S Alešem Knížkem o Květnovém povstání

Aleš Knížek

(Rozhovor je časově ohraničen. Proto výběr dotazů je na dotazovaném.)

:30Student z BrnaJste jediná instituce, která je schopna v této zemi udělat vojenský převrat. Máte na to i techniku a tisíce dobrovolníků - vojenských nadšenců. Neláká Vás to?14:04Aleš KnížekNe, to opravdu ne. Ani netuším, v čem vidíte možnosti VHÚ k vojenskému převratu. Navíc, představa, že by příznivci vojenské historie byli nadšeni do provozování aktuální politiky, mi přijde úplně zcestná.:40Jan DobrotaCo by se stalo, kdyby povstání nebylo?14:08Aleš KnížekNěmci i sověti počítali s boji v Českých zemích do 15. - 20. května 1945. Němci předpokládali ústup bojem, což by znamenalo, že přes západ Moravy a Čechy by se převalila fronta se všemi ztrátami na životech a majetku, ke kterým by nevyhnutelně došlo. Tyto plány České květnové povstání prokazatelně odvrátilo.:34JirkaDobrý den, zcela seriózně bych se chtěl zeptat, jak je to s tvrzením, že Pražské povstání vzniklo omylem.
Někde jsem četl, že čeští představitelé (snad Česká národní rada) šli do rozhlasu v domnění, že je je tam nechají promluvit do etéru, avšak spletli se anebo Němci v rozhasu neměli informace a prostě proto vypukl spor a následně boje o rozhlas. Češi tam tedy šli proto ne že by chtěli přímo povstání, ale jenom jaksi deklarovat převzetí moci. Proč by jinak chodili do rozhlasu, který byl evidentě Němci střežen ? Děkuji za objektivní odpověď.14:15Aleš KnížekČeský vojenský odboj připravoval povstání proti okupantům prakticky už od března 1939, tedy ještě v době před „úředním“ vypuknutím druhé světové války. Z tohoto hlediska povstání rozhodně omylem nevypuklo. Četl jste patrně buď o snahách ministerského předsedy protektorátní vlády Richarda Bienerta pronést v rozhlase svůj projev o zániku protektorátu a vzniku loutkové tzv. Českomoravské vlády, při kterých byl zajištěn Českou národní radou, aniž by svůj projev přednesl. Anebo máte na mysli moment z boje o rozhlas, kdy čeští policisté při jeho obsazování dopoledne 5. května 1945 narazili na neočekávaně silný odpor. Požádali proto rozhlasové hlasatele, aby zavolali do Bartolomějské pro posily. Namísto telefonem, jak policisté předpokládali, hlasatelé volali do mikrofonu, čímž se informace o probíhajících bojích dostala na veřejnost. Ani tady se ale nedá hovořit o vypuknutí povstání „omylem“.:03MatějTvrdí se taky, že Pražské povstání mělo počkat na vojáky RA. Že by bylo méně obětí. Je to pravda? A ještě jak to bylo při osvobozování Prahy s Vlasovci, hráli nějakou významnou roli?14:21Aleš KnížekČeské květnové povstání vypuklo bez koordinace se štáby spojenců. Vypuklo v situaci, kterou vojenský odboj považoval za nejvhodnější ze strategického hlediska, ovšem bez informací o dohodnuté mezispojenecké demarkační linii. Pokud by tato linie neexistovala, bylo v silách americké armády být v Praze o tři dny dříve, než tam dorazila armáda sovětská. Ovšem dějiny proběhly tak, jak proběhly. Vlasovci vyrovnali síly pražských povstalců s německými silami, které se pokusily povstání v Praze potlačit. Nasadili do boje na straně pražských povstalců především dělostřelectvo a obrněnou techniku. Zabránili spojení německých jednotek, které postupovaly na prahu od jihu s německou posádkou v Praze. Dobyli také letiště v Ruzyni, čímž němcům zabránili v jeho využití proti povstalcům. Bez pomoci 1. divize Ruské osvobozenecké armády by Pražské povstání s největší pravděpodobností neodrazilo rozhodující německý útok na Prahu 7. května 1945. Ovšem v poslední větě se opět dostáváme na pole hypotéz.:03petrPomníčky padlých nabízejí otázku. Je možné se někde dočíst, jak probíhaly květnové dny v Dejvicích?14:33Aleš KnížekPokud je mi známo, knížka o povstání přímo v Dejvicích neexistuje. Popis povstání v Podbabě je ve sborníku „Pražské povstání 1945“, který redigoval Otakar Machotka, a který vydala Rada svobodného Československa ve Washingtonu D.C. v roce 1965. V roce 1995 tento sborník vydal v Praze Klub Milady Horákové. Existují i další články například o průběhu povstání na Generálním inspektorátu vládního vojska v Dejvicích a naopak hodě informací o Dejvicích je i v obecných knížkách o povstání v Praze. Navštivte knihovnu Vojenského historického ústavu v Praze, tam Vám poradí.:55Ladislav PísaříkVidím Pražské povstání jako iniciativu několika lidí, kteří si chtěli na konci války zaválčit.
Můžete alespoň řádově určit poměr zbraní a bojovníků na obou stranách?
Můžete zhodnotit jeho vliv na průběh 2. sv. války?14:39Aleš KnížekTo je Váš názor a na ten máte samozřejmě právo. Pražští povstalci postavila do zbraně cca 30.000 bojovníků, dalších 20.000 čítala 1. divize Ruské osvobozenecké armády. Pražská německá posádka měla cca 12.000 mužů, německé mimopražské útvary, určené k potlačení povstání v Praze byly přibližně stejně silné. Německá strana ovšem disponovala velkou převahou obrněných vozidel, letectva, automatických zbraní a munice.Jak jsem již psal dříve, oproti německým i sovětských předpokladům skončila druhá světová válka v Českých zemích nejméně o týden až dva dříve a toto zkrácení bylo způsobeno Českým květnovým povstáním. Každý takto „ušetřený“ den války znamená několik tisíc ušetřených životů vojáků i civilistů.:49Bílek KarelHovoří se častěji o Pražském povstání, jak ale probíhalo povstání na Moravě v Přerově? Nevím, zda nakonec nebylo prvním ozbrojeným bojem na konci války u nás. Je dnes známo, na kolika místech u nás, nebo v tehdejším Protektorátu, se na konci války kladl výraznější odpor proti německým okupantům? Kde je možno se podobné informace dozvědět?14:44Aleš KnížekMáte pravdu, České květnové povstání bývá často mylně zjednodušováno pouze na povstání hlavního města. Přerovské povstání 1. května 1945 bylo skutečně počátkem Českého květnového povstání, které probíhalo prakticky na celém dosud neosvobozeném českém území. Doporučuji Vám navštívit Vaši veřejnou knihovnu a využít i meziknihovní výpůjční službu, o Českém povstání i o povstání v Přerově existuje již rozsáhlá literatura.:53David RektorysDobrý den,mohl byste prosím nějak ve zkratce popsat průběh celého povstání? Mám pouze všeobecné informace, zajímaly by mě detaily jako např. kde se Češi dostali k německým zbraním, jak probíhaly boje na barikádách, jak reálná byla hrozba bombardování Prahy apod. děkuji14:46Aleš KnížekDobrý den, Velmi mě těší Váš zájem o českou vojenskou historii. Odpověď na Vaši otázku, byť i stručná ovšem výrazně přesahuje prostorové možnosti tohoto blogu. Využijte možnosti, uvedené v předchozí odpovědi:42Michal1.Pripravoval podzemní odboj povstáni v Praze a nebo se zde více mene jednalo spontáni akci, danou válecnymi událostmi.
2.Zabránilo by se masakrum na civilnim obyvatelstvu, kdyby se ponechal volny pruchod nemeckym jednotkam do americké okupacni zony.14:56Aleš KnížekOdpovědi na první Vámi položené otázky jsou již víceméně obsaženy v odpovědích na předchozí dotazy. Povstání vypuklo jako výsledek souběhu organizačních příprav odboje a touhy obyvatel vyřídit si účty s okupanty. Pokud by povstání nevypuklo, Němci i sověti předpokládali v Českých zemích ještě jeden až dva týdny frontových bojů. Pokud už přistoupíme na kontrafaktuální uvažování, pak by asi nedošlo k masakrům tam, kde je známe z historie, došlo by ovšem nejspíše k daleko větším ztrátám na životech civilního obyvatelstva na jiných místech.