Našim pacientům ivermektin pomohl. Obavy chápu, ale nemyslím, že jsme neopatrní

První třicítka pacientů s covidem dostala lék ivermektin od Michala Rezka už loni v listopadu, ještě než sporný přípravek dostal razítko od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). To přišlo tento týden, spolu s dodávkou 200 tisíc tablet uložených v brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny, kde je Rezek primářem I. interní kardioangiologické kliniky. Léčba covidu ivermektinem sice neprošla ve světě plnohodnotnými studiemi, ale podle Rezka si Česko v době kolabujících nemocnic a zpožděného očkování nemůže dovolit luxus čekání.

Co vás k nasazení ivermektinu přimělo?

Když jsme pročítali doporučené léčebné postupy ze světa, tak tento lék se v nich objevoval v podstatě od začátku prakticky pro všechny fáze nemoci. Logicky to člověka začne zajímat. Když k nám pak na podzim začali přicházet pacienti ve velkém a viděli jsme, jak je stávající léčba neutěšená, začali jsme se shánět po dalších možnostech léčby - a vyšel nám z toho ivermektin.

Jak jste se k léku dopracovali, když v Česku nebyl registrovaný?

Objednali jsme ho u distributora takzvaně na zvláštní dovoz. U léků, které se ve světě používají, ale nemají toho času v Česku registraci, je to běžný postup.

Jak za lék platíte, když není registrovaný?

Pojišťovny ho neproplácejí, ale nám jako velké nemocnici dávají paušál na pacienta a do něj jsme se vešli. Ivermektin je starý lék a není nijak drahý.

Kolik stojí?          

Kolem 2000 až 2500 korun a jednoho pacienta.

Pokud v Česku neexistuje registrace, je podávání pacientům na vás jako na lékaři? Jde to takzvaně na vaši zodpovědnost?

Ano, ale od počátku to vnímám tak, že jsme používali lék ve světě používaný a v námi používaných doporučených postupech jednoznačně doporučovaný. Bylo pár dalších lékařů, kteří se mi ozvali s tím, že se na SÚKL obrátili a zkoušeli registraci pro ivermektin prosadit, ale daleko se neprobojovali. Fungovali jsme tedy v režimu zvláštního dovozu.

Dávat pacientům neschválený preparát lze z pohledu laika vnímat jako odvážný postup. Nebojíte se rizika, které tím na sebe berete?

Byl to v té době v ČR neschválený lék pro tuto indikaci, ale jak jsem uváděl – doporučovaný v postupech k terapii a testovaný v různých zemích světa. V případě ivermektinu ale nešlo o situaci, že bychom si řekli „už opravdu nevíme, jsme v koncích, musíme experimentovat“. Jde o lék, který se používal a používá ve světě opravdu hodně. Od počátku je to lék určený k léčení parazitárních nemoci a ve stejně indikací se také začal užívat ve veterinární medicíně. A nyní měl racionále pro použití u nemoci covid-19. Byly k dispozici doporučené postupy a většina publikovaných studií ukazovala relativně výrazně pozitivní efekt.  Dle dostupných publikací již byl tento lék opakovaně testován i proti jiným virům s pozitivním efektem. Jedná se tedy o lék, který lze klasifikovat jako antivirotikum.

Lze váš přístup shrnout tak, že v naší dnešní situaci není co zkazit?

Nestavím se k tomu tak, že není co zkazit, bavíme se o nemocných lidech s rizikem fatálního konce. Stavíme se k tomu tak, že současná nemocniční úmrtnost na covid je pro nás neakceptovatelně vysoká a snažíme se hledat další možnosti, jak stávající situaci zlepšit. Ve světě už se ivermektin používá mnoho let, byl nasazen v miliardách případů s velmi malými nežádoucími účinky. Tak jsme si řekli, že ho vzhledem k referovanému možnému pozitivnímu efektu vyzkoušíme také.

O nasazení ivermektinu se vede v Česku dál vzrušená debata – na Facebooku i v parlamentu. Vaše nemocnice vydala na konci února Lékaři ve FNUSA úspěšně podávají pacientům ivermektin

tiskovou zprávu, že jste ivermektin úspěšně vyzkoušeli. Proč jste do debaty takto aktivně vstupovali? Chtěli jste zatlačit na to, aby se s jeho nasazením v nynější nouzové situaci neotálelo?

Nešlo primárně o naši iniciativu. Geneze celého toho humbuku začala - myslím - na Slovensku. Tam si ho díky aktivitě některých lékařů prosadili a poté začaly vycházet články v Česku, proč ho nemůžeme mít i my. V tu chvíli se o něj začal - pokud vím - osobně zajímat i premiér Babiš. Přímo od něj šel na ředitele fakultních nemocnic dotaz, jestli s ivermektinem má někdo zkušenost. Náš ředitel o tom, že ivermektin používáme, věděl, a tak se premiér spojil přímo se mnou. Tím jsme se pak dostali k publikování naší zkušenosti. Nebyla primárně naše aktivita se takto prezentovat, víceméně jsme k tomu byli vyzváni.

Píšete, že jste ho od v listopadu nasadili u 30 pacientů a že to bylo „úspěšné“. Co to znamená?

Používali jsme ho v kontextu další léčby. Tedy ne že bychom všechny ostatní léky vyřadili. Jen jsme ho přidali do spektra léčby u pacientů, kteří byli v neradostném stavu na kyslíku, abychom je z tohoto stavu dostali. Což se nám v této skupině docela dařilo.

Co znamená „docela dařilo“? Neměli byste v tak sledované věci být schopni říct něco přesnějšího?

Podařilo se nám domů propustit znatelně víc pacientů, než vychází z běžného statistického průměru, a výsledek byl lepší než u pacientů, kteří měli u nás zhruba stejnou léčbu bez použití tohoto léku.

Podařilo se někoho zachránit?

Je těžké to říci takto kategoricky. Ale je možné, že ano. Nebylo to tak, že by pacienti dostali lék a nastala dramatická změna stavu.  Ale většina pacientů přežila. A ti, co to nezvládli, měli další komplikace, které přímo nesouvisely s progresí samotné nemoci covid-19.

Byl byste tedy pro nakoupit léku víc?

Ano, naše výsledky nás motivují k tomu rozšířit skupinu pacientů, kteří lék dostanou, abychom si prvotní zkušenosti potvrdili. My jsme se o to i snažili, ale v režimu zvláštního dovozu už pak další nákupy nebyly možné.

Jak se stavíte k námitkám, že k neodzkoušeným lékům je třeba přistupovat s větší opatrností?

Proti opatrnosti samozřejmě nic nenamítám a nemyslím si, že bychom byli neopatrní. Vím, že narážíte na spíše odmítavé postoje z medicínského prostředí, že to je lék, na který nejsou jednoznačná kvalitní data z randomizovaných studií. A že tedy může jít jen o další střelu, která vyvolá u pacientů plané naděje, nebude mít efekt a kdo ví, jestli nebude škodit. Já na to můžu jen říct, že jsme žádné nežádoucí účinky neviděli a výsledky na malém počtu pacientů jsou spíše pozitivní. A postupovali jsme podle doporučených postupů, ve kterých najdete větší množství léků, ale také vitamínů a doplňků pro různá stádia a různý průběh nemoci. Ivermektin se objevuje opakovaně jako lék vhodný pro všechna stádia. Autoři těchto doporučení v USA jsou jeho jednoznačnými zastánci, po světě běží s ivermektinem a covidem velké množství studií. Čili nejsme jediní, kdo do něj vkládá naděje.

Jak je možné, že nikdo nepřišel s přesvědčivou studií, aby tyto naděje potvrdil?

Nejen moje vysvětlení je, že nejspíš u ivermektinu neexistuje tak velká podpora ze strany farmaceutického průmyslu. Je to už relativně starý - a nebýt současného zájmu, tak také velmi levný lék. U nových drahých léků, jako je Remdesivir, byly studie hned, protože jeho nasazení je spojeno s vidinou velkého zisku. Tady ekonomický tlak není. Výrobce ivermektinu, firma Merck, nyní vyvíjí na covid jiné léky.

V jaké fázi nemoci ivermektin zabírá nejvíc? Jde o lék primárně do nemocnic, pro nejtěžší pacienty? Nebo by měl být dostupný v lékárnách pro ty, kteří jsou s covidem doma, a pak v nemocnicích skončí?

Myslím, že stojí za nasazení v obou případech. My jsme ho podávali v nemocnici, ale více publikovaných dat je na časnější fáze onemocnění. Tedy čím dřív se nasadí, tím by efekt mohl být výraznější.

Jak ho tedy do lékáren dostat? Co je třeba udělat?

V současné době se podařila dodávka léku z Bulharska, jde o generický, tam produkovaný lék. Je to výsledek zájmu a nasazení premiéra Babiše ve snaze zajistit do Česka maximum léků, které by v naší situaci mohly být prospěšné. Bylo k tomu dále nutné zajistit posvěcení SÚKL, že se takový lék může v ČR distribuovat. Ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení u koho a za jakých podmínek lék používat.

Nepřijde vám zvláštní, že místo odborníků tlačí na registraci léku přímo předseda vlády?

Ano, z toho jsem byl trochu překvapen. Ale naši společnou komunikaci i to, že se to podařilo tak rychle realizovat, vnímám pozitivně.

Co se mění novým rozhodnutím SÚKL z tohoto týdne?

SÚKL ve středu odpoledne vydal kladné stanovisko k použití ivermektinu u hospitalizovaných pacientů v nemocnicích. Ministerstvo zdravotnictví následně povolilo distribuci do nemocnic. Máme na skladě 200 tisíc tablet ivermektinu a jsme rádi, že se dostanou i k pacientům v dalších nemocnicích.

Nevadí vám, že jste v podpoře ivermektin na jedné lodi s lidmi, kteří by jej mohli spíš zdiskreditovat? Třeba poslanec Volný, který se pere v parlamentu a zakládá si na nenošení roušky, nebo doktor Beran, který před druhou vlnou v září nejspíš svedl premiéra špatnou interpretací dat o klesající smrtnosti…

Sleduji tato vyjádření spíše okrajově a neinterpretoval bych to tak, že jsme na jedné lodi. Nikdy jsem s těmito lidmi nekomunikoval a oni se žádným způsobem nepodíleli na naší zdravotnické činnosti. Jak už jsem řekl výše, jsem lékař a zajímá mě hlavně pacient.