Roztočená fotbalová spirála

Zavalitý muž s knírkem lehce podkopne balon a ten se doslova něžně snáší do sítě, jako když na podzim vítr sfoukne vítr nažloutlý list. Do toho burácí televizní komentátor Karol Polák: „Sme majstri Európy!“ Záběry z finále fotbalového mistrovství Evropě v Bělehradu z roku 1976 může většina z nás vidět třeba tisíckrát.

Můžeme se lehce ušklíbat nad neforemnými dresy, ve kterých tehdy fotbalisté nastupovali. Nebo nad způsobem hry, kdy od hráče s balonem bývá jeho strážce obvykle vzdálen několik metrů a všechno je to ve srovnání s dneškem pomalé jak filmy Nikity Michalkova.

Ale na Panenkův záblesk geniality s originálně provedenou penaltou, počítající s tím, že soupeřův gólman rozhodně skočí k některé z tyčí, takže na balon poslaný pěkně pomalu a hlavně přímo doprostřed branky prostě nedosáhne, byste se klidně mohli dívat pořád dokola a nadosmrti. Všechno se mění, ale originalita a osobnosti, jejichž slávu nepohltil čas, si lebedí uvnitř věčnosti.

Radost z gólů je pořád stejná, jen je teď těm nejlepším extrémně lépe zaplacena. Rej miliard, který se kolem fotbalu v průběhu času roztočil, odlišuje fotbalovou minulost od současnosti ze všech možných srovnání zásadním způsobem.

Průmyslový sektor

Dnes už vlastně ani nepadají lístky z kalendáře, jen se kolem nás překlápějí digitální čísílka – a inovuje se i vše kolem fotbalu. Staré stadiony s místy ke stání, na kterých pulzoval (a někdy bohužel i vyhasínal) život, nahradily prosvětlené amfiteátry osázené sedačkami,…