S Františkem Pelcem o Šumavě

František Pelc

(*1962) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, dlouhodobě se věnuje krajinné ekologii, obnově horských lesů, ochraně biodiverzity a otázkám chráněných území ve vztahu k regionálnímu rozvoji. V letech 1990 - 1995 byl vedoucím Správy CHKO Jizerské hory, následujících sedm let vedl Správu chráněných krajinných oblastí ČR. V období 1998–2002 radní města Turnova. V roce 2002 byl za US-DEU zvolen poslancem Parlamentu ČR. V roce 2006 se vrátil do vedení správy chráněných krajinných oblastí jako ředitel nově transformované Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V září 2007 jmenován náměstkem ministra životního prostředí. V roce 1993 založil Nadaci pro záchranu a obnovu Jizerských hor. V roce 2008 vstoupil do Strany zelených a v roce 2009 se stal předsedou krajské organizace v Libereckém kraji. Člen vědecké rady FŽP ČZU a státního podniku Lesy ČR (zdroj:

mzp.cz

).

O přežití koncepce šumavské divočiny ale budou rozhodovat i další věci, nejen kůrovec a kácení stromů. Obcím od začátku vadí přísný režim, kdy nad každou stavbou, kulturní, sportovní či jinou akcí bdí správa parku a její razítka. Obce si na to při každé příležitosti stěžují a v poslední době mají zastání kraje. Podrobnější pohled však ukazuje, že úroveň debaty mezi parkem a obcemi není přes různé nářky úplně špatná. Obce mají své zástupce ve skupině, která řeší plán péče – strategický dokument parku na příštích deset let. Oslovení starostové také připouštějí, že dnešní ředitel, místní rodák a jejich dlouholetý známý, komunikuje s radnicemi mnohem lépe než jeho předchůdci. Nedávno také poprvé sepsaly park, obce a kraj své návrhy na různé stavby a další investice. Vyšlo přitom najevo, že existuje jediná neshoda a to je lanovka na Smrčinu.
Jde o letitý spor o lyžování v horní části Lipna, kde na rakouské straně hraničního hřebene stojí velký lyžařský areál. Češi si napřed chtěli vybudovat svůj vlastní. Místo však spadá do prvních zón národního parku, jeho vedení proto stavbu sjezdovek vyloučilo, a Češi mezitím začali jezdit lyžovat na rakouskou stranu. Místní politici tedy přišli s velmi kompromisním návrhem: rozšířit chatrnou silnici do Rakouska a postavit pouze lanovku na vedlejší, méně chráněný kopec, po níž by se lyžaři ráno na rakouské sjezdovky dopravili. Průsek pro lanovky už je navíc od vojáků z 80. let hotový.
Za projekt lobbuje kraj, Miloš Zeman i prezident Klaus. Ředitel národního parku sjezdovku vylučuje s tím, že v národním parku prostě není možné kvůli stavbám kácet les a odkrývat jej další hrozbě polomu. Podle svých slov je ale přístupný kompromisu, čímž by možná mohla být ona lanovka. Vedení ministerstva to ovšem nevidí růžově. „Je tam velmi kvalitní smíšený les s fragmenty pralesa,“ namítá náměstek Pelc. „Jsme v Čechách a my máme obavu, že když se povolí lanovka, tak dřív nebo později tady budou chtít i lyžovat.“ (Z článku Marka Švehly v Respektu 39/09.)

(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:31Pavel SlavikDobry den. Pane Pelci, nebylo mi z clanku uplne jasne na ktere strane barikady jste - zastava nynejsi obsazeni ministerstva ziv. prostredi shodne stanovisko s vedenim Sumavskeho nar. parku? A nakonec mne zmatla zcela informace, ze jedina neshoda pri reseni rozvoje regionu panuje pouze v pripade lanovky na Smrcinu? Jak to tedy je?11:06frantisek pelcMinisterstvo i správa národního parku jsou jeden resort a logicky máme jednu strategii. jsem na straně plnohodnotného národního parku a ne prázdné schránky, která se tak jenom jmenuje. Po důkladném zvážení jsme dospěli k závěru, že nejlepší péče o porosty smrku na přirozených stanovištích smrčin, kdy chceme uchovat a nebo obnovit přirozený charakter jejich struktury, je upuštění od jakýchkoliv těžebních aktivit. Tj. dnes asi na pětině plochy parku. Na ostatním území, kde jsou přirozeným potenciálem smíšené buko-smrko-jedlové lesy naopak v kulturách smrku aktivně zasahujeme včetně eliminace kůrovce s cílem podpořit druhově i prostorově přírodě blízké lesy. Ta sjezdovka s lanovkou je pouze jeden indikátor. Ten principielní spor je o tom, zda národní park bude mít účelovou péči o lesy a ne primárně jejich hospodářské využívání a nebo zda se zde budou rodit vytoužené sjezdovky a lanovky. Říká se tomu jinak etiketní podvod. Na druhou stranu jsme si vědomi, že bez součinnosti s dotčenými obcemi se nám dlouhodobě nebude dařit efektivně chránit přírodu a krajinu. Proto se snažíme hledat vytrvale konsensus. A není to jednoduché.:03danielPane Pelci, souhlasíte s verzí podávanou jedním z blogerů Respektu (viz. http://rotter.blog.respekt.cz/c/99409/Pripad-Sumava.html), že za jednu z hlavních příčin současného špatného stavu Šumavy může „mánie borová a smrková“ z dob Rakouska - Uherska?11:12frantisek pelcTo je otázka celého paradigmatu lesnictví jako celku. To vzniklo za zcela jiných socioekonomických i ekologických podmínek v době nedostatku dřevní hmoty. Ovlivnilo to i výraznou část Šumavy. Ono to zní konfrontačně, ale já se domnívám, že obecně začneme pěstovat lesy s daleko větším využíváním přírodních procesů a druhově i prostorově rozrůzněnější a nebo v budoucnu nemusí být lesy žádné. To si nepřeji. V době klimatických změn to platí dvojnásob. Ponechávání reprezentativní soustavy lesních společenstev samovolnému vývoji a jejich systamatický monitoring kromě významu pro ochranu přírody musí přinést i poznatky pro pěstování lesů obecně a to i hospodářsky významných. Kde jinde to studovat a provádět než v centrálních částech národních parků a dalších vybraných chráněných územích.:42Viktor S.Také jsem byl z článku poněkud rozčarován. Stačí samotný závěr - vůbec jsem neporozuměl rozporu: Národní park dráždí starosty svojí reklamní kampaní, v jejímž rámci láká návštěvníky na návštěvu „divočiny“. Na druhou stranu obce nesouhlasí s variantou, že by byly podobně jako v Bavorsku z národního parku vyňaty. Mají totiž strach, že by přišly o dotace, díky nimž teď mají výrazně vyšší rozpočty než srovnatelné obce v okolí, což je zcela jasně vidět i na jejich vzhledu. Co hodláte s tímto chaosem udělat?11:21frantisek pelcZákladní obecný rozpor je v tom, že mnozí zapomínají, že všechny lesy národního parku jsou lesy zvláštního určení a ne lesy hospodářské. Poslání obou je rozdílné. Mýtus, že obce trpí existencí parků není pravdivý. Nedávno statistické údaje doložili stavební a ekonomickou aktivitu v Pošumaví jako jednu z nejvyšších ve srovnatelných regionech v ČR. Sousední Novohradské hory či Rychlebdské hory nejsou žádné chráněné území a socioekonomicky trpí stejnými problémy jako další hospodářsky marginální části státu a oproti Šumavě na tom jsou podstatně hůře. Východisko z toho vidím zavedením samostatného programu pro obce dotčené existencí národních parků a ve výhledu třeba i chráněných krajinných oblastí, kde budou samostatné výzvy a lepší bonifikace žádostí na projekty celkové infrastruktury. Starostům jsme představili návrh vize 2020, kde se o tomto hovoří stejně jako o společném postupu při dalším přístupu k bezzásahovým územím. Něco podobného už delší dobu funguje ve Francii.:18MagdaNenadešel čas se zamyslet i nad tvrdšími tresty pro škůdce lidského rodu, tedy ty co svým bezohledným vandalstvím pustoší přírodu? Aktuálně je tu případ zlodějů orchidejí (Prstnatec májový).11:26frantisek pelcNo, možná máte pravdu. Ale již dnes může fyzická nebo právnická osoba dostat pět tisíc až několik statisíců pokutu. Spíše nám však chybí systematická inspekční činnost a exemplární potrestání.:12PavelDobrý den, jaký je váš názor na případné budování lanovky na Smrčinu, případně na Hraničník? Podle mého je samotná lanovka bez sjezdovky nesmysl, po jejím dokončení se začne tlačit na vybudování tzv.odjezdové sjezdovky a další mohou následovat. O nic jiného zastáncům lanovky nejde.11:30frantisek pelcSmrčina je velmi, velmi hodnotná část národního parku a  Hraničník má také vysoké hodnoty. Vlastní vybudování lanovky na Hraničník by asi šlo vymyslet poměrně citlivě, ale ta rizika, která říkáte sdílím. V rámci diskuse s obcemi sledujeme více variant zpřístupnění rakouského lyžařského areálu. Tahle je pouze jedna z nich.:59R. KofroňJaká je tedy současná aktuální situace? Kácí se, nebo ne? Postupuje se podle nějakého smluveného plánu? Byl jste vy osobně v poslední době situaci v NP obhlédnout? Z medií se pouze dozvídáme pochybná prohlášení pana Zemana…11:37frantisek pelcNa pětině lesů parku se nekácí (stanoviště horských a podmáčených smrčin) a na 4/5 ano. Viz odpověď výše. Po orkánu Kyrill v roce 2007 byl evidováno skoro 1 mil.kubíků kůrovcového dříví, letos asi pětina. To dokládá, že celkově je v parku kůrovec pod kontrolou (na rozdíl od některých hospodářských lesů mimo park, kde naopak je asanace nezbytná). Na Šumavu jezdím víceméně pravidelně a nejenom s expremiérem Zemanem, Nyní tam směřuji na celé tři dny. Pan Zeman plní někomu přání. Jeho cílem je spolupodílet se na oslabení národního parku a umožnit větší normální hospodářské využívání lesa a nebo rozvoj lyžařských areálů. Jím uváděná škoda 32 mld. Kč na kůrovcovém dříví podle některých defektních podkladů je úsměvná. Jsme v národním parku a v lesích zvláštního určení. Když bych na jeho argumentaci přistoupil (nedělám to), tak v době Zemanovy vlády vznikla asi čtvrtina těchto virtuálních škod. Musel by tedy splácet i on a ministr Kužvart.:09Martin B.Šumavský park je srovnáván s parky našich sousedů, kde je jejich rozloha menší? Znamená to, že jedním z problémů je i jeho „zbytečně“ velká rozloha?11:42frantisek pelcTak v novinách je připomínáno, že NP Bavorský les je pouze 130 čtv.km. Není to tak, je skoro dvakráte větší. To, že Národní Park Šumava (690 čtv.km) a NP Bavorský les dávají jako přeshraniční území dohromady skoro 1000km2 je samo o sobě unikát, který musíme využít pro ochranu přírodního prostředí, kam patří i ony přírodní procesy, ale i pro rozvoj udržitelných forem turistiky. V Bavorsku se jim to daří lépe. Park bych nezmenšoval a už vůbec ne kvůli rozbouřené politické situaci. V rozloze parku problém nevidím. Možná ti, co chtěji v území byznys neslučitelný s existencí národního parku, to cití jinak.:16M. HlavsaPodle jakých kritérií budou rozšiřovány bezzásahové zóny?11:48frantisek pelcNa 20% stanovovišť přirozených smrčin je stabilizováno vymezení, 9% se zde v tzv.přechodových zónách doplní do 10 let. Základním kriteriem mimo tato území bude posouzení prostorové rozrůzněnosti a přítomnost dřevin přirozené druhové skladby. Toto se vnáší do připravovaného plánu péče o park a kriteria budou společně projednána i s obcemi.
Do roku 2020 však předpokládáme spíše stabilizaci současného rozsahu.:22Radek SrbPokud se obě strany nyní dohodnou na konkrétním postupu, jak bude zajištěno plnění i v budoucnu? Nakolik to bude závazné pro politiky a ochránce přírody i v případě změny politického klima?11:51frantisek pelcŠpatné je, že se od vzniku národního parku změnila třikrát strategie (bezzásahové zóny, zásahové a bezzásahové), za to může i ministersvo životního prostředí. Není možné to měnit podle výsledků voleb a politických tlaků a pocitů. Proto připravujeme s obcemi koncept Vize 2020, kde by měly být základní parametry strategie dohodnuty alespoň na deset let dopředu. Základ je dlouhodobý přístup.:13Lenka JeřábkováPane Pelci, je prosím dostupná odborná analýza stavu a problému o kterém se vede spor? Mají ji k dispozici obě strany a nebo má každá tu svou?11:58frantisek pelcZávěry expertní skupiny jmenované hejtmanem Zimolou by neměly být pro nikoho relevantní informací. Prof. Vacek a ing. Krejčí vydaly teď knížku o stavu lesa a péče o něj na Šumavě. A na 130 bodech monitoruje správa NP stav lesa v bezzásahových územích. Přesto běží dnes mezi oběma stranami sporu diskuse na pracovních jednáních.:50L. RichtrmocKdo je oprávněn nakládat s dřevem vytěženým v NP? A komu patří zisky z prodeje takto nabité?11:55frantisek pelcSpráva NP sama zadává těžební činnosti. Tržba z prodeje dřeva je příjmem správy parku, která ho účelově používá na činnosti související s ochranou přírodního prostředí. Správa jako příspěvková organizace státu nemá zisky. Je možné, že někdo má v hlavě jiný koncept.:39M. a E. ErlichoviOdkud se vzalo tvrzení, že kůrovec má omezenou schopnost rozšiřování? Lze toto tvrzení něčím spolehlivě podložit?12:00frantisek pelcPodrobné studie hovoří zhruba o max. vzdálenosti 500m, ale záleží především na charakteru porostů a vývoji klimatu. Na Šumavě je navíc specifická situace, kdy k rojení logicky dochází dříve v teplejších nižších místech pod horami, takže s tím šířením kůrovce primárními směry je to poněkud složitější, že sdělují kritici práce parku.:04P. VajdaBude ony zmíněné bezzásahové zóny možné měnit, posunovat, přizpůsobovat momentálnímu stavu lesa?12:01frantisek pelcAno v dílčích odůvodněných případech, ale základní koncept musí být neměnný. Musí to běžet dlouhodobě. Přiřazování dalších území také musí mít základní pravidla. 20% je nyní však již stabilizováno.:49KubasHraje v celé připravované koncepci dalšího rozvoje ochrany naší přírody důležitou roli i některými vědci avízovaná změna klimatu? Počítá se například s výsadbou jiných druhů dřevin?12:03frantisek pelcPrávě území NP musí být využita i k monitoringu dlouhodobých přírodních procesů pod klimatickou změnou a využít poznatků k pěstování lesa v parcích i mimo. Viz výše.:16I. Sazamová (Mnichov)Dobrý den. Pane Pelci, angažujete se v záchraně zámku Jezeří a Horního Jiřetína v Krušných horách? Jak daleko je vlastně celý navrhovaný projekt zatopení nedalekých dolů?
Děkuji za odpovědi a přeji mnoho zdaru. Iveta Sazamová12:05frantisek pelcJá osobně přímo ne, ale náš resort dlouhodobě bojuje o uchování obcí a územních limitů v dotčeném regionu. Znám to tam. Je to kontrastní krajina - od zničeného charakteru až po unikátní přírodní a krajinné hodnoty.