0:00
0:00
Rozhovor20. 10. 202210 minut

Chování opozice v parlamentu už hraničí se sabotáží. Začínám se přiklánět ke změně jednacího řádu

S předsedou poslaneckého klubu TOP 09 Janem Jakobem o jednáních ve sněmovně, nejmenování Kláry Dostálové do funkce místopředsedkyně i zákoně o střetu zájmů

Volební štáb SPOLU: Zleva Marek Benda, Jan Jakob a Zdeněk Zajíček
Autor: Profimedia

Opozice v minulém týdnu znovu obstruovala - tentokrát kvůli tzv. malé novele zákona o ČT a ČRo. Koaliční poslanci pak v reakci na to sdělili, že za současného stavu nepodpoří do pozice místopředsedkyně dolní komory nominantku ANO Kláru Dostálovou, která měla nahradit Janu Mračkovou Vildumetzovou. „Řekněme, že jde o důrazný apel na způsob chování a jednání opozice, respektive hnutí ANO při jednání pléna,“ říká k rozhodnutí předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Samozřejmě zvažujeme i další možné kroky, ať už jsou to třeba autonomní usnesení, což jsou usnesení, která upřesňují to, co jednací řád výslovně neříká. To je jedna z možností, ale začínám se přiklánět k tomu, že bychom měli přistoupit ke změně jednacího řádu,“ dodává.

V ČT jste řekl, že Kláru Dostálovou z ANO na pozici místopředsedkyně podpoříte ve chvíli, kdy ANO přestane obstruovat v takové míře, v jaké tak činí nyní. Jak poznáte, kdy už nastala únosná míra?

↓ INZERCE

Já bych to upřesnil. Říkal jsem, že v tuto chvíli nepodpoříme paní Dostálovou ani nikoho jiného z ANO - že jsme ochotni se o volbě místopředsedy či místo předsedkyně bavit v situaci, kdy obstrukční hysterie v Poslanecké sněmovně nebude pokračovat. Uvidíme, jak se bude opozice chovat. Příští týden je na programu pokračování řádné schůze právě ohledně bodů, které opozice obstruovala v minulosti, pandemickým zákonem počínaje a zákonem o střetu zájmů konče. Uvidíme tedy, jaká situace bude.

Na druhou stranu jste se shodli, že nějaká míra obstrukce ke sněmovnímu fungování patří. Tak kde je ona správná míra a moment, kdy nominanta ANO podpoříte?

Obstrukce samozřejmě jsou legitimní parlamentní nástroj. Nicméně počet bodů, které jsou v tomto funkčním období obstruovány, je mimořádný - a obstrukce tím ztrácí smysl. Jejich podstata je v tom, že opozice upozorní na některá základní témata, u kterých nesouhlasí s vládní koalicí, v minulosti to bylo třeba EET nebo poplatek ve zdravotnictví. Když ale opozice obstruuje v podstatě každý druhý třetí bod, smysl se ztrácí a nerozumí tomu ani veřejnost. Myslím, že opozice tenhle nástroj nadužívá - už to hraničí až se sabotáží parlamentní demokracie jako takové. Musí vzít rozum do hrsti a začít se chovat aspoň trochu - nebo raděj výrazně - konstruktivněji.

To ale pořád nedefinujete moment, kdy bude míra obstrukcí únosná - a kdy tedy bude zaplněno prázdné místo po Janě Mračkové Vildumetzové.

Na to neumím odpovědět, protože nevím, jakým způsobem se opozice, respektive hnutí ANO, bude chovat. Nás v zásadě nic netlačí, to místo nemusí být nutně obsazené a hnutí ANO na něj nemá nárok vyplývající z jednacího řádu nebo z jakékoliv jiné legislativy. Může být neobsazené týden, měsíc, ale klidně půl roku; záleží to na nich. Já nedokážu jejich chování odhadnout, takže nedokážu říct ani časový horizont.

Klára Dostálová Autor: HN - Zbyněk Pecák

Co si od tohoto pozdržení slibujete?

Místopředseda či místopředsedkyně sněmovny mají mimo jiné přednostní právo, může na plénu vystupovat kdykoliv a podstatě bez časového omezení. A lidí s přednostním právem má vládní koalice logicky více než opozice. Ale když bychom nasčítali, kolik času hovořili lidé s přednostním právem z opozice a jak dlouho mluvili lidé z koalice, nepochybně bude obrovská převaha na straně těch opozičních.  To je také jeden z aspektů této situace. Před rokem, kdy jsme volili vedení sněmovny, jsme nevěděli, že ANO bude obstruovat téměř každý bod. My jsme připraveni jednat o obsazení toho postu, ale očekáváme konstruktivní přístup při jednání na plénu.

Takže tomu nepodpoření Kláry Dostálové lze rozumět i tak, že jde o snížení počtu řečníků s přednostním právem pro opozici?

Ne, pokud řečník nebude svého práva nadužívat, respektive až zneužívat. Příkladem jsou až sedmihodinová vystoupení Tomia Okamury, ale primárně jde o způsob jednání v Poslanecké sněmovně, jehož způsob je destruktivní. A jak říkám, už to na mě působí jako sabotáž parlamentní demokracie. Ti, kdo před 30 lety vytvářeli Ústavu a jednací řád sněmovny, podle mě netušili, jakým způsobem jde jednací řád zneužívat. A opozice těch skulin využívá do poslední možnosti.

Jde tedy o varování opozici?

Řekněme, že jde o důrazný apel na způsob chování a jednání opozice, respektive hnutí ANO při jednání pléna. Samozřejmě zvažujeme i další možné kroky, ať už jsou to třeba autonomní usnesení, což jsou usnesení, která upřesňují to, co jednací řád výslovně neříká. To je jedna z možností, ale začínám se přiklánět k tomu, že bychom měli přistoupit ke změně jednacího řádu.

Máte pro tohle už třeba i předdomluvené schůzky s předsedy dalších čtyř koaličních klubů ve sněmovně?

S předsedy koaličních klubů jednáme pravidelně častěji než na týdenní bázi a samozřejmě se i o tomto tématu se bavíme. Zároveň byla v rámci grémia vedení sněmovny ustanovena skupinka pro přípravu novelizace jednacího řádu, kde jsou zastoupeny všechny kluby včetně opozice. Nicméně z tohoto fóra předpokládám spíš komplexnější návrh do budoucna, který by mohl platit – řekněme – od dalšího funkčního období Poslanecké sněmovny. Proto si myslím, že už bohužel nazrává čas, abychom předložili základní novelu jednacího řádu, která by obstrukční možnosti trochu eliminovala.

Kdy ten čas dozraje? Máte to nějak sám pro sebe definované? Zákonů, které se obstruují, je spousta. Už kvůli tomu třeba lidé nebudou moci volit korespondenčně ani v prezidentské volbě.

Uvidíme, jestli po tomto našem apelu s pozicí místopředsedy dojde ke změně chování opozice. Pokud ne, tak opravdu myslím, že čas nazrál tyto kroky učinit. S předsedy koaličních klubů o tom diskutujeme - a základní okruhy, kterých by se změna jednacího řádu mohla týkat, máme definované. Buď jak buď, budeme na tom pracovat a návrh připravovat.

Tomio Okamura Autor: Milan Jaroš/Respekt

Podobně hovořil i předseda lidovců Marian Jurečka, který prohlásil, že buď se chování ANO a SPD změní, nebo se změní jednací řád. Na druhé straně předseda klubu ODS Marek Benda je ke změnám jednacího řádu zdrženlivější. Nebo i tam už vnímáte posun?

Samozřejmě mezi námi jsou zastánci - řekněme - konzervativnějšího přístupu. A na druhé straně zastánci razantnějšího, radikálnějšího přístupu. Já jsem přesvědčen, že v rámci koalice shodu najdeme - ale samozřejmě, zásahy do jednacího řádu musí být uvážené. Nicméně pokud porovnáme náš jednací řád s jednacím řádem v jiných parlamentech v západní Evropě, je ten náš z tohohle pohledu velmi benevolentní. Nestanovuje například žádné časové limity podle velikosti klubu a podobně, takže i tyhle aspekty jsou ke zvážení - byť až k tak velkému zásahu se v tuto chvíli ještě nekloním.

Onen benevolentní přístup se nicméně může hodit i vám, pokud budete v některém dalším funkčním období v opozici. Na konci toho minulého jste takto zablokovali dovolení Rady ČT.

Samozřejmě, že tohle musíme mít na paměti: žádná změna, zvláště u tak zásadní normy, jako je jednací řád sněmovny, nemůže být samoúčelná a ušitá pro jednu konkrétní situaci, která tady nastala. Na druhou stranu to, co se dělo minulý týden, jsem ve sněmovně zažil poprvé - a opravdu za své kolegy styděl. Opoziční poslanci se střídali u řečnického pultíku, navrhovali přerušení schůze po jednotlivých minutách, až se do toho sami zamotali: navrhovali stejné časy a nebylo by to hlasovatelné. Já pevně věřím, kdybychom v budoucnu byli v opozici, na takovou úroveň neklesneme, ať už bude jednací řád jakýkoliv.

Zbývají tři roky. Kdy se rozhodnete, zda se ke změně jednacího řádu uchýlíte?

Vy chcete termín, ale já jej opravdu neumím stanovit. Chci věřit tomu, že jednání v Poslanecké sněmovně budou konstruktivnější, ale opravdu nevím, jak se bude opozice chovat za měsíc, za půl roku nebo za dva roky. Nicméně to, co se dělo právě minulý týden, už pro mě bylo za hranou - a je to motivací ke změně, aby práce v Poslanecké sněmovně byla alespoň trochu efektivnější.

Tím se vracíme k tomu, že je zatím složité pochopit, co je pro vás únosnou mírou opozičního jednání.

Chápal bych, kdyby si opozice vybrala nějaké pro ni politicky zcela zásadní téma, které bude obstruovat, a by ho zvýraznila. Třeba u přerušení jejich vlajkové lodi EET. Kde mě to ale zaráží, jsou zákony, kde opozice obstruuje v zájmu konkrétní osoby - třeba předsedy hnutí ANO, což je právě příklad zákona o střetu zájmů. A u malé novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu tomu už vůbec nerozumím - ten návrh naopak zvyšuje nezávislost na aktuálním složení Poslanecké sněmovny, ruší se možnost, aby sněmovna mohla odvolat celou radu. A to je pro mě mez toho, kdy už jsou obstrukce zneužívány.

Poslanecká sněmovna; ilustrační foto Autor: Profimedia

Postoupením malé novely do sněmovny ministr kultury Martin Baxa (ODS) podmiňoval diskusi o velké novele. Už jste s diskuzí začali?

Malá novela je historickým okamžikem v české mediální legislativě, protože pokusy o – řekněme - pestřejší zastoupení v rámci mediálních rad trvají v podstatě desetiletí. A sněmovna nikdy neměla vůli nástroj volby radních nějakým způsobem sama sobě omezit, protože třetinu rad by nově volil Senát. Co se týká velké novely, pan ministr ustanovil pracovní skupinu, ve které jsou zastoupeny všechny koaliční strany a budou do ní přizváni i odborníci. Na první schůzce, která proběhla minulý týden, jsme si nadefinovali základní okruhy, co by mělo být součástí velké novely, základní nástin harmonogramu a přizvání oněch odborníků. Skupina teď bude v následujících týdnech a měsících pracovat.

Kdy by tedy návrh velké novely měl jít do Poslanecké sněmovny? Jeho součástí má být úprava financování ČT, které je v současné chvíli neudržitelné…

Ano, financování obou médií, tedy i Českého rozhlasu, bude součástí velké novely a načasování je takové, že bychom rádi, aby byl konkrétní návrh se vším, co má obnášet, předložen v příštím roce.

Ve sněmovně leží také novela o střetu zájmů. V červnu jste jako předsedové koaličních klubů deklarovali, že ji projednáte na mimořádné schůzi a že to bude na přelomu srpna a září. Proč se to nepodařilo?

My jsme tu mimořádnou schůzi měli naplánovanou, nicméně do toho přišlo hlasování o nedůvěře vlády a zároveň jsme potřebovali schválit přistoupení Finska a Švédska do NATO. V rámci jedné z dohod s opozicí jsme tedy tento bod na mimořádnou schůzi nezařadili, bohužel pak dohody ze strany opozice nebyly zcela dodrženy. Takže v tuto chvíli vymýšlíme strategii, jak nejen zákon o střetu zájmů, ale i zmiňovanou malou novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase dál prosazovat. Je jisté, že svoláme mimořádnou schůzi, kde bude jediný bod - právě novela mediálních zákonů.

Tohle byla i strategie k prohlasování novely o střetu zájmů.

Ano, i u té zvažujeme možnosti, jak toho cíle dosáhnout. Vždy existuje zájem opozice na tom, co obstruuje. V případě zákona o střetu zájmů je naprosto nabíledni, co vadí opozici, respektive předsedovi hlavního opozičního hnutí. Takže musíme zvolit rozumnou strategii, kterou - omlouvám se -  nebudu prozrazovat.

Na druhou stranu ta strategie už existovala: že se zkrátka na začátku podzimu sejdete a novelu prohlašujete, ať se děje, co se děje.

To se úplně nepovedlo, jak jsme si řekli, proto to vyhodnocujeme a zvolíme trochu jinou strategii.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články