S Ladislavem Mikem o biodiverzitě

Ladislav Miko

(*1961, Košice, Československo) je odborník v oblasti ochrany životního prostředí a bývalý ministr životního prostředí České republiky ve Fischerově vládě.

Vystudoval obory obecná biologie a systematická biologie a ekologie na Univerzitě Karlově v Praze. Před rokem 1989 působil deset let v zoologickém ústavu Slovenské akademie věd. V letech 1992 - 2001 pracoval na inspekci životního prostředí v pozici zástupce ředitele. V roce 1996 získal titul PhD. v oboru systematické zoologie a ekologie a roku 2009 se stal docentem na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. Jeho specializací je půdní biologie a zabývá se půdními živočichy, zejména roztoči. V roce 2001 zastával funkci konzultanta projektů EU v programu PHARE. V období let 2002 - 2005 pracoval jako náměstek ministra na ministerstvu životního prostředí, kde se výrazně podílel na vytvoření ochranných oblastí v rámci evropského programu Natura 2000 a na nové koncepci národního parku Šumava. Od roku 2005 působí jako ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. 

Pro většinu světových farmářů je představa, že prodají pluh a nechají půdu jejímu přirozenému stavu, noční můrou: Výnosy by takovému zemědělci v prvních letech nejspíš klesly. Musel by se hodně naučit, aby ubránil úrodu proti plevelům, plísním a dalším škůdcům. Musel by si pořídit speciální secí stroje. Na druhou stranu by ovšem uspořil až polovinu dusíkatých hnojiv a spotřeboval pětkrát méně nafty než dřív. Pokud by postupoval správně, výnosy by časem opět stouply a vydělal by víc než v době, kdy sázel do úhledných zoraných lánů. Odměnou by mu navíc byla čistší voda v řekách, pestřejší krajina, osídlená například neobvyklými druhy ptáků, a v budoucnu zřejmě i vyšší dotace z Bruselu.
Je možné, že si okolnosti podobnou revoluci časem vynutí. Nejde tu jen o ekologii, kterou část lidí chápe jako nadstavbu, cosi „zbytečného“, ale o přežití. Civilizace, které si v minulosti zničily půdu, zanikly (např. Argarská kultura v jižním Španělsku před 3600 lety nebo Sumerové). Eroze a degradace půd ohrožuje samé základy dnešního přelidněného světa. Ladislav Miko připomněl účastníkům bruselské konference bývalé Československo, konkrétně Hanou, kde během třiceti let intenzivního komunistického zemědělství vzalo za své 20 z celkem 60 centimetrů tamní vysoce kvalitní černozemě. Znepokojivá situace je třeba i v USA – od zorání prérie v Iowě před 160 lety tam přišla vniveč polovina nejúrodnější svrchní vrstvy půdy. Bezorebné obdělávání a další podobná opatření by erozi a ničení půd mohla zastavit. (Z článku v Respektu 24/2010.)

On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s časovým zpožděním, po aktualizaci seznamu dotazů administrátorem.)

:00Josef ŠebáňMyslíte, že už je Česko zralé na debatu o biodiverzitě? Země s tak silnou betonářskou a zemědělskou lobby? Čím chcete ty lidi přesvědčit? Čísly? Statistikami? Skutečně - uzrává nějaký konkrétní přesvědčivý a účinný plán, jak mnohaletou praxi změnit? Kde by se podle vás mělo začít jako první?13:13Ladislav MikoNa uvod se vsem ctenarum omlouvam, budu odpovidat bez diakritiky, nebot reaguju z pocitace v italskem hotelu.
K otazce: to neni otazka zralosti, ale spise potreby nebo nutnosti. Analyza ekonomickych dopadu ztraty biodiverzity stale vice dokazuje, ze bez reseni tohoto problemu budeme mit zasadni problemy jinde, zejmena v souvislosti se ztratou sluzeb poskytovanych ekosystemy. Velmi plasticky to vystupuje v souvislosti s opakovanymi zaplavami - je zde jasny dukaz ze dosavadni pristupy nemusi byt ani jedine mozne a dokonce ani dostatecne ucinne. Potreba pracovat s ekosystemovymi sluzbami je stale vice akceptovana, jednoduse proto ze to jinak asi nepujde.
Pokud jde o plan, je rozpracovan. Jako ministr jsem predlozil vlade ke schvaleni osnovu tzv. adaptacniho planu, podle ktereho maji vsechny resorty analyzovat problemy prinasene globalni zmenou (zejmena klimatu a souvisejicich veci, kam ekosystemy jasne spadaji) a na zaklade teto analyzy - mela by byt hotova v radu nekolika mesicu - se vypracuje narodni plan adaptace na prichazejici resp. probihajici zmeny, s doporucenimi konkretnich akci atd. Urcite nejpodstatnejsi je zacit s resenim otazek kolem zakladnich ekosystemovych sluzeb - retence vody v krajine, ochrana pudy, samocistici schopnost vodnich toku, obnova ekosystemu a jejich funkci.:00Andrea KauckáDobrý den.
Pane Miko, příliš mi z článku o biodiverzitě není jasný rozdíl mezi krajinou s vysokou přírodní hodnotou a ekologicky cennou krajinou - v čem spočívá? A pak bych se ráda dozvěděla, jestli už se u nás zkouší bezorebné obdělávání půdy a v jakých oblastech? Případně jsou-li již k dispozici údaje o výsledcích?14:18Ladislav MikoJa myslim ze to nejsou dve ruzne kategorie ktere se navzajem vylucuji. V kontextu uplatnovani legislativy jde o to, ze nejcennejsi (ekologicky, nebo chcete-li z hlediska biodiverzity) casti krajiny jsou nejakym zpusobem chraneny, at uz formou site narodnich chranenych uzemi (narodni parky, CHKO, rezervace atd.) nebo na evropske urovni (Natura 2000), pripadne podle mezinarodnich umluv (Ramsarske mokrady, rezervace UNESCO). Koncept vysoke prirodni hodnoty (HNV - high nature value) neni zavisly na vyhlasenych (tj. pravne upravenych) uzemich, a sleduje urcite charakteristiky - zachovalost stanovist, pritomnost druhu, diverzitu nejen na urovni druhu ale i na urovni ekosystemu a krajiny atd. Jinymi slovy, HNV uzemi muze byt pritomno i v mistech kde neni zadna rezervace nebo jinak chranene uzemi, muze byt soucasti zemedelske krajiny nebo lesa atd. HNV uzemi hraji vyznamnou roli ve funkcnim propojeni jednotlivych prvku krajiny, soucasne obvykle mimo chranena uzemi nejlepe zajistuji tzv. ekosystemove sluzby (protierozni, protipovodnove, podpora biodiverzity, ale take rekreace, ekoturistika apod.). V ceskem kontextu a podle ceske legislativy pujde obvykle o tzv. vyznamne krajinne prvky, ktore zna cesky zakon o ochrane prirody a krajiny v ramci tzv. obecne ochrany prirody. Tyto casti krajiny jsou potom, opet podle ceske legislativy, velmi casti soucasti tzv. uzemnich systemu ekologicke stability krajiny.
Kdyz pominu tuto slozitou sit pravnich definic a pojmu, da se jednoduse rict, ze HNV jsou hodnotna uzemi mimo chranenych uzemi a ze jsou to uzemi kde se bezne provozuji vsechny ekonomicke a socialni aktivity. To soucasne poukazuje na to, ze je mozne v krajine zit a hospodarit aniz by to nutne znamenalo z hlediska prirody totalni nebo znacne poniceni prirodnich prvku. Logicky to nekdy vyzaduje specialni ohled nebo postupy, ktere zde leze uplatnovat jen na zaklade chuti a dobre vule. Protoze to nekdy muze znamenat zvysene naklady nebo urcite organizacni komplikace, je na miste uvazovat o podpore tech, kteri se rozhodnou HNV udrzovat nebo dokonce jejich kvality nove dosahnout.:00K. R.Podle sloupku pana Uhlíře soudím, že Green Week se nesl v duchu dosti ponurých vizí budoucnosti?
Byla tam představena nějaká zcela nová myšlenka nebo návrh, který doposud představen jinde nebyl? Bylo Česko za ochranu přírody kritizováno a nebo jsme v tom pomyslném průměru? Ponecháte to jen na novinářích, aby téma zpracovali pro veřejnost a nebo se toho ujmou sami vědci?14:29Ladislav MikoVe skutecnosti nikoliv. Stale vice je zrejme, ze budeme-li vykreslovat budoucnost jen v cerne barve, nedoda to prilis viry v to, ze je mozne aktivne neco zmenit k lepsimu. Pritom to nepochybne jde - vysledky tricetileteho pusobeni ptaci smernice jasne ukazuji, ze soustredena a cilena ochrana nejohrozenejsich druhu vedla k vyraznemu zlepseni stavu jejich populaci. To bylo prokazano i na urovni vedeckych publikaci, ta nejznamejsi byla otiskunuta dokonce v casopise Science, jednom z nejrespektovanejsich prirodovednych odbornych casopisu.
Nevim, zda je mozno mluvit o nejakych „zcela novych“ myslenkach, protoze hodne o moznostech ochrany prirody jiz bylo diskutovato. Prece ale myslim, ze prime zacleneni biodiverzity a ekosystemu do ekonimickych hodnoceni, priklon k ekosystemovemu pojeti a konceptu ekosystemovych sluzeb, jejich vyuziti jko nejlevnejsiho a vsude dostupneho prostredku k reseni otazek klimaticke zmeny atd. znamenaji vyrazny posun vpred i v koncepcni oblasti.
Ohledne Ceska, da se rict ze jsme v pomyslnem prumeru, ale v nekterych oblastech jsme dokonce docela vpredu. Mnoho lidi u nas kritizuje zpusob jakym jsou realizovany uzemni systemy ekologicke stability (USES) podle zakona o ochrane prirody a krajiny, ale pritom si neuvedomuji ze jsme jednou z velmi mala zemi v Evrope, ktera vubec tento koncept ma legislativne podchyceny a ktera na nem prubezne (byt pomalu) pracuje. V ekosystemovem pojeti ochrany biodiversity, v pristupech k monitorovani a mapovani stavu v CR i v nekterych praktickcych aplikacich (napr. dnes uz letity, i kdyz ne prilis velky financni program revitalizace ricnich systemu) se da rict ze CR patri k tem pokrocilejsim zemim. Nase nejvetsi slabina je implementace, zavadeni do praxe, neboli realizace rady velmi dobrych postupu a myslenek ktere mame k dispozici.
Ohledne komunikace, vedci sami obvykle oslovuji jenom urcitou cast spolecnosti (doporucuju si srovnat napr. sledovanost televiznich kanalu, rekneme CT2 a kterekoliv komercni stanice a bude jasne o cem mluvim). Proto je dle meho nazoru role medii nezastupitelna a to nejpodstatnejsi spociva mimo jine i v tom, jak dokazeme zaujmout a informovat prave ty novinare, kteri maji chut o prirode a jeji ochrane psat. Myslim si nicmene, ze se situace pomalu, ale snad jiste zlepsuje - vetsinou to je znak toho ze nam neco jako spolecnosti opravdu zacina chybet nebo vadit (priroda a jeji destrukce v tomto pripade).:52Jiří Korbel, SokolovDobrý den pane Miko, zabývám se osvětou kolem nebezpečnosti rostliny bolševníku velkolepého (www.bolsevnik.estranky.cz). Myslíte, že současný zákon 326/2004 Sb.(především §3) dává dostatečné garance a pravomoci k omezování šíření invazních rostlin nebo nahrává spíše pozemkovým spekulantům, kdy např.není jednoduché vyjádřit výši škody na životním prostředí? Není na místě větší disciplína majitelů a správců pozemků (ve smyslu vlastnictví zavazuje)? Je v pořádku, že se v oblasti CHKO (konkrétně Slavkovský les - pod hlavičkou průhonického Botanického ústavu od roku 2002 do současnosti) zkoumá růst a šíření bolševníku (navíc poblíž frekventované komunikace). Děkuji za Vaše odpovědi.14:33Ladislav MikoProblematika sireni invaznich druhu, mezi ktere bolsevnik patri, je velmi slozita. Myslim ze lze tezko ocekavat, ze by se nejak zasadne rozsiroval pravni ramec. Musime si zvyknout na to, ze nemusi jit vsechno „prikazem“, podstatne je ze zakon reseni umoznuje. Pak uz je to take o komunikaci a spravnych rozhodnutich. Otazku spekulantu nechci komentovat - objevuji se vsude, kde dostanou prostor (nekde je to dokonce naprosto legalni vec, tady ale jde o statni penize a tudiz je na statnich organech aby to nedopustili ci minimalizovaly). Vyzkum je nezbytny, jinak tezko pochopime dynamiku sireni a tudiz hure dokazeme rict co s tim. Detaily konkretniho projektu neznam, proto nedokazu komentovat podrobneji.:00Václav J.Dovolím si kacířskou otázku z pozice laika:
jsou si vědci a odborníci vědomi toho, že při tak rychlém a obrovském nárůstu populace lidí není nejspíš reálné, aby zůstala všechna fauna a flóra zastoupena v nezměněném stavu? Nebo se spoléhají na to, že se vzájemnými konflikty lidé sami zredukují na potřebný stav? Planeta přeci nemůže uživit všechny. I to je zmíněno v článku. Jsou například v plánu vědců druhy, u nichž by se stav dal za určitých podmínek řízeně snížit? Možná Vám stavovská čest vůbec nedovolí odpovědět, ale opravdu by mě zajímalo zda někteří vědci podobně přemýšlí.14:41Ladislav MikoPodle meho to vubec neni kacirska myslenka. Demograficky vyvoj je jednim z klicovych aspektu problemu, o tom davno neni pochyb. Je treba si ale uvedomit ze se nebavime o tom, ze by veskera fauna a flora mela zustat v nezmenenem stavu. Jde spis o to, aby zustala zachovana ruznorodost genu, forem, druhu v dlouhodobe udrzitelne podobe, ne vzdy a ne vsude nutne vazana na kazde jednotlive misto. A pak je tady naprosto klicova role ekosystemu (les, louka, voda, mokrady etc.), bez nichz neni nas zivot na planete predstavitelny. Je jednoduse v zajmu lidstva, aby jsme o tyto funkce neprisli, nebot na nich zivotne (tj. jak z hlediska preziti samotneho tak i z hlediska kvality zivota a nakonec i ekonomiky)zavisime.
Existuji propocty prokazujici ze pri rozumnem postupu planeta muze zvladnout projektovane populacni maximum 9 miliard lidi.
Ohledne snizovani populaci druhu, mozna to tak nenazyvame, ale lide to ve skutecnosti uz ve velkem delaji. Rizene likvidujeme komary po povodnich, deratizujeme atd. A to jsou aktivity primo spojene s ohrozenim lidi a jejich zdravi. Ale my take rizene likvidujeme vsechny polni plevele, mnoho skodlivych (a s nimi i jinych) druhu hmyzu. I to jeste vypada pochopitelne a akceptovatelne - zejmena proto, ze jsme mnohdy sami zavinili narust jejich populaci. Co uz je pochopitelne hur je temer uplna likvidace mnoha druhu, ktere jsou pro cloveka velmi vyznamnym zdrojem obzivy, a tudi jednodnacne pozitivni. Prikladem je jednoznacne morsky rybolov, radu druhu jsem privedly na okraj vyhubeni a presto se lovi dal. Takze spise potrebujeme premyslet nad tim, jak resit tyto situce. Velmi pravdepodobne to nepujde bez lepsiho propojeni do ekonomickeho systemu (reseni tzv. tragedie „obecni pastviny“, ovsem na to tady nemame dnes prostor) a taky castecne radneho informovani lidi, aby rozhodnuti cinily s vedomim dusledku.:00Jiří HynekLze dnes prostředníctvím nasazení určitého počtu druhů půdních živočichů, roztočů, hmyzu, bakterií apodobně, půdu opět oživit, zúrodnit, navrátit do původního stavu bez použití hnojiv?
Jsou takové „směsi“ půdních živočichů dostupné obyčejnému zemědělci nebo zahrádkáři?14:45Ladislav MikoVlastne ano, ale nejde o nejaky kouzelny prasek nebo postrik, ale o zpusob hospodareni. System ma schopnost pomerne velmi rychle obnovy, pokud se zajisti ty spravne podminky. Cili mnohem dulezitejsi nez pridani nejakych napestovanych zizal, roztocu, bakterii atd je zpusob hospodareni, ktery zajisti dostatecny prisun a pritomnost mrtve organicke hmoty, zajisti ze pudni organismy nebudou decimovany nadmernymi pojezdy mechanizace nebo nadmernym pouzitim chemikalii atd. Jinymi slovy, zahradkari nebo soukromemu zemedelci tyto „smesi“ poskytne sama priroda v momente, kdy bude dusledne uplatnovat spravne postupy, alespon nekolik let. Nevim o tom, ze by krome zizal ke kompostovani, urcitych smesi kvasinek nebo bakterii bylo cokoliv dalsiho dostupne komercne. U roztocu, chvostoskoku ci brouku by to ani nedavalo smysl.:59T. PastorekŘeší se na Evropské úrovni pokračování experimentů s přidávánám železa, sloučenin železa (iontů železa) do oceánů a moří (IronEx, EisenEx, SOFeX…)? Plánuje Unie pokračovat ve „velkoplošném přihnojování“ oceánu železem, nebo byl tento projekt zcela zastaven?14:49Ladislav MikoUprimne receno, nevim v jakem stavu jsou konkretni projekty. Jiste je ze komise se temito alternativami zabyva a ze je pri reseni problemu s klimatem musi posoudit a zvazit. Osobne jsem presvedcen, ze tyto „geoinzenyrske“ postupy prinaseji v soucasnosti daleko vice rizik a potencialnich dusledku, nez pozitiv. Nejhorsi je urcite pocit, ze muzeme vsechno vyresit technologicky. Jsem si jist ze nemuzeme, cesta ale urcite vede pres vetsi vyuziti (a chcete-li take respektovani) procesu, ktere tuto „praci“ pro planetu zvladaji po miliony let. NO a take mozna pokud mozno uvedomele omezeni aktivit, ktere nejsou nezbytne pro cloveka a zbytecne skodi a ktere lze nahradit alternativnimi postupy.:58Irena M.Dobry den.Venujete se pane Miko prirode i ve svem volnem case? Mate treba svou tajnou zahradu, ekozahradu nebo zahradu zalozenou na permakulturnim pestovani?Badate nad pudnimi zivocichy i v dobe relaxace a odpocinku?Ktera krajina v Cechach je vam nejmilejsi?Dekuji za moznost se vas dotazat a preji vam pekny den.Irena M.14:[email protected] za dotaz :o)
Ano, venuju se prirode docela hodne - nejen profesionalne, ale i ve volnem case. Stale se zabyvam pudni biologii, konkretne se zabyvam pudnimi roztoci a dari se mi zatim i publikovat v odbornych casopisech. Je to opravdu mimoradny pocit kdyz zjistite, ze pred sebou mate druh zivocicha, ktery je doposud vede neznamy. Nejde o to, ze mu muzete dat jmeno, ale hlavne o to, ze to dokazuje jak malo jeste o prirode primo pod nasima nohama vime, i v tak probadanych mistech jako je stredni Evropa. Ktera krajina v Cechach mi je nejmilejsi? Tezko odpovedet. Pochazim ze Slovenska a mam rad hory. Takze Krkonose a urcite Sumava. Hodne se mi libi mene zname casti Vysociny nebo nektere partie Kralickeho Snezniku, jako doma jsem v Ceskem Svycarsku… Ale mam rad i Moravu :o) - ma prvni vedecka publikace byla z Velke kotliny v Jesenikach, mam prochozene Beskydy, miluju Palavu i luzni lesy na soutoku Moravy a Dyje. Je toho hodne…:06Marek LoubCo říkáte na katastrofu v Mexickém zálivu, na to, jak postupuje Obama a na to, co se kolem celé té kauzy děje?15:03Ladislav MikoSama o sobe je katastrofa hrozna a tezko akceptovatelna. Takove veci se ale stavaji, je treba se zamyslet nad sirsimi pricinami toho proc se jejich frekvence zvysuje. Dovolim si nekomentovat Obamuv postup, vim o pozadi jeho rozhodovani prilis malo nez abych mohl soudit. Otazkou je, co vsechno jsme ochotni udelat a akceptovat v honbe za energii o ktere je jasne ze musi jednou dojit. Hlavni pricinou je jiste existujici infrastruktura i soucasna silna pozice akteru v oblasti fosilnich paliv. Nerikam ze nemame vyuzit co je k dispozici a solidne pristupne, ale stale je tady otazka o budoucnosti. Osobne jsem presvedcen, ze pres vsechny spory a diskuse je jen malo opravdu vydatnych a z hlediska cloveka dlouhodobe zarucenych zdroju energie. Neni pochyb o tom, ze hlavni je energie Slunce (koneckoncu, byt v astronomickem casovem horizontu, fosilni paliva nejsou nic jineho nez transformovana energie slunce). Myslim ze bychom se meli zabyvat hlavne touto energii a nezapominat, ze clovek neni jedinym organismem, ktery je zavisly na energii. Vsechny prirodni procesy, z nichz na mnohych zavisime, vyuzivaji slunecni energii, transformovanou zejmena procesem fotosyntezy do chemickych vazeb v zivych organismech. Musime velmi dobre vazit, jakou cast teto energie z ekosystemu vezmeme a vyuzijeme „zkratkou“ jen pro sebe - protoze tim eliminujeme radu organismu. Zadny z nich nema k dispozici technologii kterou by mohl vyuzivat slunecni energii jinak - jenom clovek. No a pochopitelne je tady dalsi fyzikalni energie (treba jaderna fuze). Nejde vubec o jednoduchou diskuzi, ale pokud podlomime fungovani planetarniho ekosystemu, budeme mit jeste daleko vice problemu sami.:08Ten co bydlí nedaleko povrchového dolu/SeveročechNová vláda slíbila, že limity těžby uhlí v ČR prolomeny nebudou, ale já se chci zeptat na to, zda a jak moc je smysluplná revitalizace krajiny zničené důlní činností? Je vůbec tu krajinu možné vrátit do původního stavu? Nejsou zrovna tyhle oblasti výzvou k uplatňování principů zachování rozmanitosti přírody a začít je obhospodařovat podle principů biodiverzity? Má na toto EU nějaké „páky“?15:09Ladislav MikoOtazka revitalizace vytezenych oblasti neni nova. Existuje rada dukazu, ze pokud jsou splneny urcite podminky (souvisi napr, s vodnim rezimem, charakterem horniny apod.), muze byt prirozena sukcese, tj. „ponechani prirode“ tou vubec nejlepsi revitalizaci. Nekdy je to ovsem otazka dlouheho casu, a lide jsou mnohdy netrpelivi, a chteji hezkou krajinu pokud mozno ihned - z duvodu rekreace, prasnosti, nebo treba dalsiho vyuziti krajiny vcetne zemedelstvi atd. Takze je treba dat podle meho prostor k obojimu, jak k rizene revitalizaci (zejmena tam kde k tomu je jasny a padny duvod), tak k prirodni sukcesi. Legislativa vyzaduje aby rekultivace byla zajistena, existuji ale (sice slozite, ale schudne) moznosti jak ponechat prirozene sukcesi jeji prostor. Tyto postupy jsou ale v narodni legislative, na evropske urovni je nelze „vymahat“. Velmi zalezi na postoji mistnich lidi, mnozi povazuji plochy s prirozenou sukcesi za nevzhledne „rosti“, osklivou a neproniknutelnou zmet ktera se jim nelibi. Pro mnoho druhu vsak je prave toto zivotnim prostredim, o cemz mozna mnozi nic netusi. Cili je to i o komunikaci a porozumeni.:22JaromírV plánech naší nově vznikající vlády je také rozsáhlá podpora zemědělců, ale spory kolem ekologického supertendru přetrvávají. Obávám se, že pokud by se podpora zemědělců a zemědělství měla ubírat stejným směrem jako doposud, tak to s plány na podporu biodiverzity moc dobře nedopadne. Víte o některém vyjednavači, který nově vznikající vládě ukazuje vámi prezentovaný směr? Jaká jsou vaše očekávání od koaliční vlády ve smyslu ochrany přírody?15:14Ladislav MikoTo je nejmene na hodinovou diskusi :o)
Podpora zemedelcu souvisi jednak se smerovanim na narodni urovni, ale vzhledem k tomu ze je do znacne miry zavisla na evropskych penezich, bude hodne zalezet na nove formulovane zemedelske politice EU. Pripravy a diskuse v Bruselu i s clenskymi staty a experty jiz probihaji. Nejsou jednoducha, ale prinejmensim je mnohem casteji prijimano, ze podpora ekosystemu a jejich sluzeb je klicova a v zajmu zemedelcu samotnych. Verim tomu, ze se stav alespon mirne zlepsi a ze se zejmena podari eliminovat ty formy podpory, ktere v dusledku vedou k poskozovani krajiny a ekosystemovych funkci.
Ceska vlada zadneho „naseptavace“ pokud vim nema a ani to nepotrebuje. Vim ze je zde rada lidi, kteri problem dokonale znaji. To co je opravdu velkym problemem je najit reseni ktera je mozno i v praxi prosadit a ukontrolovat. Pri omezene kapacite zapojenych minsterstev to neni jednoduchy ukol, proto se dosavadni podpora vetsinou zamerovala na „jednodussi“ postupy, a ty specifictejsi se prosazuji sloziteji.
Z toho co jsem mel doposud prilezitost videt a slyset, se divam na formujici se novou vladu s urcitou nadeji. Pokud skutecne dojde k lepsimu propojeni zivotniho prostredi a uzemniho planovani, pokud se udrzi limity tezby uhli a bude se hledet na ekologicky negativni vyrobky atd., je to dobry signal. Jako vzdy ale rozhodnou detaily a praxe.:47Iveta G.Jak si vysvětlujete, že si mnoho lidí nevzalo ponaučení ze záplav v minulých letech a situace se tento rok opakovala, co je potřeba udělat pro to, aby ti lidé pochopili, že nad některými živly nezvítězí a že přírodě je třeba naslouchat?15:22Ladislav MikoPopravde receno, moc tomu sam nerozumim. Mnozi si mozna mysleli, ze kdyz se to stalo jednou a rika se tomu stoleta voda, ze uz to maji za sebou a nemuze se to opakovat. Bohuzel muze a bohuzel bude. Krajina je stale vic poskozena ve svych funkcich (pokud Vas to zajima blize, vydali jsme behem meho pusobeni na MZP v listopadu 2009 zpravu o stavu krajiny a prirody CR, ktera by mela byt dostupna i na webu MZP nebo AOPK), distrtibuce srazek a jejich intenzita se viditelne meni bez ohledu na nase spory o tom kdo za to muze. Do jiste miry je treba brat vazne i argument, ze i kdyz jsou lide opakovane varovani a upozornovani na tuto moznost, odmitaji cokoliv zmenit a paklize pres tato opakovana upozorneni maji dalsi a dalsi skody, tyto se nakonec z duvodu logicke solidarity a pomoci statnich uradu i ostatnich lidi v nebezpeci nejak pokryji, prevazi obvykle tradice. Lide neradi opousteji mista ktera maji radi. Nekdy ani nemaji jak - tady by mozna mohl stat pomoci vice.
Dulezite ale je i to, abychom vyuzili nastroje ktere nam priroda nabizi. Luzni lesy, spravne osetrene strane, spravne zemedelske praktiky s protieroznimi opatrenimi, prostor pro prirozene rozlivy rek atd. mohou dopady zaplav dramaticky zmirnit. Musime ale s nimi souhlasit - a to i v letech, kdy zrovna povoden neni. Myslim, ze mnoho lidi to proste zacne brat vazne az po opakovane zkusenosti, napriklad i s tim ze technicka opatreni nemusi byt vzdy proveditelna, nebo mohou byt malo funkcni.:41Katarína R.Co může pro zachování biodiverzity udělat jednotlivec, člověk městského typu, který se s přírodou setká jen občas nebo zprostředkovaně? Věci se mění od shora a mají se měnit i od spodu - co byste poradit člověku žijícímu ve městě? Jak on může podpořit biodiverzitu, kromě třídění odpadu, podpory některých ekologických organizací nebo zasílání DMeSek na nejrůzněší konta?15:30Ladislav MikoJe toho docela dost. Predevsim kazdy muze svou troskou podporovat v politice ty, kteri veci chteji smysluplne resit. Mnoho ekologickych opatreni „neprojde“ jen proto, ze nemaji dostatecnou politickou podporu, nebo resp. ze jine projekty maji podporu vetsi.
Ale i v beznem zivote muzeme leccos. Lidi by melo zajimat pri uzemnim rozhodovani, zda jim nekdo jejich okoli vyasfaltuje nebo necha prostor pro zelene plochy a vsakovani vody, kazdy se muze stat ucastnikem takovych rizeni. Muzeme si vybirat vyrobky ktere jsou v tomto smyslu k prirode ohleduplne. Muzeme poskytovat, pokud mozno nikoliv nasilim :o), informace nebo pristup k nim pro nase deti a vest je k tomu, ze zodpovednost se neuplatnuje jen k druhym lidem, ale i k prirode. Muzeme se take zamyslet nad tim jake prakticke dusledky maji nase pozadavky. Kdyz jdu na dovolenou a bydlim v kempu, je to mene pohodlne, jsem blize k prirode. Cim vic lidi da prednost pohodli, tim vic se zvysuje tlak na zabor prirody - kdyz je poptavka, musi byt odpoved, je treba budovat novou infrastrukturu, stavet atd. Nejsem proti tomu a priori, aby bylo jasno. Ale priklady jako je treba spanelske pobrezi je treba brat vazne. Tam se stavelo a stavelo, aby kazdy mohl na krasnou dovolenou na krasne pobrezi. Navic to bylo s cilem prinest obzivu mistnim lidem. Nakonec ale mnoho lidi zjistilo ze ono krasne pobrezi je pryc, jedou z jednoho sidliste do jineho, a misto v krasne prirodni zatoce se koupou v chemicky upravene vode hotelovych bazenu. Je na lidech, cemu daji prednost a pokud nebude dost lidi preferujicich prirodu, bude postupne priroda ubyvat. O tom dle meho nazoru neni sporu, nejde tedy o vice rezervaci a zakazu (ty maji vyznam jen v urcite akceptovatelne mire, nebot pokud chranite vsechno je to totez jako kdyz nechranite nic), ale o nasi volbu.