S Vladimírou Dvořákovou o současné politice

 Vladimíra Dvořáková(*1957) je politoložka. Vystudovala historii a ruštinu na Filozofické fakultě UK. Je vedoucí katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE, v letech 2003–2006 byla viceprezidentkou Mezinárodní politologické asociace (IPSA),  nyní je šéfredaktorkou časopisu Současná Evropa a Česká republika. Zabývá se problematikou revolucí, přechody k demokracii, komparativní politikou a v současnosti především občanskou společností.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:59Rita HoloubkováLze podle vás označit prvorepublikový režim v období od rozpadu rudo-zelené koalice v roce 1920 do vzniku občanské koalice v říjnu 1926 za konsociační demokracii? Lze podle Vás předpokládat, že se k tomuto typu deviantní demokracie vyvíjí současný režim?11:03Vladimíra DvořákováVzpomínám si, že když v roce 1992 měl v Praze přednášku A. Lijphart, „otec“ pojetí konsociační demokracie, tak považoval například fungování „pětky“ za První republiky za určitý prvek konsociační demokracie. Nedomnívám se, že by náš současný vývoj směřoval k tomuto typu demokracie, který za určitých podmínek může udržet demokratické principy i v silně rozdělených společnostech (nábožensky, etnicky, rasově,…).:49Milan NovýDobrý den paní Dvořáková,jaký názor máte na tzv.: kouzlo průzkumů veřejného míněn. Politici jim podřizují svá rozhodnutí. Takhle se ale vládnout také nedá. Samozřejmě, že lidé chtějí mít co nejvyšší dávky a co nejnižší ceny. Přeji hezký den Nový11:07Vladimíra DvořákováPrůzkumy veřejného mínění mohou velmi silně pomoci v politickém marketingu, protože dávají politikům informaci o tom, co vlastně lidé chtějí, co jim konkrétně vadí, jaké jsou jejich názory atd. Známý bonmot k tomu říká, že „politici by se neměli jen dívat do zrcadla, ale občas se podívat i z okna.“ V tomto smyslu jsou průzkumy dosti důležité, ale musí se umět s nimi pracovat. Politik, respektive politický analytik, musí umět položit vhodnou otázku, umět dobře interpretovat výsledky a především si být vědom toho, že veřejné mínění se mění a že „hlas lidu není hlas boží“. Politik by tedy neměl měnit politiku podle jednotlivých průzkumů, musí udržet určitou kontinuitu a sevřenost svého programu, jinak by byl velmi nečitelný. Výsledky pro něj mohou být například signálem, že některé věci musí více vysvětlit. Mohou být ale i signálem, zejména pokud se potvrzuje dlouhodobý trend stejných postojů, že tato politika je v dané chvíli neprůchozí a musí být schopen ji změnit. Tj.  průzkumy jsou důležitou zpětnou vazbou nikoli hlavním zdrojem formování politiky.:12Josef RychetskýJsou dnes lidé ochotni více (v porovnání s lety porevolučními)se zapojit do dění kolem sebe třeba prostřednictvím občanských sdružení nebo zájem o reálného zapojení do života např. obce podle vás klesá? Předznamenává šíření se občanských sdružení konec odborů?11:11Vladimíra DvořákováVždy po určité mobilizaci lidí při změně režimu dochází k poklesu aktivit. V postkomunistických zemích je celkově nižší míra zapojení občanů do věcí veřejných, což je vyvoláno řadou sociálních i kulturních faktorů. Navíc se určitým způsobem proměňuje způsob komunikace mezi občany, prostřednictvím internetu vznikají mnohé sítě, často i mezinárodní, které se dotýkají závažných společenských otázek a které dokážou zorganizovat i akci (například bojkot určitého zboží firem, které se chovají neeticky). Mění se tedy i formy aktivit. Nepředpokládám konec odborů, v dané ekonomické situaci spíše očekávám jejich posílení, i zde ale pravděpodobně bude docházet k proměnám jejich podoby, způsobu mobilizace atd.:31Věra ŠejchlováUškodilo podle vás české předsednictví unii zemím žádajícím o přijetí do EU?11:13Vladimíra DvořákováV této chvíli asi nedokážu přesně odpovědět. Naše politika i v rámci předsednictví podporovala vstup dalších zemí do EU, na druhou stranu vláda nedokázala doposud prosadit podpis Lisabonské smlouvy, bez níž je fakticky rozšíření EU velmi problematické. Navíc neschopnost politických elit dohodnout „klid“ zbraní v době předsednictví, asi také nepřidalo na popularitě myšlence dalšího rozšiřování.:00Jakub StránskýPoslední dobou máme slabší a slabší vlády. Nastala správná doba pro změnu volebního systému na většinový? Nebo je problém naopak v tom, že se do Sněmovny většina stran nedostane?11:17Vladimíra DvořákováŽádný volební systém není samospásný a nikdy nelze zcela předvídat, jaké bude mít skutečné výsledky. Můžeme spíše odhadovat určité tendence, zejména posílení počtu stran v parlamentu či jejich snížení a v tomto smyslu jistou efektivitu vládnutí a také míru reprezentativnosti. U nás není problémem volební systém, byť by asi prospělo, pokud by byl lichý počet poslanců ve Sněmovně (což by ovšem vytvořilo sudý součet členů Parlamentu ČR při volbě prezidenta), ale to, že se politici nedokážou dohodnout a občané (i média) pořád považují hledání konsensu a kompromisu za cosi nemravného. Dokud společnost nebude „trestat“ aroganci, neústupnost, neschopnost se domluvit apod. tak se situace nezmění; v této politické kultuře by většinový systém mohl mít spíše tendenci ještě společnost více polarizovat a prosazovat politiku „vše pro vítěze“.:05Dominik NekolnýMyslíte, že by již ČR, tedy její občané měli mít možnost přímé volby prezidenta?
Je to podle vás znakem zdravého demokratického vývoje, nebo naopak projevem značné nedůvěry k politice a politickým stranám?11:23Vladimíra DvořákováPřímá volba prezidenta je jistě „demokratičtější“, protože poskytuje občanům další rozhodovací práva, ale nelze přímou či nepřímou volbu dávat do souvislosti s úrovní demokracie. Přímá volba zároveň posiluje legitimitu prezidenta, dává jí naroveň přímo volenému parlamentu. Z tohoto hlediska je nutné si při takovéto změně si uvědomit, jaký systém vlastně chceme vytvořit a v tomto smyslu zpřesnit Ústavu. Většina politologů nedoporučuje posílení prezidenta v tzv. nových demokraciích, kde není dostatečně vytvořena jistá úcta k ústavním a obecně právním procedurám, což se u nás ukazuje takřka denně. Mám trochu pocit, že naše společnost stále čeká na to, že se v případě přímé volby podaří zvolit nějakou „ideální“ osobnost, která bude „moudře“ vládnout. Nedělejme si v tomto smyslu příliš velké iluze. Osobně preferuji spíše nepřímou volbu, v případě přímé volby bych doporučila upřesnit pravomoci prezidenta směrem k jejich zeslabení.:43Jiří ŠtegDobrý den,
jak vidíte šance nových stran SSO a DSZ v euro a v parlamentních volbách.
Děkuji11:34Vladimíra DvořákováI když kampaň pro evropské volby se teprve rozbíhá a pro parlamentní teprve připravuje, nepředpokládám výraznější úspěch, tj. schopnost kandidátů těchto stran dostat se do patřičných parlamentů. Politický prostor zde příliš velký není, navíc v obou případech o relativně omezený okruh potenciálních voličů, které mohou oslovit, se bude ucházet větší počet menších stran, čímž se síly ještě roztříští. Jistá šance by mohla být, pokud by atmosféra ve společnosti silně posílila protestní hlasování proti oběma hlavním stranám, ale chybí mi v obou případech výrazná osobnost, se kterou by se volič mohl ztotožnit.:38Filip StrnadDobry den. Chtel bych se zeptat, co podle Vas zapricinilo narust neonacistickych aktivit v posledni dobe a do jake miry predstavuje Delnicka strana ohrozeni pro vnitrni bezpecnost Ceske republiky. Myslite si, ze je postup statnich organu vuci tomuto stranickemu subjektu adekvatni? Dekuji za odpoved.11:44Vladimíra DvořákováPříčin je asi celá řada, od celkového růstu napětí ve společnosti, neřešení mnoha skutečných problémů, posilování nedůvěry vůči politice, spravedlnosti atd. Považuji to za velmi nebezpečný jev. Co se týče postupu vlády, nejde jen o otázku represe, jde o to adekvátně řešit existující problémy ve společnosti. Zároveň je zřejmě nutné i důkladněji zmapovat aktivity těchto hnutí, aby bylo možné na to reagovat i po právní stránce. Rozhodnutí soudu ve věci Dělnické strany považuji za správné, protože mu nebyly poskytnuty adekvátní důkazy pro jiné rozhodnutí. Myslím si, ale že hodně může udělat i společnost. Pokud se ve společnosti vytvoří atmosféra, že toto jednání je společensky nepřijatelné, sníží se i možnosti těchto stran či hnutí získávat příznivce a ocitnou se ve výrazné izolaci.:47PaulDobrý den,
poslední dobou se skutečně dost stydím za své politiky a v zahraničí i za svou zemi. Nevím, jak vysvětlovat pozitiva Entropy, skandály kolem justice a p. Čunka a v poslední době totální nekompetentnost našich politiků - pád vlády v době předsednictví a představení nové, bez jakéhokoli charakteru a programu.
Myslím, že jsme ve velkém společenském marasmu.
Sdílíte podobný pocit ? Zajímalo by mě ale hlavně, jaká je podle Vás cesta ven (pro normální občany, protože tihle naši politici ji asi nevyšlapou). Díky.11:52Vladimíra DvořákováVelmi silně sdílím tento pocit a vím o mnoha dalších lidech, kteří dlouhodobě pracují v zahraničí a nyní pociťují stud, když mají říci, odkud pocházejí. Cesta ven není jednoduchá, nepomůže ani žádná výměna politiků. Je nutné, aby společnost dala jednoznačně najevo /třeba i ve volbách, zaškrtávání preferencí apod./, že odmítá aroganci, zneužívání moci, manipulaci atd. Pokud zde bude převládat názor, že důležité je vyhrát, nikoli dodržovat pravidla, pokud média nebudou schopna dlouhodobě sledovat a připomínat kauzy, které jsou problémem (jaké důsledky vyvodila ODS z kauzy Morava? Ví ještě někdo, proč se vlastně hlasovalo o nedůvěře vládě?). Pokud nenaučíme veřejnost, že politik se zodpovídá ze své činnosti atd. tak se z marasmu nedostaneme. Klíčem je právo a právní stát - nikdy to zde nebylo ideální, za této vlády se z tohoto hlediska situace prúdce zhoršila:07Martin PřidalDobrý den paní profesorko,
je podle Vás větším problémem vyslovení nedůvěry vládě v průběhu předsednictví EU nebo zjevná snaha (zřejmě i úspěšná) o manipulaci justice ze strany politiků - viz kauzy Čunek, Wolf?11:56Vladimíra DvořákováOboje samozřejmě spolu úzce souvisí. Kdyby nebyla kauza Wolf a protesty proti setrvání paní Vesecké ve funkci, tak by nikdy k hlasování o nedůvěře nedošlo. Pád vlády uprostřed předsednictví není dobrá věc, ale všude na západ od našich hranic by po snaze jménem premiéra ovlivnit novináře opozice vyvolala hlasování o nedůvěře. Reputace České republiky se tak prudce snížila.:01Pavel KolátorNehrozí, že pod vlivem předčasných voleb a kampaní, které strany zahájí, nechá koalice i opozice současnou prozatimní vládu tzv. ve štychu?11:58Vladimíra DvořákováTato vláda bude spíše udržovací a asi by to tak v této situaci mělo být. Možná strany budou chtít, aby vláda udělala některá nepopulární opatření, do kterých se stranám samotným moc nechce. Nelze očekávat nějaká převratná řešení, pokud se na nich nedohodnout obě hlavní strany a schopnost těchto stran se dohodnout, jak jsme viděli, se blíží nule.:17Marek HolataJak se díváte na záměr pana Kalouska - odtrhnout se od KDU-ČSL a založit si svou stranu?12:00Vladimíra DvořákováMoc velkou šanci nově vzniklé straně nedávám. Osobně bych to nyní viděla spíše jako předvolební tah, aby nebyl zvolen do čela strany opakovaně pan Čunek. Pokud by se KDU-ČSL rozpadla, nevěřím, že by se jedna či druhá část dostala do parlamentu.:37Petr KohoutMnozí lidé (a vyjádřili se tak i někteří politici) se díky vyslovení nedůvěře Topolánkově vládě utvrdili v přesvědčení, že by k podpisu Lisabonské smlouvy mělo dojít už jen proto, aby k podobným situacím nedocházelo a právě proto, aby Unie měla více pravomocí - souhlasíte?12:02Vladimíra DvořákováNevidím zde přímou souvislost. Lisabonská smlouva není o více pravomocích, ale spíše o schopnosti a efektivitě vládnutí s větším počtem členských států.
Každopádně to, že jsme doposud nepodepsali Lisabonskou smlouvu výrazně zhoršuje naše postavení v Unii.