, že máme poslední šanci, jak změnou dosavadního přístupu zabránit nevratné proměně klimatu a tím i krajiny a života, projevy tří vrcholných českých politiků se zaměřily na zpochybnění těchto varování a volaly po „zdravém rozumu“.
Stát by tak podle většiny obyvatel měl hledat taková opatření, která by se neměla dotknout jejich životní úrovně.
Podobná rétorika není výjimečná ani u českého předsedy vlády Andreje Babiše. Před summitem lídrů členských států EU v prosinci minulého roku prohlašoval, že tzv. green deal – dohodu Unie o snížení emisí –…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
