Zemřel architekt hybridní války a strůjce ruského útoku na Krym

Moskva stručně oznámila, že v pondělí zemřel šéf ruské vojenské tajné služby GRU  Igor Sergun. To jméno v Česku znají asi jen experti - a ti vědí, že generál Sergun byl jedním z architektů alternativní či nelineární války, kterou vede Moskva proti některým zemím EU a evidentně i proti České republice. Je to válka, v níž se Kreml snaží prostřednictvím masivní propagandy v médiích a hlavně na sítích zmanipulovat veřejné mínění. Velkými finančními projekty ovlivňuje ekonomiku a daně, ale intenzívním zpochybňováním demokratických principů i politiku zemí, o nichž si Kreml myslí, že by měly patřit do sféry jeho vlivu.

Sergun patřil mezi oblíbence prezidenta Vladimira Putina, v čele GRU stanul v roce 2011, ale sloužil v ní už od roku 1984 a jeho kariéra je hodně podobná té Putinově. Když Sergun nastoupil do čela GRU, přesvědčil Putina, aby pod tajnou službu zařadil speciální vojenské jednotky – Specnaz. Ty pak sehrály klíčovou roli v dobývání ukrajinského Krymu. Vojáci Specnazu převlečeni do neidentifikovatelných uniforem se vydávali za místní „ruské vlastence“ a v jejich režii se odehrála ruská anexe Krymu.

Igor Sergun podle západních expertů zřejmě tuhle taktiku vymyslel a existují indicie, že právě kvůli tomu byly speciální vojenské jednotky převedeny pod GRU. Pokud je to pravda, připravoval Kreml anexi Krymu už v roce 2011. Sergunovým podřízeným byl podle analytiků z NATO i Igor Strelkov alias Igor Girkin. Tento vrchní velitel „ukrajinských“ povstalců v Donbasu a pravděpodobný strůjce loňského sestřelení malajsijského dopravního letadla byl podle tajných služeb NATO dlouholetým řadovým příslušníkem GRU.

„GRU si uchovala nepřerušenou institucionální kontinuitu od doby, co ji Lev Trockij v roce 1918 založil - a navíc navazuje na dlouhou tradici ruské vojenské špionáže s počátky už za Petra Velikého,“ charakterizuje GRU v knize Klam  známý britský novinář Edward Lucas.

V období SSSR nebyla nikdy existence výrazně zakonspirované GRU oficiálně oznámena, veřejnost se o ní dozvěděla víc až v osmdesátých letech z knih Viktora Suvorova (vl. jménem Vladimira Rezuna), sovětského zpravodajce a důstojníka GRU, který v roce 1978 přeběhl na Západ, do Velké Británie.

Ve svých publikacích popisoval právě fungování GRU, odkrýval specializovaný výcvik a bojovou přípravu sovětských agentů. O specifickém postavení ostře střežené GRU v sovětském systému tajných služeb vypovídá to, že dokonce ani generální tajemník komunistické strany nemohl vstoupit do jejího velitelství, aniž prošel bezpečnostní kontrolou.

Důstojníci GRU se těší u Vladimira Putina výsadnímu postavení: nové sídlo služby nechal velkoryse vybavit, agenti disponují střelnicí, neprodyšnými skly proti odposlechu a bazénem využívaným k výcviku žabích mužů. GRU má přitom na svědomí nejvíc válečných a násilných zločinů a atentátů na politické oponenty Kremlu. Na rozdíl od civilní tajné služby FSB jde o uzavřenější organizaci, již tvoří zhruba deset tisíc členů.

„Igor Sergun byl skutečný vlastenec, charakterní, čestný a poctivý,“ stojí v Sergunově nekrologu podepsaném vlastnoručně Vladimirem Putinem. Aby ne, Sergun se spolu s ministrem obrany Sergejem Šojgu zasloužil o modernizaci zchátralé ruské armády. Přezbrojení probíhá v posledních třech letech a Kreml do něj investuje v přepočtu na HDP zřejmě víc než Velká Británie a USA dohromady.

Slovo „zřejmě“ používáme proto, že přesná čísla jsou tajná. Stejně jako velká část kariérní pracovní náplně Igora Serguna, jenž zemřel v osmapadesáti letech a nedočkal se dokončení svého největšího „projektu“. Krym sice patří Rusku, ale východní Ukrajina dobyta není a zřejmě nebude.