S Jiřím Grygarem o pátrání po mimozemských civilizacích
Na téma pátrání po inteligentním životě ve vesmíru, lidského snažení o kontakt s obyvateli kosmu i pátrání po planetách obyvatelných člověkem, jste mohli diskutovat s astronomem a astrofyzikem Jiřím Grygarem.
Jiří Grygar
(*1936, Dziewietlice, Polsko) je český astronom a astrofyzik. Patří mezi významné
vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry (celý životopis např.
).
Po studiu fyziky na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1954–1957) a astronomie na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1957–1959) absolvoval vědeckou aspiranturu v Astronomickém ústavu ČSAV (1959–1963) a nastoupil pak do Stelárního oddělení téhož ústavu v Ondřejově (1963–1980), následně působil v letech 1980–1991 v Oddělení fyziky nízkých teplot
v Řeži. Po Sametové revoluci přešel do Oddělení fyziky vysokých energií ve stejném ústavu, v letech 1991–2000 pracoval v Sekci elementárních částic, od roku 2000 až dosud působí v
.
Jiří Grygar byl místopředsedou
(2008–2010); v letech 2004–2008 byl jejím předsedou. Od r. 2001 je viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací (
), členem čestné rady
(sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků
. Je autorem více než stovky odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů. Publikuje články v novinách, na internetu a často vystupuje v rádiu a televizi.
Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem
, který prezentuje na přednáškách a následně zveřejňuje tiskem. Získal za svoji vědeckou ale především popularizační činnost mnoho ocenění (více např.
).
Když pátrání po inteligentním životě v kosmu začínalo, astronomové tušili, že i kolem jiných hvězd obíhají planety, důkaz však neměli. První oběžnice mimo naši sluneční soustavu (tzv. exoplanety) se podařilo objevit až začátkem 90. let. Dnes známe kolem 450 exoplanet a další přibývají každý měsíc. Díky rozvoji techniky už nenacházíme jen velká tělesa podobná Jupiteru obíhající blízko mateřské hvězdy, která je snazší odhalit, ale i menší planety zemského typu.
Například planeta označená písmenem d, nacházející se u hvězdy Gliese 581 v souhvězdí Vah, je "jen“ asi 7–14krát hmotnější než Země a výpočty ukazují, že by se na jejím povrchu mohla vyskytovat kapalná voda. Jen v naší galaxii Mléčné dráze je přitom kolem půl bilionu hvězd. Mohou tu tedy existovat stovky milionů obyvatelných světů. Z geologických záznamů víme, že život se na Zemi začal rozvíjet prakticky ihned poté, co to podmínky umožnily. Lze se tedy domnívat (byť se značnou dávkou nejistoty), že život může být v kosmu hojný. Otázka je, v kolika případech se vyvinul v inteligentní formy. (Z článku v Respektu 17/2010).
On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s časovým zpožděním, po aktualizaci seznamu dotazů administrátorem.)
:37HonzaDobrý den,
zajímalo by mne zda si myslíte, že křesťanství má univerzální platnost v celém vesmíru?
Resp.Jak lze skloubit křesťanskou víru s vědeckým zkoumáním? Děkuji14:38JGKdyž se podíváme na situaci na naší Zemi, tak až do počátku křesťanského letopočtu křesťanství na Zemi neexistovalo. Od té doby se rozšířilo po všech kontinentech, ale zřetelně nemá univerzální platnost, protože jsou velké oblasti, kde je téměř neznámé a také, kde je fakticky zakázané.
Z toho lze soudit, že pokud někde ve vesmíru existují mimozemšťané, bude tam situace velmi pravděpodobně analogická.
Křesťanství se ovšem na Zemi samo proklamuje jako univerzální; proto má své misionáře. V tomto směru by pravděpodobně mělo stejnou ambici i v případě, že se podaří navázat kontakty s mimozemšťany.
Nyní k Vaší druhé otázce. Podle mého soudu nemá současná křesťanská víra potíže při skloubení s vědeckým poznáním. Svědčí o tom např. existence Papežské akademie věd, založené v r. 1936, jejímiž členy jsou přední světoví přírodovědci, kteří působí jako poradci papeže v otázkách přírodních věd.
Na toto téma jsem publikoval dva spisy: „O vědě a víře“ (Karmelit. nakl., Kostelní Vydří 2001) a „Svět vědy a víry“ (Aldebaran, Valašské Meziříčí 2002). Totéž nakladatelství vydalo také záznam panelové diskuse českých přírodovědců, filosofů a teologů „Věda a víra - jednota, boj protikladů, anebo lhostejnost?“ (Valašské Meziříčí 2004). O stejném tématu celkem pravidelně píše čtvrtletník České křesťanské akademie Universum, který vychází od r. 1990.:32A. CetkovskyDotaz z druhého konce: Můžeme být objeveni? Projevem naší civilizace je el.mag. signál. Ranné Marconiho signály urazily 115 světelných let (pak ovšem nastal bouřlivý rozvoj), což pokud jsem to našel správně není mnoho ani v měřítku naší galaxie vychází mi, že dosáhl jen k cca 100 000+ hvězd. Je náš signál dost silný na to aby mohl být detekován? A naopak pokud jiná inteligentní civilizace emituje(emitovala) el.mag. signál máme dost citlivé „přijímače“?14:40JGMarconi vysílal své signály na hektometrových vlnových délkách, které nemohou projít zemskou ionosférou, takže první signály, které opustily Zemi, souvisí až s rozvojem bezdrátové komerční televize na ultrakrátkých (metrových) vlnách ve druhé polovině 30. let XX. století. Tyto signály se v současné době dostaly do vzdálenosti něco přes 70 světelných let od Země a téměř určitě jsou příliš slabé na to, aby byly zachyceny případnými mimozemšťany.
Tu úvahu však můžeme obrátit. V současné době je nejcitlivějším přijímačem ultrakrátkých vln obří 300m radioteleskop v Arecibu na ostrově Portoriko. Tento radioteleskop lze však také použít jako extrémně výkonný radar v pásmu decimetrových vln. Pokud mají mimozemšťané obdobně citlivé zařízení jako je radioteleskop v Arecibu, tak lze impulsy pozemského radaru zachytit ještě ve vzdálenosti 30 světelných let od Země. Pokud „oni“ vysílají stejně silný radarový signál k Zemi, uměli bychom ho zachytit a částečně i dešifrovat (periodické kolísání frekvence by prozradilo, v jaké vzdálenosti od mateřské hvězdy obíhá exoplaneta, na které radar stojí). Radioteleskop v Arecibu během vědeckého programu zkoumání vesmíru zaznamenává souběžně i rádiový šum, který se dá v počítačích studovat s cílem objevit případné signály umělého původu. Tomuto úkolu se věnuje program sdíleného počítání SETI@home, na němž se podílejí počítačoví fandové z mnoha zemí, včetně Česka. Zatím však žádný umělý signál nebyl takto objeven.:00MilanDobrý den,
myslím, že podle posledního tzv. standardního modelu vzniku života našeho (pozemského) typu je celkem běžný vznik organických molekul a sloučenin v molekulárních mračnech (v mlhovinách vzniklých po výbuchu supernov…), kde vznikají nové hvězdy se svými planetárními systémy (nejvíce tzv. biomolekul je prý v protoplanetárních discích), a kdy pak stačí vytvoření příhodných podmínek pro vznik a rozvoj života. Čím jsou pak podmínky příhodnější, tím může vzniknout (zdá se) život vyšších úrovní - jako je například ten náš. Distribuce organického materiálu je zřejmě prováděna pomocí meteoritů, komet a jiných poletuch…
Otázka zní - dal někdo někdy někde do souvislosti vznik živé (baryonové) hmoty (1+3%) s temnou hmotou (23%) nebo s temnou energií (73%)?
Existují hypotézy na toto téma?
A jaké hypotézy preferujete v otázkách co je to ta temná hmota (v podezření jsou prý neutrina, snad WIMPsy, či axiony a hlavně černé díry) a co je to ta temná energie (v podezření je prý je jistý projev vakua, že by něco jako - éter…?!)?
Mám podezření, že to spolu nakonec může velmi souviset…
Děkuji za odpověď, Milan14:40JGProblém je třeba posoudit v širší perspektivě. Vesmír je starý 13,7 mld. roků a v prvních stovkách milionů let byl po chemické stránce poměrně chudý: obsahoval pouze atomy vodíku a hélia. Teprve hvězdy vzniklé z této směsi dokázaly ve svém nitru postupně vytvářet těžší prvky od uhlíku po železo, kobalt a nikl. Tento chemicky obohacený materiál se dostal do koloběhu hmoty ve vesmíru následkem gigantického výbuchu prvotních hvězd. Uhlík v mezihvězdném prostoru pak posloužil ke vzniku organických molekul, např. methanu a dalších uhlovodíků. Tento proces však zřejmě zabral delší dobu a odtud vedla ještě dlouhá cesta ke vzniku života na Zemi, protože Země sama vznikla jako následek výbuchu supernovy před necelými 5 mld. let. Komety a jiné projektily mohly na Zemi přinést bezděčně organické molekuly, ale asi nepřinesly ani jednou živou buňku.
Všeobecně se má za to, že život vznikl až na Zemi a doklady ze zkamenělin kladou vznik jednobuněčného života to doby před 3,5 mld. roků. Tehdy už byly na Zemi baktérie, jednobuněčné rostliny a jednobuněční živočichové. Trvalo pak dalších 2,8 mld. roků, než byl na Zemi „vynalezen“ život vícebuněčný.
Myslím, že není příliš pravděpodobné, že by živé organismy nějak souvisely s temnou (skrytou) látkou vesmíru a tím spíše ne s temnou (skrytou) energií. Nemám v oblibě termíny temná látka či energie, protože to mylně svádí k představě, že tyto pojmy souvisejí s černými děrami nebo dokonce veleděrami, a dále, že se jeví na světlém pozdadí jako temné siluety. Ve skutečnosti je skrytá látka i skryté záření vesmíru dokonale „průhledné“.
Povaha skryté energie je zatím velká záhada. Pokud jde o skrytou látku, tam je větší naděje na rozluštění její podstaty. Může jít skutečně o axiony nebo WIMPy, což se fyzikové pokoušejí ověřit v podzemních laboratořích nebo při experimentech na výškových balonech a palubách umělých družic, zatímco astronomové zkoumají gravitační účinky skryté látky na vzdálených hvězdách. Až dosud však nikdo nezaznamenal v těchto směrech nějaký úspěch.:57IkarMyslíte, že by současné objevy v genetice a experimenty s lidskou DNA umožnily lidské rase lépe osidlovat vesmír? Neskrývají se tak trochu ti mimozemšťani v nás? Budou lidé za dvěstě let ještě vůbec podobní těm současným? Které úpravy a opravy by jim podle vás „pomohly“ na cestě k dobývání nových světů?14:43JGJe těžké odhadnou vývoj v jakékoliv přírodní vědě na více než čtvrt století dopředu. Osobně však si myslím, že k úspěšnému „dobývání nových světů“ bude potřebí radikálně odlišných postupů než je létání v nějakých kosmických korábech. To spíš přeplavete Atlantik na lodičce z papíru.:17Alena HýblováCo by pro vás pane Grygare bylo (mohlo být) poutavějším a více zajímavým než-li kontakt s mimozemskou civilizací? Je něco takového ve vašem oboru, co by toto přebylo?14:45JGTo by byla určitě největší bomba, ale obávám se, že v tomto století se to nestane.:24D. BranišOsidlování Měsíce jste označil za nesmyslné a zbytečné, jak se díváte na možné osidlování Marsu? Mohl by se člověk v dnešní době vydat k některé blízké planetě a založit tam životaschopnou kolonii (třeba v případě nějakého neodvratného ohrožení Země)?14:50JGS Marsem je to ještě technicky neschůdnější a riskantnější než s případným osidlováním Měsíce. Zřídit na těchto tělesech soběstačnou kolonii jako úkryt před ohrožením Země není s technologií dohledné budoucnosti reálné. Ostatně na obřích planetách Sluneční soustavy se přistát vůbec nedá a na Merkuru i Venuši je příliš horko :-(:00Zdeněk BalašCo očekáváte vy jako odborník od nového teleskopu E-ELT? Budou mít všechny zúčastněné země rovný přístup ke všem nově získaným datům a informacím? Bude nějak rozděleno analyzování došlých výsledků pozorování? Jaká je reálná časová prodleva v doručení informacín vědcům a odborné veřejnosti?14:58JGŘečeno slovy amerického astronoma E. Hubbla, když se otvíral v r. 1948 palomarský pětimetr: „Očekávám, že objevíme něco, co jsme neočekávali!“
Jde o projekt Evropské jižní observatoře, což je sdružení 14 evropských států (včetně Česka), čili vědecký program bude posuzován představiteli astronomických komunit těchto zemí na základě standardního výběrového řízení, jaké probíhá dvakrát ročně u stávajících přístrojů této jedinečné světové observatoře, která má své dalekohledy a radioteleskopy v poušti Atacama v Chile. Výsledky pozorování dostanou nejprve odpovědní řešitelé vybraných programů a budou mít ochrannou lhůtu (zpravidla 1 rok) k jejich zpracování a publikaci. Po ochranné lhůtě se všechna pozorování zveřejní v archivu přístupném všem astronomům světa a poslouží tak k dalšímu zpracovávání údajů.
Řešitelé by měli dostávat data se zpožděním řádu týdne po pozorování a odborné výsledky se pak zveřejní ve vědeckých časopisech, které jsou dostupné ve vědeckých knihovnách každému zájemci.:08Lenka H.Možná, asi nejspíš, se vás na to již někdo ptal mnohokrát, já to však nikde nedohledala, proto se vám rovnou omlouvám pokud je dotaz v kategorii otravných - jakou sci-fi knížku a jaký sci-fi film máte nejraději?
A pak bych se vás ještě ráda zeptala na knihu, která by mě, laikovi nejlépe nastínila nebo snad dokonce vysvětlila podstatu kvantové fyziky pak také teorie strun?
Předem děkuji. Lenka15:07JGNemusíte se omlouvat: sci-filmy nemám v oblibě vůbec poté, co mne známí přesvědčili, abych se před léty podíval na film Blízká setkání třetího druhu. Pokud jde o sci-fi knihy, tak v mládí jsem prožíval Verneovky a stále prožívám Čapkův Krakatit, R.U.R., Bílou nemoc a Válku s mloky. Také mne zaujaly spisy Douglase Adamse a Arthura C. Clarka.
Pokud jde o populární výklad kvantové fyziky, doporučuji knihu G. Gamowa: Pan Tompkins v říši divů. O teorii strun pojednává Brian Greene: Elegantní vesmír.:24MagdaMáte nějaký svůj univerzální osobní informační filtr nebo rovnici, které používáte na tu spoustu nových objevů a senzačních zpráv o objevech, které se na nás denně valí? Podle čeho je posuzujete a jak rychle jste schopen vyhodnotit procento jejich pravdivosti či lživosti?15:10JGDěkuji za velmi důležitou otázku. Mým hlavním zdrojem informací jsou původní vědecké práce otištěné v prestižních mezinárodních časopisech anebo na důvěryhodných webových portálech předních vědeckých institucí.
To je zatím stále ten nejspolehlivější filtr, protože tu těžkou práci posouzení kvality výsledků za mne udělali recenzenti, jejichž podíl na vědeckém pokroku je nenahraditelný. Tím se právě věda výrazně odlišuje od jiných informačních zdrojů včetně dnes tak populárního internetu.:16Marek LoubJak velké množství antihmoty by stačilo ke zničení naší planety?
Co byste si chtěl otestovat, kdyby vám na týden zapůjčili urychlovač v CERNu?15:17JGOdhadem by to byla řádově miliarda tun antihmoty. Něco takového vyrobit naštěstí technicky vzato nelze. Prakticky se daří ve speciálních pastích vyrobit s velkým úsilím maximálně tisícinu biliontiny gramu antihmoty.Kdyby mi půjčili urychlovač na týden, tak by to stačilo možná na zaškolení s ovládáním jednoho detektoru, ale vážně: týden je v částicových experimentech příliš krátká doba na cokoliv. Jde o vyhodnocování velkých statistik, z nichž jen tu a tam zazáří perla, takže minimální dobou pro nějaký zajímavý výsledek je zhruba rok.:27Honza JirchářJakou zprávu a v jaké podobě/formě byste vyslal ke hvězdám vy?15:52JGNevím, zda by mělo smysl posílat jakoukoliv zprávu při bídné úrovni naší techniky a ještě horší úrovni lidstva, které se chová jako šílené, viz neustálé válčení, mučení, zabíjení a terorismus fyzický i psychický. Tenký civilizační nátěr nás sice momentálně chrání před nejhoršími konci, ale počty nejrůznějším způsobem diskriminovaných občanů zeměkoule století od století rostou.
Takže to jediné poselství, které bych byl schopen poslat, by znělo: „Promiňte, snad se jednou trochu zmůžeme, abyste se nás nemuseli štítit“:07Radek VorálekV čem vidíte největší riziko špatně fungující vědy (vědeckého výzkumu) pro společnost?15:58JGNevím, zda jsem přesně porozuměl Vaší otázce, protože přírodní věda v podstatě nemůže fungovat špatně, protože to by prostě nefungovala vůbec.
Jde spíše o problém, zda konkrétní lidská pospolitost je ochotna a schopna podporovat rozvoj vědy. To je kupodivu v mnoha zemích světa stále problém a týká se i naší země.
Podle mého soudu nás historická zkušenost mohla již dostatečně přesvědčit, že podpora vědy (nikoliv pavědy) znamená ve svém důsledku jednak hospodářskou prosperitu země a jednak kulturní rozvoj společnosti. Když se podíváte kolem sebe, které státy dnes jednoznačně podporují vědu, dostanete zajímavý žebříček, na jehož nejvyšších příčkách stojí Čína, USA, Indie, Izrael, SRN, Brazílie, Tajvan, Jižní Korea, Japonsko, skandinávské státy, Švýcarsko a Nizozemí.:52D. BranišDěkuji za odpověď na mou předchozí otázku.
A mohl by člověk současnosti vyslat k planetě kterou by na základě předchozího zkoumaní a pozorování považoval za nejobyvatelnější vyslat jinou formu života? Bakterie, viry nebo i složitější organismy, které by ten let přečkali a mohli se na planetě rozmnožit?16:02JGUž před řadou desetiletí přišli někteří odborníci s nápadem na tzv. terraformování planet. Konkrétně by šlo buď o Mars nebo o Venuši, kde by se „zasely“ geneticky modifikované baktérie se speciálními vlastnostmi, jež by během geologicky krátké doby stovek tisíc let dokázaly přetvořit zejména atmosféru planety tak, aby byla vhodná pro přežití vyšších životních forem.
Jde však jen o takový nápad; nikdo nemá konkrétní představu, jak to udělat s nadějí na příznivý výsledek a čekat sto tísíc let není zatím dostatečně motivující.:06adam Š.V čem je tedy možné najít smysl lidského hledání mimozemské civilizace, v čem ho vidíte vy (vidíte-li ho)?16:11JGMně připadá důležité zkusit nejprve řešit jednodušší problém, tj. zjistit, zda někde ve vesmíru existuje primitivní (jednobuněčný) život, pokud vůbec platí, že se živé organismy musí skládat z buněk. Na tomto problému se už docela dlouho vcelku úspěšně pracuje, takže na řadě míst vesmíru byly nalezeny organické molekuly a dokonce tzv. prekursory (stavební kameny) života.
Je to dobře vidět na změně zkratek pro toto směřování. Náš proslulý aerodynamik a velký popularizátor kosmonautiky Prof. Rudolf Pešek dokonce inicioval mezinárodní diskuse o hledání mimozemšťanů zkratkou CETI (= KOMUNIKACE s mimozemšťany). To bylo před půl stoletím. Pak se však ujala zkratka SETI (HLEDÁNÍ mimozemšťanů) a ta se právě v současnosti mění na SETL (Hledání mimozemského ŽIVOTA). Považuji to za správný trend a tuším, že právě tímto způsobem krůček po krůčku dospějeme k nečekaným objevům, které se budou třeba i velmi odlišovat od toho, co jsme chtěli objevit.
Vědci často mluví o tzv. serendipity, tj. že při usilovném řešení určitého problému bezděky narazí a vyřeší něco, s čím sami nepočítali a co lidské poznání posune významně kupředu.:36Libor KulíkMohou některé pasáže v Bibli popisovat setkání s mimozemskými civilizacemi? Nakolik se tomuto názoru bráníte?16:13JGJsou lidé, kteří si myslí, že některé pasáže v Bibli nasvědčují setkávání pozemšťanů s mimozemšťany. Považuji to za téměř vyloučené, i když anglické úsloví praví: Never say never (Nikdy neříkej nikdy).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
