Virolog Grubhoffer: Brazilci dokázali, že ruský Sputnik V je nevěrohodný

Z Brazílie přišla překvapivá a zneklidňující zpráva: virus obsažený v ruské vakcíně Sputnik V zřejmě může v lidských buňkách oživnout a začít se rozmnožovat. Brazilské úřady kvůli tomu nasazení Sputniku neschválily (dalším důvodem bylo, že výrobce nepředložil dostatečně podrobnou dokumentaci). Podle virologa Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR, to ukazuje na možné ignorování správné výrobní praxe v Rusku. Je podle něj také možné, že stejný problém stál i za nedávným skandálem kolem Sputniku na Slovensku.

Vakcína Sputnik V – stejně jako vakcína Johnson&Johnson nebo ta od firmy AstraZeneca – využívá takzvané adenoviry k tomu, aby do lidských buněk dopravily genetický materiál nového koronaviru. Dosud jsme si mysleli, že tito „doručovatelé“ jsou ve všech těchto vakcínách mrtví, inaktivovaní, nemohou se rozmnožovat. Teď se ukázalo, že u Sputniku to zřejmě neplatí. Překvapilo vás to?

Dalo se to tušit. Před časem jsem zaznamenal informaci jednoho kolegy z virologického ústavu v Bratislavě, že maďarští virologové ve Sputniku zřejmě zaznamenali zvýšenou přítomnost životaschopných adenovirových částic. Maďaři to ale nezveřejnili, takže těžko říci, zda je to pravda.

Je to vážná věc?

Nepochybně ano. V některých šaržích vakcíny patrně zůstávají formy adenoviru, které se mohou rozmnožovat, replikovat. Brazilci to zjistili a ukázali tím, že správná výrobní praxe, která by zahrnovala i důsledné výstupní kontroly každé šarže očkovací látky, se v Rusku nejspíš nedodržuje.

Může být taková vakcína nebezpečná pro lidské zdraví?

Lidské adenoviry nejsou nebezpečné, způsobují nachlazení s projevy rýmy, jsme zvyklí s nimi žít. Myslím ale, že přítomnost živého adenoviru snižuje účinnost vakcíny. Replikující se adenovirové částice si totiž vynutí pozornost imunitního systému hostitele a konkurují žádoucí imunitní odpovědi proti těm správným, nereplikujícím se adenovirovým částicím, které nesou informaci pro covidovou vakcínu - a to může být docela zásadní komplikace. Nepochybuji, že Sputnik připravený v laboratořích přímo v Gamalejově institutu v Moskvě bude mít vysokou účinnost, takovou, jakou Rusové deklarují. Naopak Sputnik vyrobený v některém z ruských závodů na očkovací látky může mít účinnost výrazně nižší – právě kvůli ignorování správné výrobní praxe a přítomnosti životaschopných virů. Každá šarže očkovací látky musí být vybavena „rodným listem“, který obsahuje všechny potřebné údaje pro národní lékové agentury včetně údaje o počtu zbytkových adenovirových částic schopných se v organismu očkovaného množit. Všechno nasvědčuje tomu, že takový „rodný list“ Rusové pro exportované šarže Sputniku nevydávají, nebo je neúplný.

Nejde tedy pak o úplně jinou vakcínu, než Rusové deklarují? Neměla by být jinak posuzovaná, procházet jinými klinickými testy?

Zbytkové částice živého viru ve vakcínách v nějakém minimálním množství nejspíš zůstávají vždy. Nevím to ale jistě, jsou to věci, které se nedostávají na veřejnost. Každopádně by přípustné množství mělo být stanoveno a pak přísně sledováno. To se u Sputniku evidentně nestalo.

Ve všech jmenovaných vakcínách proti covidu jsou adenoviry geneticky modifikovány. V Evropské unii pečlivě sledujeme každou GM kukuřici a najednou slyšíme, že někdo zřejmě očkuje živým geneticky modifikovaným virem místo mrtvého. Není to zneklidňující?

Domnívám se, že ty životaschopné viry ve Sputniku geneticky modifikované nejsou; jsou to právě ty, kde modifikace neproběhla. Tyto vakcíny se vyrábějí tak, že se adenovirus pomnoží v produkčních buňkách, v tomto případě se pomnožují lidské adenoviry 26 a 5 – Sputnik jsou vlastně dvě různé vakcíny pro první a druhou dávku. A když je adenovirus dostatečně pomnožený, vpravuje se do něj část genetické informace koronaviru. Touto insercí jej zároveň inaktivujeme, zbavíme schopnosti se množit. Stává se nosičem cizí genetické informace, která v organismu očkovaného vybudí imunitní odpověď proti původci covidu. Tento nosič je vlastně chiméra, která pořád vypadá jako adenovirus, ale obsahuje cizí genetický materiál a není životaschopná.

Geneticky modifikované živé viry tedy ve Sputniku nejsou?

Nelze úplně vyloučit, že vzácně k inserci sice dojde, ale chybným způsobem, a virus proto schopnost se množit neztratí. Pak by tedy ve  vakcíně mohly být i geneticky modifikované životaschopné virové částice. Sputnik ani pak nemusí být nebezpečný, znamenalo by to ale opět technologickou chybu a nerespektování správné výrobní praxe.

Jak vůbec v Brazílii zjistili, že Sputnik obsahuje živé viry? Jen z dokumentace, nebo studovali přímo vakcínu?

Nevím, ale jak jsem měl možnost Brazilce ve vědeckém výzkumu poznat, jsem si jist, že vakcínu podrobili důkladnému zkoumání. Přes značné ekonomické problémy Brazílie tradičně podporuje vědu, vynakládá na ni velké finanční prostředky a potrpí si na špičkovou vědu mimo jiné v oblasti biomedicíny a infekčních onemocnění. Brazilci mají výbornou virologii a nepochybuji, že se na ruskou vakcínu podívali do posledního detailu.

Nedávno vypukl skandál na Slovensku, kde nezávislá laboratoř oznámila, že Sputnik, který Slovensko nakoupilo, má jiné složení než ten, který prošel klinickými testy. Mohl být i zde problém v živých virech?

Nelze to vyloučit. Žádná oficiální zpráva o tom, pokud vím, vydána nebyla, ale zvýšená přítomnost replikujících se adenovirových částic je jedním z velmi pravděpodobných důvodů, proč jsou mezi jednotlivými šaržemi Sputniku V velké rozdíly.