Změna, naděje, konec Ficovy éry, komentují slovenská média vítězství Čaputové

Zkraje sobotního volebního večera to začalo vypadat méně jednoznačně, než se zdálo z posledních průzkumů, v nichž Zuzana Čaputová jasně vítězila. Zpráva, že se do volebních místností vypravilo mnohem méně Slováků než v prvním kole před čtrnácti dny, nahrávala domněnce, že se voliči nechali uchlácholit velkým náskokem Zuzany Čaputové a řekli si, že už to má v kapse i bez nich. A nebo taky, že si ti, kteří by raději v prezidentské pracovně viděli eurokomisaře Maroše Šefčoviče, řekli, že tohle nedožene a nemá cenu nikam chodit.

Každopádně oba dva kandidáti do poslední chvíle burcovali voliče, ať k volbám přece jen jdou, než se v deset večer místnosti uzavřou. Moc to nepomohlo, účast byla nakonec nejnižší v celé historii přímé prezidentské volby na Slovensku – Slováci si volili prezidenta přímo už popáté - a do volebních místností přišlo jen 41,8 procent oprávněných voličů.

Kolem půlnoci  však bylo jasné, že budoucí prezidentkou se stala právnička Zuzana Čaputová a že její náskok je větší, než od nízké volební účasti očekávala: získala po konečném sečtení 58,41 procent hlasů, Maroš Šefčovič 41,59 procent hlasů. „Jsem mile potěšena, to je velmi silný mandát, myslela jsem, že to bude těsnější,“ usmívala se do kamer v prvním povolebním prohlášení.

Vyvrcholilo tak to, na co si Slovensko za poslední dva měsíce začalo zvykat a co ještě na začátku ledna vůbec neexistovalo: a sice přítomnost klidné, racionálně argumentující ženy, která ale umí na debatě pustit do sálu se svým příběhem a poselstvím pro voliče i dost emocí na to, aby si pár lidí nenápadně otíralo koutky očí. Zuzana Čaputová byla nejprve jen jednou v řadě jmen kandidujících na prezidenta či prezidentku po končícím Andreji Kiskovi, její jméno většině lidí na Slovensku nemohlo nic říkat.

A podle toho vypadaly i průzkumy: potácela se dlouho s pár procenty hluboko za čelem žebříčku. Až leden to začal pomalu měnit. Začaly debaty a Zuzana Čaputová začala být slyšet. „Věděli jsme, že se to změní, až ji lidé budou moci poznat. Až uvidí, co jsme viděli my: že je skvělá. Autentická, věcná, má uklidňující tón, ale říká věci jasně – tak, jak je skutečně myslí, vzbuzuje důvěru, je skutečná,“ říkal před pěti týdny, ještě před prvním kolem, Michal Šimečka, lídr strany Progresivní Slovensko do eurovoleb. V té době už graf preferencí u jména Zuzany Čaputové vylétl nejvýš nad všechny ostatní, její protikandidát Robert Mistrík oslovující podobný typ voličů se vzdal před prvním kolem voleb kandidatury v její prospěch a právnička z Pezinku si v prvním i v druhém kole teď v sobotu doběhla pro vítězství.

„Budu se ucházet i o důvěru vás, kteří jste mi ji zatím nedali, budu se o ni dál ucházet při výkonu mandátu,“ řekla Čaputová při prvním povolebním projevu, v němž poděkovala voličům i v maďarštině, romštině, češtině a rusínštině a který vedle ní překládala pro neslyšící tlumočnice do znakové řeči. „Těší mě nejen vítězství, ale i to, že ho šlo dosáhnout způsobem, o němž jsme si mysleli, že to není možné – jít s vlastním názorem, bez populismu, mluvit pravdu, bez agresivního slovníku.“

Zuzana Čaputová se chce - jak řekla - začít scházet s představiteli vládní koalice nad tématem jmenování nového generálního prokurátora a pokoušet se přesvědčovat je o tom, že by bylo v zájmu Slovenska upravit dosavadní způsob jeho výběru a jmenování. Jejími tématy je i sociální problematika a životní prostředí – tady, jak zopakovala po zvolení, chce být aktivní a „hledat průnik“ svých vizí s vůlí parlamentních politiků.

Do slovenské volby v posledním týdnu zasáhl i český prezident: navzdory úzu, že hlavy států se nepletou do voleb v jiných zemích, si pozval Maroše Šefčoviče do Lán a vyjádřil mu podporu. „Prezidenta Zemana respektuji jako legitimně zvoleného prezidenta,“ řekla Čaputová na otázku novinářů, zda i přesto pojede tradičně na první prezidentskou cestu do Česka, „moje první cesta povede do České republiky.“

Šefčovič a Smer

Soupeř Zuzany Čaputové, sociální demokrat Maroš Šefčovič, v posledních dvou týdnech před druhým kolem výrazně změnil rétoriku: překrucoval její slova, snažil se ji napadat, odvolával se na „křesťanské hodnoty“, označil Čaputovou za „vítačku migrantů“. Celoživotní slovenský diplomat a momentálně v Bruselu místopředseda Evropské komise tímto „nediplomatickým“ slovníkem, podsouváním jiných významů soupeřčiných slov a agresivitou překvapil své kolegy v Bruselu.

Po sečtení hlasů se v sobotu znovu vrátil ke svému původnímu klidu: nenapadal průběh voleb (jako odpadlí kandidáti z prvního kola), nestěžoval si, Čaputové poblahopřál, poslal květiny a uznal porážku. „Působil srdečně a já mu za jeho velkorysá slova děkuji,“ komentovala jeho blahopřejný telefonát Zuzana Čaputová.

Šefčovič po celou dobu kampaně říkal, že je nezávislý kandidát. Nominoval ho Smer, vládnoucí strana vedená bývalým premiérem Robertem Ficem, a když bylo třeba v prvním kole nalákat kmenové voliče Smeru, objížděl s Ficem oslavy MDŽ. Někteří poslanci Smeru – zejména dezinformátor a proruský šiřitel konspiračních teorií Luboš Blaha, něco mezi Okamurou, Ovčáčkem, „moderátorem“ Soukupem a Janou Yngland Hruškovou z Facebooku - vystupovali proti Čaputové velmi vyhroceně a vypouštěli o ní lži, aniž se to Šefčovič zkoušel zastavit.

V kampani Zuzany Čaputové - ale i bez ní ve slovenské atmosféře po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – byl Šefčovič rozhodující částí voličů vnímán jako Ficův člověk. Slováci už dlouho vědí, že po boku premiéra Fica pracovala asistentka „vyslaná“ k němu italskou drogovou mafií z východu Slovenska Mária Trošková. Italská média přinesla právě v sobotu čerstvou zprávu, že v době, kdy tato modelka pracovala pro Fica a pro dalšího poslance Smeru, telefonovala si více než 400 krát s Antonio Vadalou obviněným spolu se skupinou lidí z pašování drog, loupeže, vydírání a nelegálního držení zbraní.

Z objednání vraždy Jána Kuciaka byl obviněn Marián Kočner, Ficův soused z bytového komplexu Bonaparte v Bratislavě, kterého za vlády Smeru roky kryla policie i prokuratura před stíháním za podvody. A vyšly najevo i další zprávy o propojení podsvětí s policií, politikou a prokuraturou svědčící o rozkladu státu za vlády Roberta Fica.

„Prezidentka Čaputová je nadějí, že končí éra Fica,“ napsal po sečtení hlasů šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Slovenské politology a komentátory teď zaměstnávají úvahy, co po éře Fica Slovensko čeká v parlamentních volbách. Zda úspěch Zuzany Čaputové může pomoci mladé liberální straně Progresivní Slovensko, za niž kandidovala (během kampaně rezignovala na místo místopředsedkyně Progresivního Slovenska). A zda a jak se začne formovat těch 25 procent voličů, kteří v prvním kole volili dva nejnebezpečnější zjevy prezidentských voleb, fašistu Mariana Kotlebu a dezinformátora a lháře Štefana Harabina (soudce Nejvyššího soudu). Očekává se, že Harabin by mohl založit vlastní stranu.

Zuzana Čaputová vystřídá prezidenta Andreje Kisku ve funkci v polovině června. Z volebního štábu se kolem druhé hodiny nad nedělním ránem odebrala na bratislavské náměstí SNP. Tam, kde od loňského února po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové stávala spolu s desetitisíci občany a dožadovala se slušného Slovenska. A odkud se – spolu s dalšími plnými náměstími po celém Slovensku – formoval tlak na odstoupení Fica, ministra vnitra Roberta Kaliňáka i policejního prezidenta. Jak napsal na Facebook šéfredaktor Respektu Erik Tabery přítomný v době voleb v Bratislavě, vedly tam její první kroky po zvolení proto, aby „zapálila svíčku u pomníčku Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové“.