Koho by volil Josef Lux? A koho Bohuslav Sobotka?

Předseda ČSSD Jan Hamáček ve středeční předvolební superdebatě lídrů v České televizi řekl, že pokud by ještě žil bývalý a velmi populární předseda KDU-ČSL Josef Lux, volil by nyní sociální demokracii. Podle politologa Lukáše Jelínka se tím snažil na poslední chvíli přetáhnout k ČSSD voliče lidovců, kterým se nelíbí příliš pravicové zaměření koalice Spolu, jíž jsou lidovci součástí. Výrok byl však podle Jelínka nevkusný a necitlivý k rodině Josefa Luxe. A zároveň svádí i k otázce, kdo z bývalých předsedů ČSSD by vůbec volil dnešní „hamáčkovskou“ sociální demokracii. „Ten výrok svádí k úvahám, jak by třeba v současnosti volili otcové zakladatelé sociální demokracie Hybeš, Steiner, Tusar. Třeba by jim vadilo, že sociální demokracie ztrácí ze své internacionálnosti, že naskakuje na strašení migranty nebo vychovává politiky, kteří střídavě kandidují za ni a za radikálně pravicovou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti,“ říká Jelínek. Podle něho je rovněž otázkou, zda ČSSD bude volit její bývalý předseda Bohuslav Sobotka, který v ní nedávno ukončil členství.

Jan Hamáček v předvolební debatě v České televizi řekl, že kdyby dnes ještě žil bývalý a velmi populární předseda KDU-ČSL Josef Lux, volil by sociální demokracii. Proč to řekl?

Rozumím tomu, že sociální demokraté jsou v takové mizérii, že chtějí hledat hlasy ber, kde ber - a vzpomněli si, že by třeba mohli uloupnout něco ze středového elektorátu, který patří lidovcům a část z nich třeba není spokojena s posunem doprava v rámci koalice Spolu. Nebo že by mohli uloupnout pár hlasů od Pirátů, jejichž voliči mohou být nespokojení s tím, jak Piráti vedou kampaň. Té myšlence rozumím, ale pokud na ní chtěli sociální demokraté zapracovat, měli to udělat dřív a vkusnějším způsobem. Tímhle si Hamáček jen uřízl ostudu, protože ten výrok je velmi netaktní především vůči rodině Josefa Luxe - a kromě toho svádí k úvahám, jak by třeba v současnosti volili otcové zakladatelé sociální demokracie, tedy Hybeš, Steiner, Tusar. Jestli by taky třeba nebyli zklamaní z toho, kam se současná ČSSD za Hamáčka vyvinula. Myslím, že si předseda ČSSD docela naběhl. Já navíc takové ty úvahy ve stylu „co by na to řekl Václav Havel“ vždycky nesnášel. Vtahovat mrtvé do předvolební debaty, no nevím. Asi to byl výsledek předvolebního stresu, ve kterém Hamáček je.

Koho by tedy volili Tusar nebo Hybeš?

To si vůbec netroufnu tipovat. Kdybych se o to pokoušel, byl bych na stejné úrovni jako Jan Hamáček. Ale třeba by jim vadilo, že sociální demokracie ztrácí ze své internacionálnosti, že tady naskakuje na strašení migranty nebo vychovává politiky, kteří střídavě kandidují za ni a za radikálně pravicovou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.

Kdybychom přesto vzali Hamáčka vážně, koho by volil Josef Lux? Když se podíváme na jeho politickou historii, v době svého zvolení předsedou KDU-ČSL zastupoval spíše pravicové křídlo lidovců proti bývalému předsedovi Josefu Bartončíkovi, jenž představoval levicovější politiku. Za vlády pravice reprezentované ODS a Václavem Klausem se pak Josef Lux posunul směrem k více sociálně citlivé politice. Na sklonku života v roce 1998 ale zase stál u zrodu Čtyřkoalice tvořené lidovci, ODA, DEU a Unií svobody, což bylo středopravé uskupení ne tak vzdálená dnešní koalici Spolu. Koho by tedy volil?

Josef Lux byl prototypem středového a velmi citlivého politika, který vždy věděl, jak s lidoveckou lodí manévrovat. Zároveň to nebyl žádný cynik nebo pragmatik. Byl to člověk, který pořád dbal na pověst lidové strany a na zachování jejího křesťansko-sociálního akcentu. Jeho role na stabilizaci strany byla mimořádná - tím, jak dokázal stranu hodnotově stabilizovat po Bartončíkovi s pochybnou minulostí a před dalšími předsedy, kteří se utápěli v osobních soubojích. Že byl člověk, který dokázal souznít i s demokratickou levicovou politikou, to je pravda. Ale odvozovat z toho, koho by dnes volil, to bych si netroufl.

V čem souzněl s levicovou politikou? V jeho politickém životopisu to není příliš vidět, působí spíše jako středopravý politik.

Třeba hezká ukázka byla, když za Klausových vlád rostlo sociální napětí a začalo se stávkovat. Lux byl ten, který se rozhodl do situace vstoupit. Částečně proto, aby situaci uklidnil, ale i proto, aby lidem ukázal, že tu není jenom ODS, ale i mnohem sociálně citlivější lidovci. Ano, bylo to dost pro něj dost jednoduché na pozadí Klausových reforem, které měly spoustu kritiků. Ale když vycítil příležitost, jak dosáhnout sociálního smíru, tak to udělal. Důležité je říci, že to bylo v době, kdy ještě sociální demokracie neokusila vládní odpovědnost, a spousta lidí nevěřila v Miloše Zemana a jeho strategii. V tom okamžiku tady byl prostor pro nekonfliktní umírněný proud, který by vyvažoval Klausovu pravicovou politiku a nabízel sociální akcenty. Ve chvíli, kdy v roce 1992 zaniklo Občanské hnutí, tu žádná taková seriozní skupina nebyla - zvlášť taková, která by byla součástí vládní koalice. S tímhle Lux dokázal pracovat na pozadí stávek, ať už šlo o železničáře nebo lékaře. Vždy dokázal sehrát úžasnou společenskou roli a zároveň naštvat Klause, který v něm viděl skrytého levičáka.

Pro dnešní ČSSD je ale možná důležitější nikoli to, koho by volil Josef Lux, nýbrž že její nejslavnější polistopadový předseda Miloš Zeman říká, že dá hlas hnutí ANO, a ne ČSSD.

Sociální demokraté jsou na to zvyklí. Koho v minulosti volil Jiří Paroubek? Nejspíš toho, za koho sám kandidoval, tedy Národní socialisty. Otázka je, koho bude v těchto volbách volit Bohuslav Sobotka, mám pocit, že se také k sociální demokracii příliš nehlásí. Snad poslední předseda, který jí zůstal věrný, je Vladimír Špidla. Spoustu sociálních demokratů může mrzet, že ČSSD nedostane hlas Miloše Zemana, ale Zeman tím jen potvrzuje, že je hodně přelétavý motýl na politické scéně. Na začátku 90. se let pasoval na liberála, který by v Německu volil Svobodné demokraty (FDP), pak si našel místo u ČSSD a skončil jako podporovatel hnutí ANO Andreje Babiše - to si myslím, že je celkem pochopitelná dráha při jeho povaze. Je mi líto těch sociálních demokratů, kteří měli někdy pocit, že se Zeman bude chovat celý život jako jeden z nich; že se s nimi narodí a také s nimi zahyne.