Váš mobil na steroidech

Mobilní sítě se radikálně mění zhruba každých deset let. První generace mobilních telefonů přišla kolem roku 1980 a byla založena na analogové technologii. S příchodem druhé generace v roce 1991 se bezdrátové sítě změnily na digitální. Třetí generace v roce 2001 opustila přepínání okruhů, využívající přímé spojení, a přešla na efektivnější přepínání paketů – přenos dat v blocích. Čtvrtá generace, která se objevila zhruba v roce 2010, přejala technologii IP (internetového protokolu) a mobilní zařízení tak získala možnost přístupu k širokopásmovému internetu. Vzhledem k těmto zkušenostem lze další generaci očekávat zhruba v roce 2020. A mobilní společnosti už teď diskutují o tom, co všechno do navrhovaných sítí páté generace (5G) zahrnout.

Dvě jsou lepší než jedna

Na scéně panuje nervozita, protože do hry začínají vstupovat těžké váhy dosud působící mimo tuto oblast, například Google a Facebook. To zcela mění nároky a je jasné, že budoucí mobilní sítě musí mít „latenci“ (tedy reakční dobu) ne delší než pár milisekund. V dnešních sítích 4G začínají dvě zařízení komunikovat se zpožděním přibližně 50 milisekund a ve stále užívaných sítích 3G je to kolem 500 milisekund.

Dalším požadavkem je, aby minimální hodnota přenosové rychlosti byla zpočátku alespoň jeden gigabajt za vteřinu (1 Gb/s) a později v násobcích gigabajtů. Dnešní sítě 4G, založené na standardu nazývaném „long term evolution“ (LTE), zvládnou…