0:00
0:00
Rozhovor1. 4. 20227 minut

Putin unáší rusky mluvící Ukrajince na Sibiř. A chlubí se, že je tím chrání před nacisty

S prvním místopředsedou ukrajinského parlamentu o mírových jednáních, bezpečnostních zárukách neutrality a ruském prezidentovi jako cosplayerovi

Ukrajinský novinář a záchranář pomáhají zraněné ženě, Mariupol, 2. března 2022
Autor: ČTK

Rusko ukrajinské občany nejen zabíjí, ale také unáší. „Převáží je na Sibiř, do Magadanu, na Sachalin, kde je nutí podepsat několikaletou pracovní smlouvu a musí tam zůstat. Snažíme se o tom dozvědět více a budeme se obracet na mezinárodní organizace, aby jim pomohly,“ říká v rozhovoru s Respektem spolupracovník ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, spoluzakladatel jeho strany Sluha národů a první místopředseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Kornienko.

Přijel jste do Česka z Kyjeva na několik politických jednání. Jak bylo těžké se sem dostat?

↓ INZERCE

Logistika západním směrem je mnohem lepší než východním. Cesta je bezpečná, ale mnohem delší, než bývala, protože po celé Ukrajině jsou kvůli válce kontrolní stanoviště. Vojáci, policie i územní domobrana mají přesné instrukce: musí kontrolovat všechna auta a platí to i pro poslance. Co se týče vjezdu a výjezdu z Kyjeva, je to složitější tím, že město je rozdělené řekou Dněpro - a z pravého břehu jsou ze čtyř velkých dálnic otevřené jenom dvě.

Jaká byla v Praze vaše agenda?

Přijel jsem především poděkovat za podporu, které se Ukrajině od Česka dostalo. Setkal jsem se s předsedy obou komor parlamentu a vyjádřil jim jako zástupcům vašeho lidu náš respekt. Ukrajina se nevzdává, bude dál bojovat za evropské hodnoty. To byl další vzkaz, který jsem přivezl. Náhodou jsem se tu také dostal na benefiční aukci, jejíž výtěžek půjde na účet našeho velvyslanectví zřízený pro nákup zbraní pro ukrajinskou armádu. Tohle je novinka, rád bych ji rozšířil i do jiných zemí, kde máme zastoupení a jsou tam naše početné komunity. Zajímal jsem se také o uprchlíky: o to, co potřebují, a jak jim ještě pomoci.

Oleksandr Kornienko Autor: Profimedia

Ukrajina má za sebou další kolo mírových jednání s Ruskem. Uskutečnilo se v Turecku, ale moc se o jeho průběhu neví.

Požadavky ukrajinské strany byly zveřejněny šéfem naší delegace Davidem Arakhaimou. Měl bych začít tím, co není a nemůže být předmětem jednání, a to je otázka územní celistvosti Ukrajiny. Projednáváme různé modely záruk bezpečnosti pro Ukrajinu, které by do budoucna znemožnily podobné invazivní útoky, jako se odehrávají nyní. Oslovili jsme řadu států, aby byly garanty naší bezpečnosti, a čekáme na jejich reakci. K přijetí a implementaci záruk může dojít až po skončení všech bojů a poté, co Rusko stáhne svoji armádu na pozice před začátkem války.

Jeden z požadavků směrem k Západu je, že by v případě nového napadení Ruskem byla vytvořena bezletová zóna. Západ ji však nechce garantovat už nyní. Dá se spolehnout na to, že se k něčemu podobnému zaváže? Může tomu Ukrajina věřit?

Žádná ze zemí, které odmítly vytvořit bezletovou zónu, Ukrajině nic nedluží. Nejsme členy NATO, můžeme se ptát proč, ale je to skutečnost, ze které musíme vycházet. Bezpečnostní záruky, o nichž se bavíme, by pro jednotlivé země znamenaly ve vztahu k Ukrajině a její bezpečnosti závazky a povinnosti. S každou zemí bychom chtěli uzavřít bilaterální smlouvu. Jejich nedodržení by znamenalo porušení mezinárodních smluv.

Dá se říci, jaké konkrétní požadavky na západní země máte, co je předmětem jednání?

Nyní ještě nemůžeme diskutovat o samotném textu smlouvy, nebyl ještě zveřejněn. Obecně chceme po západních zemích, aby reagovaly do dvaceti čtyř hodin v případě ruském agrese, aby došlo ke konzultacím v rámci NATO a přijetí opatření na zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Pokud by se jednalo o podobné útoky jako teď, tak bychom chtěli ono zavedení bezletové zóny, blokování logistiky velké vojenské techniky nepřítele. Je to složitější, po roce 2014 Rusko na Donbasu nepoužívalo těžkou vojenskou techniku a dělostřelectvo, ale docházelo tam k hybridní válce. To by měly smlouvy také zohlednit.

Ruské ministerstvo obrany řeklo, že své vojenské aktivity přesouvá na Donbas. Stále se ale bojuje i u Kyjeva. Co Rusko doopravdy chce?

Nevěříme ničemu z toho, co říká Rusko. Jejich slova ani nejde brát vážně. Říkají jen to, co je prospěšné pro jejich propagandistické účely. Když prohlašují, že se stahují od Kyjeva, můžou tím chtít utajit přesuny svých vojsk jinde na Ukrajině nebo u hranic. Odvádějí pozornost, chtějí, aby se upřela pozornost sem, ne na jejich skutečné aktivity. Jejich čiré dezinformace jsou také zaměřené na obyvatele okupovaných území, kteří mají menší přístup k ověřeným informacím. Mluvím mimo jiné o lidech v Chersonské oblasti.

Jak si tedy analyzujete další cíle Ruska na Ukrajině?

Další kroky Ruska budou záležet na tom, jak dopadne jejich Donbaská ofenzíva. Doufám, že dopadne špatně, jejich neúspěchem - že naše armáda projeví ty nejlepší kvality a charakteristiky jako dosud. Chci tím říci, že se jim nepodaří ovládnout Donbas. Platí ale také, že Rusko používá taktiku spálené země: kdo se nechce odevzdat pod jejich kontrolu, toho chce Moskva naprosto zničit. Jako to dělá v Mariupolu.

Je Ukrajina schopná ubránit Mariupol, A co pro to potřebuje? Myslím, nejen pro ubránění tohoto přístavního města?

Mariupol bude ukrajinský, stejně jako další města, na které Rusko útočí, nebo která jsou okupovaná. Nad Mariupolem visí ukrajinská vlajka, tak to i zůstane. Potřebujeme nutně stíhačky, tanky, těžké dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, přenosné komplexy, protitankové zbraně, ale také humanitární pomoc. Lidé jsou někde měsíc bez elektřiny, vody, nefungují obchody, není tu přístup k základním službám. Musíme přebudovat naši ekonomiku, chybí nám jisté druhy zboží, i to je pro nás cenné. A musí se zvýšit sankční tlak: čím větší jsou sankce ze strany Západu vůči Rusku, tím vyšší cenu musí agresor za své chování platit.

Rusko na Ukrajině nejenže válčí a vraždí, ale unáší i ukrajinské občany do hlubin Ruska, jako je Sachalin. Jsou o tom přesnější informace?

Rusko unáší naše občany nejen na své území, ale i do Běloruska. Tam je jejich postavení lepší, protože mají možnost překročit hranice do Evropy, utéct je jednodušší. Co se týká občanů unášených do Ruska, jsou to deportace prováděné proti jejich vůli. Nejdříve jsou shromažďováni v jakýchsi uprchlických táborech za hranicemi Ruska, kde procházejí procesem tzv. filtrace, jak tomu říká Moskva. Podle nejasných kritérií, která nám nejsou známa, vyhledávají mezi nimi údajné záškodníky, nepřátele Ruska, posuzují jejich spolehlivost. Ty pak přemísťuje na Sibiř, do Magadanu, na Sachalin, kde je nutí podepsat několikaletou pracovní smlouvu a musí tam zůstat. Snažíme se o tom dozvědět víc a budeme se obracet na mezinárodní organizace, aby jim pomohly.

Proč Rusko potřebuje unášet lidi z Ukrajiny?

Nechci vás nabádat k tomu, abyste poslouchal projevy prezidenta Putina, my to bohužel musíme dělat. Když si je poslechneme od začátku války, tak se tam velmi často opakuje narativ ochrany rusky mluvícího obyvatelstva před nacisty. Putin se snaží projevovat jakousi péči vůči nim, únosy jsou tedy především píár krok, že se to děje - ruské vedení to tak interpretuje svému obyvatelstvu. Ruský prezident je takovým cosplayerem krvavých diktátorů dvacátého století. Hitler nebo Stalin deportovali národy v milionových počtech, Putin to dělá v řádu tisíců lidí a podává to jako svůj obrovský úspěch záchrany rusky mluvícího obyvatelstva z Ukrajiny. Musím také zmínit únosy starostů - kde se jim to podaří, je dané město neřízené a potýká se s organizační krizí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články