Nejlepší by pro Putina bylo, kdyby se zase mohl vykázat vítěznou válkou

Rusko mělo řadu týdnů u ukrajinských hranici více než sto tisíc mužů a těžkou bojovou techniku. Teď došlo k jejich stažení. Hrozí brzy další eskalace? „Poté, co do Bílého domu nastoupil nový americký prezident Joe Biden, chce na sebe Putin upoutat mezinárodní pozornost. Chce ukázat, že něco znamená, že s ním Biden i Západ musí počítat. A určitě v Putinově postupu hraje roli tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského - možná o to jde nejvíc. Testuje ho, jak bude reagovat, zkouší ho touhle cestou donutit, aby přistoupil na ruské požadavky,“ říká k situaci říká ukrajinský velvyslanec v Česku  Jevhen Perebyjnis.

Jak si kroky Ruska z poslední doby vysvětlujete?

Neunáhloval bych se s tvrzením, že došlo ke stažení. Zatím jsme slyšeli jen slova ruského ministra obrany Šojgu, že to tak bude - ale věřit tomu budeme, až to uvidíme na vlastní oči. Když jsem byl mluvčím ministerstva zahraničí Ukrajiny v roce 2014, Putin tehdy také shromáždil velkou sílu na ukrajinské hranici. Když ho Západ vyzýval ke stažení, několikrát tvrdil, že to nařídil, ale realita vypadala jinak. Chci tím říct, že od slov k činům je ještě daleko. Opravdu to půjde brát vážně, až budeme mít potvrzené údaje o stažení od našich zpravodajců a zpravodajců NATO.

Ale část ruských vojáků už odjela.

Ano, určitý pohyb lze zaznamenat, ale neznamená to, že nebezpečí zcela minulo. Prezident Putin už také mezitím stačil podepsat nařízení ohledně povolání rezervistů na vojenské cvičení. Kromě toho na Krymu a východní hranici s Ukrajinou nechalo Rusko techniku, to znamená, že jejich vojáci se mohou vrátit za několik dní, když to bude nutné. Musíme být připraveni, že napětí se může kdykoliv obnovit.

Proč Putin původně tolik vojáků na hranice poslal? A proč nyní obrátil?

Co se týká prohlášení o stažení, předpokládám, že to bylo proto, že tentokrát byla i silnější mezinárodní reakce. Západ a NATO ukázaly Putinovi, že jeho kroky odmítají a budou razantní, kdyby začala další invaze vůči Ukrajině. Proč Putin na začátku situaci eskaloval, nevíme, do hlavy mu nevidíme. Můžeme to odhadovat, podle mého názoru to byla kombinace několika faktorů. Poté, co do Bílého domu nastoupil nový americký prezident Joe Biden, chce na sebe Putin upoutat mezinárodní pozornost. Chce ukázat, že něco znamená, že s ním Biden i Západ musí počítat. A určitě v Putinově postupu hraje roli tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského - možná o tohle jde nejvíc. Testuje ho, jak bude reagovat, zkouší ho touhle cestou donutit, aby přistoupil na ruské požadavky.

Jaké jsou ruské požadavky?

Aby naše vláda jednala přímo s okupační vládou na Donbasu, což odmítáme, protože ji neuznáváme. Putin navíc chce, abychom přistoupili na změny v ukrajinské ústavě, abychom v ní zakotvili federalizaci Donbasu a speciální status pro ruský jazyk, chce také, aby Ukrajina deklarovala, že nikdy nebude členem NATO a tak dále. Pro Rusko je Donbas nástrojem, aby skrze něj ovlivňovalo vnitřní a zahraniční politiku celé Ukrajiny. Naše odpověď je jasná: nenecháme si diktovat, kam máme nebo nemáme vstupovat.

Hrála roli v Putinově uvažování situace v Rusku?

Nepochybně ano, delší dobu v různých částech země můžeme vidět protesty proti vládě, je tu sociální, ekonomické a politické napětí - na podzim jsou přitom parlamentní volby. Putin vždy postupuje tak, že když v ruské společnosti narůstá vnitřní nespokojenost, potřebuje vyvolat konflikt; v tu chvíli se za ním lidé semknou. Nejlepší pro něj by bylo, kdyby se zase mohl vykázat vítěznou válkou.

Co přesně by bylo cílem takové války, další území?

V Rusku se nyní diskutuje, zda by měla Moskva jako nezávislé státy uznat okupovaná území Doněcké a Luhanské oblasti, které se řídí přímo z Moskvy s pomocí ruské armády. Tahle debata se vede na velmi vysoké úrovni. Další ruský útok by mohl být zaměřen i na rozšíření okupovaného území. Ruským snem je třeba útokem na jižní oblasti Ukrajiny vytvořit pozemní přístup ke Krymu, a tak mu zajistit přístup vody, která tam není.

Dojde tedy do parlamentních voleb v Rusku k opětovnému navýšení vojsk u hranic s Ukrajinou?

Doufám, že se to nestane. Útok Ruska na Ukrajinu by nebyl pro Putina procházkou v růžové zahradě. Nesl by velké ztráty, a nevím, zda by mu to ve finále vyhovovalo. Věříme zároveň, že mezinárodní společenství nepoleví a  takovou akci by mu nepovolilo.

NATO ale kvůli vám vést boj nebude. Co může pro vás dělat?

Uvědomujeme si, že nikdo za nás na našem území bojovat nebude. Kdybychom byli členem NATO, mohli bychom počítat s vojenskou pomocí, ale my nejsme, a tak se musíme spoléhat na vlastní síly. Západ nám nicméně může pomoci moderními zbraněmi, protivzdušnou obranou; to všechno je ve hře. A také co nejtvrdší sankce vůči Moskvě včetně nejbližšího Putinova okolí a ruské ekonomiky. To je na stole už dlouho, Západ dosud váhal, přímý útok vůči nezávislému evropskému státu by to mohl změnit.

Kdyby k válce došlo, jak je na tom technicky vaše armáda? Dříve nebyla schopna Rusku příliš odolávat…

Ukrajinská armáda byla v letech 2014 hodně jiná. Nyní má mnohem lepší vyzbroj a také je mnohem zkušenější. Kdybychom mluvili o pozemních bojích, Ukrajina by dokázala minimálně dost dlouhou dobu odporovat. Kdyby došlo k leteckým atakům nebo jadernému útoku, k čemuž by se ovšem mohl odhodlat jen úplný blázen, bylo by to jiné.

Ukrajinský prezident Zelenskyj se chtěl s Putinem setkat na Donbase, ale ruský prezident mu nedávno vzkázal, ať za ním kdykoliv přijede do Moskvy, když bude mít čas a chuť. Je již stanoven termín pro jednání?

Zatím není, ale probíhají jednání na úrovni kanceláří obou prezidentů. Osobně bych vyloučil, že by se schůzka mohla uskutečnit v Moskvě – spíš na neutrálním území.

Jaké místo připadá z vaší strany v úvahu?

Nás prezident nyní mluvil o Vatikánu, to je nepochybně zajímavý návrh. Uvidíme, zda se takovou schůzku podaří zorganizovat. Volodymyr Zelenskyj se každopádně setkání nebrání. Domnívá se, že je čas vyjasnit si řadu otázek - v prvé řadě právě pokračující ruskou agresi na Donbase a na Krymu.

Česká vláda oznámila, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stála v roce 2014 ruská vojenská rozvědka GRU. Policie a tajné služby důvod vidí v tom, že ze zdejších skladů měly putovat zbraně na Ukrajinu k vládním jednotkám bojujícím proti tehdy útočícímu Rusku. Jedním z obchodníků, který měl z Vrbětic zbraně dodávat, měl být bulharský byznysmen Emilian Gebrev. Ten to však popřel. Dodával zbraně Ukrajině?

Já to nevím, žádné údaje o tom nemám. Bylo to v roce 2014, když jsem v Česku nebyl. Myslím si, že podle zveřejněných informací by bylo předčasné jednoznačně tvrdit, že munice měla putovat právě na Ukrajinu. Mohu ale říct, že tehdy i nyní Ukrajina měla i má zájem o dodávky určitého typu zbraní. Před Majdanem ministr obrany jednal prorusky a udělal vše proto, aby naše armáda byla co nejvíce oslabena. To se snažíme napravit a být plně bojeschopní.