Třetina Rumunů hlasuje pro absolutní protest – proti politice, proti Západu, proti vědě

Teď už je definitivně jasné, že kvůli zákazu rumunského ústavního soudu nebude na prezidenta kandidovat Călin Georgescu – dříve okrajová politická figura, která nečekaně ovládla první kolo listopadových prezidentských voleb. Ty soud následně zcela zrušil, s odkazem na údajnou operaci cizího státu (tedy Ruska) právě v Georgescův prospěch. Do dalších voleb, které se odehrají v květnu a jejichž první kolo by podle průzkumů vyhrál ještě přesvědčivěji než v listopadu, nastoupit nemůže. Georgescu chce vyvést svou zemi z NATO, prohlašuje, že válku na Ukrajině začal Západ, Rusko považuje za spolehlivého partnera Rumunska, obviňuje západní vlády i firmy z mnoha konspirací proti Rumunsku i celému světu. Do toho hlásá nenávist proti národnostním menšinám či gayům. Vyloučen z politické soutěže byl kvůli domnělým finančním podvodům v souvislosti s kampaní, „podpoře fašismu“ a „pobízení k porušování ústavního pořádku“. Za „protidemokratické aktivity“ vyloučil soud ještě Dianu Șoșoacă, kandidátku podobného ražení, jen méně úspěšnou. Tahle v mnoha ohledech sporná soudní rozhodnutí vyvolala mohutné protesty a celosvětový ohlas. „Většina Rumunů si pořád myslí, že jejich země patří na Západ a do Unie, ale tahle většina se ztenčuje,“ říká Klára Vedlichová, expertka na Rumunsko z Institutu mezinárodních studií FSV UK. 

Co se v těchto dnech v Rumunsku děje? Jak vypadá veřejná debata o vylučování kandidátů z prezidentských voleb?

Jedna skupina Rumunů to rozhodně vítá – a to menšiny a jejich zástupci. Romové, Němci a do značné míry i Maďaři. Což není málo lidí. Călin Georgescu se o nich vyjadřuje dlouhodobě velmi negativně, zvlášť o Romech, takže to není překvapivé.

Kdo další s vylučováním souhlasí?