Landsbergis: Putinovi se nedaří a může použít zvlášť odporné zbraně

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis byl prvním evropským šéfem diplomacie, který se po ruském útoku na Ukrajinu vydal do země. Ve Lvově jednal se svým protějškem, ukrajinským ministrem zahraničí Dymtrem Kulebou. „Myslím, že je teď velmi důležité Ukrajinu navštívit. Otevírá to psychologické dveře. Svou přítomností Ukrajincům říkáme, že s nimi stojíme v těžké chvíli bok po boku. Bojují za svobodu, mnoho z nich umírá, nejde tam nebýt, to by byl signál, že jsme je opustili, opak je přitom pravdou,“ říká Landsbergis v rozhovoru pro Respekt.

Jak bylo těžké se na Ukrajinu dostat?

Logistika spojená s návštěvou byla náročná, bylo to docela složité. O detailech nemůžu mluvit, aby bylo v budoucnu možné využívat stejné nebo podobné trasy, když se tam vydá někdo z dalších evropských politiků. Jediné co mohu říct, je, že já jsem na západ Ukrajiny většinu času cestoval v autě.

Krátce po vás Ukrajinu navštívil společně s polským a slovinským předsedou vlády i český premiér Petr Fiala. Jak jste se o jeho cestě dozvěděl?

Zjistil jsem to prostřednictvím otevřených zdrojů. Myslím tím z médií. Bylo to v době, kdy už mířili do Kyjeva. Z mého pohledu šlo o důležitou návštěvu. Je to statečný a potřebný čin. Je to výraz solidarity a odhodlání Ukrajině dál pomáhat. A je důležité to říct Ukrajincům přímo do očí, nevzkazovat jim to jen z Prahy, Vilniusu nebo Bruselu. Osobní návštěva přináší více empatie, přímý dotek. Mění to dynamiku, že nejde jen o boj Ukrajinců, že je to i naše věc. Na symbolech záleží.

Co jste se dozvěděl během rozhovoru od ministra Kuleby? Měl konkrétní požadavky?

Měli jsme obsáhlý rozhovor, probírali jsme mnoho věcí. A jsme v neustálém kontaktu. Hlavní zpráva, kterou jsem si odnesl, je velmi jednoduchá: že potřebují více zbraní a že je obtížné je získat. Čím více jich budou mít, tím více tanků nepřítele, jeho lodí a dalších zbraní zneškodní. Tahle logika je neúprosná, to bychom měli na Západě chápat.

Válčí se zatím jen na Ukrajině. Věříte, že by NATO v případě napadení Ruskem bránilo každý centimetr svého území, jak řekl americký prezident Joe Biden? Můžeme se konkrétně bavit o baltských státech, které mohou být po Ukrajině dalším terčem Vladimira Putina. Ubrání je NATO?

Myslím, že se o to Putin nepokusí. Vede mě k tomu víc věcí, jednou z nich je, že se na Ukrajině vojensky zasekl. Očekával, že ji v řádu dnů rychle získá, ale to se nestalo. Rozpoutat válku s NATO není v jeho silách, kdyby to zkusil, selhal by. Věřím v NATO a v to, že by neumožnilo okupaci. Putin může samozřejmě různě škodit, může provokovat, obtěžovat nás, zkoušet kybernetické útoky, na to musíme být připraveni. A to určitě jsme.

Jaký je tedy Putinův plán? Jen Ukrajina, nebo další území?

Myslím, že teď bude především bojovat za svůj režim, o jeho udržení, i když to tak ještě nyní nemusí vypadat. Na Ukrajině se mu nedaří, ukrajinští farmáři ničí jeho tanky, okupanti se nesetkávají s porozuměním, a už vůbec ne s květinami, Putinovi se nedaří pokořit velká města. Jeho vláda nebude tak pevná, skončí ztrátou. Jsou vidět i jasné dopady sankcí, nemůže vůbec obchodovat nebo se aspoň výrazně zkomplikoval obchod s plynem, ropou, uhlím, jeho lidé nemůžou mít jachty v západních přístavech. Moje predikce je, že to v Rusku povede k nestabilitě.

Ale zatím to přece nevypadá, že Putin chce něco vzdát na Ukrajině i u sebe doma…

Ano, na Ukrajině skutečně nechce nic ztratit. Takže v příštích týdnech může použít kvůli získání převahy zvlášť odporné zbraně, které NATO můžou donutit nějak reagovat.

Znovu se vracím ke otázce, co je jeho skutečným cílem?

Na to nedokážu odpovědět, nikdo to neví zcela přesně, můžeme to jen zkoušet odhadovat. Důležité je odhodlání Západu neumožnit mu další postup - tohle odhodlání cítím zřetelně.

NATO nechce stanovit bezletový prostor nad Ukrajinou, jak žádá Kyjev. Muselo by ho vynucovat, to by hrozilo střetem s Ruskem a rozpoutáním velké války. Kde je pro vás červená linie, kdy by se mělo do konfliktu NATO víc zapojit?

Myslím si, že když mluvíme o červených liniích, musí být zcela jasné, že mluvíme jako spojenci ve shodě. A musíme pak za jejich nepřekračování převzít plnou zodpovědnost, jinak by to bylo nedůvěryhodné. Zásadní je zajistit humanitární koridory, aby lidé mohli odcházet z těžce ostřelovaných měst, jako je Mariupol, kde umírají. Klíčová je také jaderná bezpečnost, na Ukrajině je řada jaderných elektráren, všichni si pamatujeme nedávný incident v té záporožské. O to se musíme pokoušet a dosáhnout to.

Mluvilo se o dodávce polských stíhaček Ukrajině, podporujete ji?

Nechci nikomu říkat, co má, nebo nemá dělat. Můj postoj je, aby každá vláda udělala vše pro podporu Ukrajiny, a pak ještě něco navíc. Nemyslím si ale, že je účelné pouštět se do otevřené diskuse o specifikaci konkrétních zbraní, to si každý rozhoduje podle svého uvážení.

Měla by být Ukrajina přijata do Evropské unie?

Ano, opravdu věřím tomu, že měla.

Domníváte se, že Putin může být na Ukrajině poražen?

Může. Myslím si to především proto, že se na Ukrajině přepočítal. Špatně odhadl nezměrné odhodlání Ukrajinců bránit se a jejich touhu nenechat se poutat, špatně pochopil i to, jak bude reagovat Západ, že zavede tvrdé sankce. Putin hraje se špatnými kartami.