0:00
0:00
Rozhovor24. 5. 20123 minuty

Potřebujeme kontakt s Evropou

S běloruským novinářem a aktivistou Franakem Vjačorkou o MS v hokeji a tom, že v roce 2014 Lukašenko v Bělorusku už vládnout nebude

Franak Viačorka
Autor: Archiv

Hlasy volající po bojkotu mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2014 přicházející z Evropy i USA v posledních měsících nabíraly na síle a tak Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) na svém posledním květnovém zasedání projednávala, zda ponechat Minsku právo MS pořádat. IIHF nakonec volání po bojkotu nevyslyšela a pořadatelství Minsku ponechala. „Bojkot by odporoval  původní  myšlence sportu,“ prohlásil na zasedání prezident IIHF René Fasel. „Sport nemůže a neměl by být nástrojem politiky“.

Co říkáte této argumentaci?

↓ INZERCE

Sport se v Bělorusku už dávno stal politickým nástrojem. Podobně jako Třetí říše ho náš režim propagandisticky využívá, aby skrze něj demonstroval své úspěchy. Pan Fasel se nejspíš nedívá na běloruskou televizi, protože jinak by se dozvěděl, že běloruská vláda v televizi rychle oznámila, že Evropa nemá s konáním MS 2014 v Minsku žádné problémy. Mezinárodní hokejová federace se tak nechává vtáhnout do politických her Aleksandra Lukašenka, jestliže s touto oficiální rétorikou souhlasí. 

Na zasedání IIHF v Helsinkách se ozval jediný kritický hlas: Německý hokejový svaz namítal, že se MS v Minsku může konat, ale že je nutné upozorňovat  během šampionátu na porušování lidských práv. Souhlasíte s tímto postojem?

MS v hokeji se bude konat až v roce 2014. Nevíme, kolik lidí do té doby bude ještě vězněno a mučeno. Jediné, co by mělo smysl, by bylo zrušit MS v Minsku hned teď.

 

Má Evropa nějaké jiné možnosti efektivního tlaku, když IIHF rozhodla, že se MS v Minsku konat bude?

 Evropa může pro Bělorusko udělat spoustu věcí: 1) naznačit Bělorusům vyhlídky na členství v EU, 2) zavést pro Bělorusy bezplatná víza, 3) posílit kooperaci s nevládními organizacemi. Běloruská společnost nesmí byt izolována. Potřebuje kontakt s Evropou. Zrušení vízové povinnosti je minimum, co Evropa může udělat. Bohužel zatím zůstalo jen u slov. To je pro nás zklamání. Evropská veřejnost by neměla na Bělorusko zapomínat. Situace v Bělorusku je totiž mnohem horší než na Ukrajině. Co se týče Lukašenka, ten se ze všeho nejvíc bojí ekonomických sankcí. Ty by byly krokem směrem k jasnější morální politice. Zatím ale Evropa balancuje mezi morálním postojem a real-politikou.

Kdy podle vás padne Lukašenkův režim?

Myslím si, že už letos budou vidět první příznaky změn. Na podzim dojde k sociálním nepokojům. Na lokální úrovni se budou konat různé protestní akce. První příznaky jsou vidět vlastně už nyní. Například ve Vitěbsku lidé protestovali proti odsouzení dvou chlapců k trestu smrti [za bombový útok v minském metru - pozn. red]. Něco se už zkrátka děje. Jsem přesvědčen, že v roce 2014 Lukašenko už vládnout nebude. Čekáme na signál z Evropské unie. Jakmile přijde evropský politik a řekne: Věřím, že Bělorusko jednoho dne bude členem EU, lidé vyjdou do ulic. Lukašenko nám každý den opakuje: Na vás v Evropě nikdo nečeká. My ale čekáme, až z Evropy zazní: My na vás čekáme. Tuto naději potřebujeme. Touto nadějí žijeme.

                                                                               Autorka je novinářkou na volné noze.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články