Němcům Scholzovo váhání tolik nevadí. Spíš oceňují jeho prozíravost

Angličtina získala v posledních týdnech do své zásoby nové sloveso: scholzing. “Komunikovat dobré záměry a posléze použít, najít nebo prostě vymyslet všechny představitelné důvody pro jejich odložení nebo neuskutečnění,“ vysvětlil jeho význam na Twitteru britský historik Timothy Garton Ash. Sloveso odkazuje k německému kancléři, který od počátku ruského vpádu na Ukrajinu působí jako brzda - naposledy při dodávkách moderních tanků na pomoc Ukrajině. Ashova definice ale pomíjí, že Scholz sice odkládá a brzdí – ale přesto nakonec dobré záměry uskuteční. Tak jako se to stalo naposledy minulý týden, kdy Německo s posláním svých leopardů souhlasilo. V aktuálním Respektu k tématu najdete článek Leopardi míří do válečné džungle. O Scholzově politice - v zahraničí mnohdy těžko srozumitelné - jsme hovořili s Claudií Major, specialistkou na obranu v předním německém think tanku Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP).

Kancléř Olaf Scholz měsíce odmítal dodávky tanků Leopard na Ukrajinu - a minulý týden náhle změnil názor. Co ho přesvědčilo?

Rozhodující myslím byla ochota USA dát Ukrajině své vlastní moderní tanky Abrams. Po celý minulý rok se opakuje tentýž vzorec. Německo pošle na Ukrajinu konkrétní druhy zbraní až poté, co dodávky stejných zbraní ze svého arzenálu slíbí Američané. Bylo tomu tak v debatách ohledně protiraketové obrany, houfnic, obrněných vozidel pěchoty a teď i u tanků. Scholzovi nestačila politická podpora z Washingtonu – on trval na tom, aby Američané dali své vlastní tanky, tedy aby byli i materiálně na společné palubě. Nestačilo mu, že se na dodávce moderních tanků shodne evropská koalice států. Trval na účasti USA.