S Ivanem Větvičkou o jaderném odzbrojování

Ivan Větvička

je doktorand Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Působí také jako publicista. Jeho články vycházejí v Lidových novinách a Britských listech. Spolupracuje i s Českým rozhlasem.

USA a Rusko udržují asi 2200 strategických hlavic na každé straně v režimu vysoké bojové pohotovosti – rakety se smrtícím nákladem mohou odstartovat během 15 minut od obdržení rozkazu. Jejich odpálení může způsobit nukleární zimu a vyhubit lidstvo. Zachovávání tohoto systému v činnosti nemá po skončení studené války smysl, navíc kvůli němu neustále hrozí nebezpečí, že rakety budou odpáleny kvůli planému poplachu. Proto by probíhající jednání o odzbrojení měla vést nejdříve ke zrušení tohoto sebevražedného obranného mechanismu (z článku Ivana Větvičky v Respektu 30/09).

(On-linerozhovorhodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:46Tomáš KolskýPředstavme si následující hypotetickou situaci, která je již dnes technicky možná. Nějaký stát či skupina lidí zaútočí třeba na Spojené státy jadernou náloží menšího typu.
Má podle Vás v takové situaci pro Spojené státy smysl reagovat pomocí svého jaderného arzenálu? Nebude již možné interpretovat jako „vítězství“ útočníka samotný útok a z něho plynoucí oběti na zdraví a životech lidí?
A dovedete si představit, zda má Barack Hussein Obama pro takový scénář vůbec nějaké řešení?11:00IV.Odpálit jednu slabší atomovou nálož na území Spojených států je jako strkat prst do vosího hnízda. Americká odveta by byla nekompromisní, ať už by se velení rozhodlo použít jaderný arsenál, nebo se spolehlo na konvenční zbraně.
Kdo by ale na USA útočil jedinou atomovou bombou? Z takového činu by mohli mít prospěch jedině teroristé. Jenomže vyrobit jadernou zbraň je technicky obtížné, klíčové materiály nezbytné pro konstrukci takového zařízení jsou těžko dostupné a navíc by si zločinci museli poradit s propracovanými mezinárodními kontrolními mechanismy. Teroristé si atomovou zbraň těžko vyrobí, takový vývoj potřebuje zázemí vládní podpory. Snad by ji mohli ukrást. Současná odzbrojovací jednání by měla eliminovat hrozbu atomových zbrojnic v rukou vlád, teroristé by pak neměli co loupit. Ojedinělý atomový útok by snad mohla provést země, která by byla s USA ve válce, její obrana se hroutila a toto byla poslední odveta.
Dokázal by americký záchranný systém včas pomoci zraněným? Pokud by se s potížemi potýkal tak jako při potopě v New Orleans, pro spoustu lidí by pomoc přišla pozdě.:01Tomáš HyjánekJak velké jsou plánované redukce jaderných zbraní ve srovnání s těmi v 90. létech? Jaká je současné potence jaderných zbraní na zničení civilizace a jaká bude po škrtech? Jak významá je likvidace zbraní z hlediska produkce paliva pro jaderné elektrárny? Existují další kroky Obamovy iniciativy k vytvoření globální banky jaderného paliva (pražský projev)? děkuji i za částečnou odpověď Tomáš H11:03IV.Celkový počet atomových zbraní (počítáme-li všechny nálože bez rozdílu ráží a typů) USA a Ruska (dříve Sovětského svazu) klesl mezi lety 1989 – 2000 na polovinu. Od té doby Rusko rozebralo polovinu zbytku, zatímco v USA počet atomových zbraní stagnuje. Konkrétně: v roce 1989 vlastnil Sovětský svaz 40 000 a USA 22 500 atomových zbraní. V roce 2000 mělo Rusko 20 000 náloží a USA 10 500. Letos jich v Rusku zbývá 13 000 a v USA 9 400. Při posuzování nebezpečí, jaké tyto zbrojnice představují pro lidskou civilizaci, lze zanedbat slabší taktické zbraně, protože jejich nasazení by nezpůsobilo katastrofální změny světového klimatu. Pro odhad postačí brát v potaz jenom mohutné strategické termonukleární hlavice.
Na konci studené války jich měl Sovětský svaz i USA asi 11 000 na každé straně. Jejich počet se v 90. letech snížil o polovinu a tento trend se přes všechny potíže podařilo udržet i v prvním desetiletí 21. století. Dnes Rusku zbývá 2790 a USA 2200 strategických hlavic. Po přičtení vodíkových bomb z výzbroje ostatních jaderných mocností vychází, že na Zemi je asi 5500 těchto zbraní. Jejich mohutnost se pohybuje od 100 kilotun do jedné megatuny TNT a u některých typů hlavic se dá nastavit. Celkovou mohutnost všech světových arsenálů tedy lze hrubě odhadnout 1000 až 3000 megatun TNT. Pokud by je velmoci vrhly proti sobě, způsobí nukleární zimu, zejména pokud by mezi cíli převládala velká města. Teploty by na několik měsíců klesly k – 25 oC. Nezabíjely by jen vlastní výbuchy a mráz, ale pro rostliny a mořský plankton by byla osudná tma pod závojem z prachu a popela. Až by se mračna rozplynula, dezinfikovalo by zemský povrch UV-B záření ze Slunce, protože atomové výbuchy by vážně poškodily ozonovou vrstvu. I nevelké zvýšení dávek UV-B záření potlačuje imunitní systém savců včetně lidí, což by v prostředí přetrvávající radiace a dalších stresů usnadňovalo šíření pandemií. Neustálé vystavení intensivnímu UV-B záření by zraňovalo rostliny a oslepilo suchozemské savce i lidi, tyto paprsky poškozují rohovku a způsobují šedý zákal. Je otázka, zda by za takových podmínek mohl na souši existovat mnohobuněčný život. Podle dohody podepsané začátkem července v Moskvě by měl počet strategických hlavic ve výzbroji USA a Ruska v následujících sedmi letech klesnout na 1500 až 1675. Hrozba atomové zimy nepomine. A to i v případě regionálního atomového konfliktu – pouhých 100 megatun odpálených nad městy způsobí zatemění atmosféry a z toho plynoucí dvouměsíční mrazy, kdy teploty opět mohou klesnout k –25oC. Dalekosáhlé následky může mít i podstatně menší ochlazení. Pokud v době kvetení rýže poklesne teplota na + 13 oC, bude pyl sterilní a žádná rýže se neurodí. I nevelký teplotní výkyv může zejména v tropech vyvolat katastrofální hladomor.:37Štěpán KotrbaSpojené státy v minulém období hovořily o hrozbách své vlastní národní bezpečnosti. Přitom jejich strategie národní bezpečnosti byla všestranně ofenzivní. Lze mocenskými prostředky (jaderné odstrašení, preemptivní údery, intervenční války, ekonomická blokáda, mezinárodní silová diplomacie, zpravodajské vměšování…) překonat vlastní strach?11:05IV.Viděl jsem dámu, která zkoprněla při pouhém pohledu na obrázek hada. Myslíte, že by jí pomohlo, kdyby všichni hadi na Zemi žili zavření v teráriích z neprůstřelného skla?:05Štěpán KotrbaJak daleko je v současné době vývoj subminiaturních taktických nukleárních zbraní III. gen (ne nepodobné W79, XM785, XM753, cca 0,5 kt - zinek-64, tantal-181,), případně Fission-Free Fusion Weapons 4. gen, „čistých“ EMP zbraní, či vývoj zbraní s extrémně krátkou dobou poločasu rozpadu (zlato-197,sodík-24)? Lze s těmito „experimentálními“ prostředky počítat v nějaké z příštích „demonstračních“ válek?11:10IV.W 79 byla americká miniaturní termonukleární nálož, namontovaná do dělostřeleckého granátu XM 753 pro osmipalcovou (203,2 mm) houfnici. Vyráběly se dvě verze: ,,obyčejná vodíková bomba“ se silou výbuchu 0,1 až 1,1 kilotun TNT a dvoustupňová nálož s posíleným radiačním účinkem – neutronová bomba o mohutnosti 0,1 – 0,8 kt TNT.  Spojené státy ji vyřadily z výzbroje v roce 1992. Na to jste se neptal, ale bez vysvětlení by byl rozhovor nesrozumitelný. Ještě dodám, že k zažehnutí termojaderné fúze ve vodíkové bombě se používá výbuch štěpné nálože (1. stupeň), který stlačí a zahřeje termonukleární palivo (2. stupeň) natolik, že se atomová jádra začnou spojovat. Výbuch je možné posílit přidáním třetího stupně – obalu například z uranu 238, který je pak rozštěpen neutrony z termojaderné reakce. Neutronová bomba je konstruována tak, aby v sobě neutrony nepohlcovala, ale vyzářila je do okolí. Zajímal vás pokrok ve vývoji náloží se zvýšenou produkcí radioaktivních látek. Jedná se o speciální typ termonukleární zbraně, jejíž třetí stupeň by místo uranu obsahoval například vámi zmíněný zinek 64. Neutrony a gama záření z atomového výbuchu by ho přeměnily na radioaktivní izotop 65Zn, který by zamořil rozsáhlé území. Nepřátelé by vlivem radiace pomřeli a zasažená oblast by byla nepoužitelná pro život i boj, dokud by se izotop nerozpadl.
Takovou zbraň je možné sestrojit, Vladimír Hnatowicz ve své technické zprávě z roku 2002 ale píše, že: ,,Tyto typy jaderných zbraní nebyly nikdy soustavně vyvíjeny a nebyly rovněž nikdy prakticky vyzkoušeny. Jejich současný vojenský význam je nulový.“Jiná je situace u ,,čisté termonukleární zbraně“ – vodíkové bomby, k jejímuž zážehu by nebyl potřeba atomový výbuch štěpné nálože. Konstrukce zařízení by se zjednodušila, bylo by možné vyrobit i velmi drobné bombičky a především by výrazně ubylo radioaktivního spadu z výbuchu. Lidé se o její sestrojení (zatím pravděpodobně neúspěšně) snaží od doby, co začali usilovat o klasickou vodíkovou pumu.
Termojadernou fúzi by mohla zažehnout anihilace hmoty s antihmotou, nebo záblesk silného laseru.V článku o atomových zbraních, který najdete v tomto čísle Respektu je zmíněn superlaser NIF, který by k takovému výzkumu mohl skvěle posloužit. Na stránkách Lawrence Livermore National Laboratory tento pokus veřejnosti předkládají jako ,,Recept na hvězdičku“: Vezmi dvoumilimetrovou kapsli s otvory (je vyrobená ze zlata a připomíná klec na Foglarova ježka), přidej 150 mikrogramů směsi deuteria a trititia, zamiř na ní všecny laserové paprsky a krátce smaž na plný výkon. Získáš maličkou hvězdu, která ve zlomku sekundy vyrobí 10 x až 100 x více energie, než kolik bylo potřeba na její zapálení. Tento romantizující popis líčí experiment, jehož fyzikální podstata je blízká Ulam-Tellerovu principu dvoustupňové vodíkové bomby. Místo štěpné nálože slouží laserové svazky, které otvory dopadnou na vnitřní povrch zlaté dutinky, kde vybudí silný záblesk rentgenového záření, jež rovnoměrně zahřeje a stlačí termojaderné palivo, kde se začnou spojovat jádra izotopů vodíku.
Zatím to nevypadá, že by obří laser představoval konstrukční zjednodušení v porovnání s plutoniovou náloží, ale to se může časem změnit. Pokušení nasadit takovou zbraň ve válce potom bude velké.:07PetrJak vysvetlit lidem,ze Israel muze mit jaderne zbrane a Iran ne.Je i mezinarodni dohoda,ze se statem,ktery nepodepsal dohodu o sireni jadernych zbrani jako Indie,tak se nebude obchodovat s jadernym zarizenim.A USA podepsaly s Indii dohodu o jaderne spolupraci.Je to politika velmoci a tak nic noveho nebude.USA se boji utoku,ale sama vedla od konce druhe svetove valky asi 265 valek a intervenci,a pouzila asi vsechny druhy zbrani hromadneho niceni.11:11IV.Je to nespravedlivé. Atomové zbraně by neměl mít nikdo. Pokud se na tom nedokážeme domluvit, ať si je vyrobí všichni. Zemi pak ovládne strach a mír.:00ruleta1. Myslíte si, že jaderným (tj. pouze civilní program) Íránem se otevře Pandořina skříňka na BV?
2. Nebo jinak - je evidentní, že pokrok nezastavíme a dříve či později země jako Turecko, Egypt, Saudská Arábie, Sýrie, Írán (ten už tam patří) a další budou chtít získat jaderné know-how. Co dělat v takovémto případě? Jak nastavit vůbec celkový systém a jeho parametry, tak aby nedošlo k zneužití a současně si tyto země nemyslely, že jsou v ‚diktátu‘ USA?
3. Myslíte si, že dnešní jaderný program Íránu je průhledný a je pouze civilní, když zvážíme chování Íránu k IAEA a historii programu?
4. Jestliže si to nemyslíte - jakou Írán zvolí strategii k výrobě bomby? Bude si udržovat kapacity, ale vlastnictví bomby nepřizná - viz Izrael? Anebo přizná?
5. Viděl jste video U.S administrativy ohledně reaktoru v Al Kibaru v Sýrii? V jakém stádiu byl reaktor v době bombardování IAF?11:14IV.Atomovou hrozbu z Pandořiny skříňky vydolovaly převratné fyzikální objevy v první polovině 20. století, které byly završeny vyzkoušením jaderných zbraní na lidech. Víko však bylo odklopeno už před půl milionem let, když se pekingský člověk naučil používat oheň. Od té doby týráme biosféru i sebe navzájem nevídaným způsobem. Bohové přikovali Prométhea ke skále za krádež ohně po právu. I lidé dostali svůj trest: první ženu Pandóru, která měla vše – i skříňku.Ohledně íránského jaderného programu panují podezření. Důkazy chybí.
Video z Al Kibaru jsem neviděl, prosím pošlete odkaz. Ve vybombardovaném objektu mohl být atomový reaktor. Pokud tam takové zařízení bylo, nálet ho zničil ještě před zavezením paliva.:32Jiří Š l o u fNakoliv je plánovaný protirketový systém (radar v Česku antirakety v Polsku) z hlediska navigace efektivní pro případné deklarované použití proti raketám vypáleným z Iranu ? Jestliže si na mapě vynesu odpovídající trojúhelník, nezdá se mi jeho tvar z hlediska goniometrie pro navigaci antirakety příliž výhodný.11:18IV.Americké protiraketové zbraně nemusejí být použity jenom ke zničení hlavice balistické rakety. Ostaně tento úkol by zatím plnily s nedostatečnou spolehlivostí, radarům činí potíže rozpoznat skutečnou bombu od klamného cíle. Systém si ale lehce poradí s likvidací satelitu: ,,Pro interceptory to je snadný cíl. Lze sestřelovat družice vzdálené až desetitisíce kilometrů od Země. Satelit visí nad stejným místem na Zemi (geostacionární družice) a na takový přesně definovaný bod lze snadno zamířit, ale i když družice mění polohu, je oproti balistické raketě spousta času jí zaměřit a sestřelit,“ řekl v listopadu 2008 Theodore Postol, profesor vědy, techniky a národní bezpečnostní politiky na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Pokud Spojené státy rozmístí protiraketové systémy po světě, získají kontrolu nad blízkým vesmírem v okolí Země.Tím ale možnosti alternativního nasazení údajně protiraketového systému nekončí. Na střely, které by měly čekat na rozkaz v silech v Polsku lze namontovat strategické termonukleární hlavice, jak opakovaně upozornily Britské listy. Tyto hlavice by se za tři minuty od startu dostaly nad ruské území (nyní k tomu mezikontinentální balistické rakety připravené ke startu z USA potřebují asi 18 minut), jejich výbuchy by mohly značně ochromit ruskou odvetu. Za takových okolností by byl s jaderným odzbrojením konec.Možná není vůbec podstatné, zda by se americké protiraketové zbraně ve střední Evropě nacházely ve výhodném postavení proti případnému íránskému útoku.:23SahabaDobrý den, myslíte si (Vy osobně), že Evropa je do budoucna bezpečné místo? A myslíte si, že hrozba skutečné třetí světové války reálně existuje? Ve smyslu, zda-li je lidstvo (jako takové) natolik zakrnělé, že by něco takového dopustilo? Děkuji.11:43IV.Evropa je relativně bezpečné místo. Má-li to tak být i v budoucnu, neměli bychom na sebe z bezprostřední blízkosti mířit zbraněmi hromadného ničení. Pud sebezáchovy se projevil už na konci studené války. V roce 1987 se Spojené státy a Sovětský svaz dohodly, že z Evropy stáhnou a postupně zlikvidují všechny své rakety středního a kratšího doletu (500 až 5000 km). Velmoci tak utlumily vzájemné bezprostřední ohrožení.
Nyní by se v Polsku měla stavět sila pro nové rakety? To by byl krok zpět.Hrozba třetí světové války existuje a nejhorší je, že lidé ji mohou spustit i omylem (viz článek v tištěném Respektu). Kdyby se něco takového stalo, žádné místo na Zemi není bezpečné.:45SahabaJeště jeden dotaz v souvislosti s předchozím…myslíte si, že bude do budoucna bezpečno v Evropě pro lidi jiné barvy pleti než bílé? Děkuji.11:24IV.Nevím. Přeji si, aby bylo.:21Marcel KalvodaSmlouvou START 1 se Rusko a USA zavázali omezit atomové hlavice na 6000 kusů, ale není mi jasné, jestli dohromady, nebo že bude mít maximálně každá strana 6000 kusů? Počty jsou ale reálně mnohem menší, proč tedy panuje taková obava z vypršení smlouvy START 1?11:51IV.Podle smlouvy START-I měly mít Spojené státy 6000 hlavic a Rusko také 6000 hlavic, dohromady 12 000.Smlouva START-I je důkladně propracovaný dokument, ve kterém je zakotven i mechanismus kontroly jeho dodržování. To, že se velmoci dohodly na dalším snížení počtu hlavic je dobré, ale bylo by ještě lepší, kdyby džentlmenskou úmluvu stvrdily důkladnou smlouvou, jinak hrozí, že své čestné slovo začnou všelijak obcházet.:35MagdalénaV Respektu jste psal, že arzenál Severní Koreje je titěrný oproti např. americkému, ale přeci i jen jedna či dvě atomové bomby by dokázaly napáchat neskutečné škody, pka přeci není namístě ji ignorovat?12:36IV.Podívejte se prosím na diagram, který v článku ukazuje, kolik atomových zbraní je v jednotlivých arzenálech. Již srovnání pouhých počtů náloží ukazuje, že Rusko a USA jich mají tisíckrát víc. Americké a ruské atomové zbraně jsou také mnohem dokonalejší - jediná strategická hlavice může být desetkrát silnější, než celý severokorejský arzenál.Pokud by se USA a Rusko dohodly, že své atomové zbrojnice zmenší na jediné procento oproti současnému stavu, budou mít nad Severní Koreou stále ničivou převahu. Nenapsal jsem, že lze severokorejský vojenský jaderný program ignorovat jako takový. USA a Rusko se však nyní dohadují o omezení počtu zbraní, které jsou řádově silnější a nebezpečnější než nálože, jaké může vyrobit KLDR. Proto by existence severokorejských atomových zbraní neměla podobu výsledné smlouvy mezi USA a Ruskem ovlivnit.P.S.: Přeji Vám vše dobré k svátku.:27SahabaDěkuji. Jinak k tomu, co jste odpovídal, také doufám, že lidstvo nebude tak hloupé, aby v případě, že dojde k něčemu tak zlému jako válka je, nepoužije výše zmíněné zbraně, které ničí život od základu a doufám, že snad ani takové zbraně nedochází vývoje, či se mýlím?11:55IV.Vývoj zbraní hromadného ničení ve světě čile pokračuje i v současnosti.:34MagdalénaJeště mi z článku není jasné kdo si v podepsaných doktrínách ze začátku tisíciletí vyhradil možnost použít atomové zbraně jako první? USA nebo Rusko?
Děkuji.11:52IV.Obě země. Americká doktrína je ostřejší.:57Petr K.Copak ve smlouvě Start1 se nepočítalo s tím, že jedna strana bude umět rychleji vyrobit z náhradních součástek funkční pumy a nálože? Znamená to tedy, že USA v podstatě Start1 neplní (pokud jsou v poměrně krátkém čase schopny smontovat 5000 vodíkových pum a 12000 plutoniových náloží)? Petr K.12:02IV.USA i Rusko podmínky smlouvy START-I dodržují.:55Jan RadaKdyž by tedy klesnul počet strategických hlavic na tisíc a měla byse zapojit i Francie nebo Čína, co by to znamenalo pro rovnováhu mezi USA a Ruskem?12:09IV.1000 hlavic na každé straně je stále dostatečná síla k vzájemnému zničení, zvláště budou-li umístěné na raketách, které přesně trefí cíl.