Dilema odpovědného fanouška

Streamování je budoucnost hudby. Už velmi brzy jeho objem zřejmě překoná prodej digitálních souborů i fyzických nosičů. Fanoušci si pochvalují pohodlný přístup ke katalogům svých oblíbenců i pátrací algoritmy, zatímco vydavatelé doufají, že stream definitivně zatne tipec internetovým pirátům. Hudebníci, kteří tohle všechno plní smysluplným obsahem, mají ovšem stále pocit, že pro ně se toho zatím moc k lepšímu nezměnilo. Nízké platby ze služeb jako Spotify nebo Apple Music nevzbuzují příliš velký optimismus a tíha živobytí zůstává na živých koncertech a prodeji triček či odznaků. Hudební fanoušky tahle situace staví před dilema, jak se vůči muzikantům chovat co nejodpovědněji. Možností je mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.

Kruh

Statistiky jsou opravdu růžové. Částka vydělaná streamovacími službami s hudbou roste meziročně o 25 procent a loni atakovala v globálním měřítku půl miliardy dolarů. Jenže pod povrchem čísel jsou i černé zprávy. Poradenská společnost Ernst & Young zveřejnila letos v únoru statistiky, podle nichž hudebníkům ve Francii v průměru doputuje z necelých deseti eur zaplacených uživatelem na předplatném na Spotify, Deezer či Apple Music jen asi 68 centů. Tedy zhruba sedm procent ze zisku, který streamovací služby generují. Zbytek jde do kapes vydavatelům (46 procent), provozovatelům služeb (21 procent) nebo státu na daních (17 procent). Pro lokálně známé umělce je to přijatelná daň za možnost být planetárně on-line, na druhou stranu…