Senioři jsou nevyužité bohatství

Ještě v devadesátých letech člověk v metru bezpečně odlišil českého penzistu od západního. Ti druzí bývali lépe oblečení, měli lepší brýle, vypadali mladší a šťastnější. Poznáte ten rozdíl ještě dnes?

Už se to hodně srovnalo. Spousta lidí, kteří jsou dnes ve vyšším věku, za tu dobu vycestovala, podnikala, vzdělávala se. Právě jsem se ale vrátila z kongresu pečujících o seniory ve švédském Göteborgu a uvědomila jsem si jeden méně příjemný fakt. My jsme sice za posledních dvacet let Evropu v mnohém dohonili, jenže ona nestála na místě a v lecčem nám zase utekla. Ve vzhledu seniorů už není takový rozdíl, ale v oblasti péče o ně a podpory jejich rodinných příslušníků zůstává podstatný.

V čem se ta péče liší?

V západní a ještě více severní Evropě se politika na nejvyšší i komunální úrovni dělá víc „pro lidi“. V praxi to znamená, že pro seniory existují zdravotní a sociální služby, které jim usnadňují život a pomáhají také rodinám, jež o méně soběstačné seniory pečují. Veškeré služby vycházejí z normálního přirozeného prostředí – z občanských sítí, komunit, obcí a měst.

Jaké služby myslíte?

Úplným základem je, aby se senior nebo jeho rodina, která se dostane do složité situace, dostali k informacím. Aby se jim věnoval někdo, kdo je…