Zadní vrátka pro Babiše

Kritici Andreje Babiše, kteří od Evropské komise čekali tvrdý postup v otázce premiérova střetu zájmů, budou muset nejspíš hledat spojence jinde. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger nabídl Babišovi únikovou variantu, jak spornou dvojroli ve vládě a v Agrofertu vyřešit, a premiér po ní rychle sáhl. Spor mezi Babišem a Bruselem se tím pádem minimálně přes Vánoce posouvá do fáze zimního spánku.

Babiš v pondělí po jednání své vlády oznámil, že odstupuje z vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy a že se na vládě zdrží diskusí o dotační politice. „Pokud vláda bude jednat o evropských strukturálních a investičních fondech, nebudu se jednání o těchto bodech účastnit,“ upřesnil.

Bez obětí

Premiér tím vyšel vstříc hlavním návrhům, které mu Oettinger sepsal v dosud neveřejném dopise. Respekt o jeho obsahu informoval v sobotu, kompletní znění třístránkového dokumentu najdete v tomto textu. Komisař v něm konstatuje, že střet zájmů podle komise existuje (Babiš může rozhodovat o dotacích a zároveň z nich skrze Agrofert sám těží), a to minimálně od srpna, kdy pro souběh rolí v politice a byznysu existuje nový předpis daný článkem 61 finančního nařízení EU 2018/1046.

Konstatování, že střet existuje, je pro Babiše nepříjemnost – dosud český premiér trval na tom, že nedělánic proti předpisům. Na druhou stranu má nyní v ruce návod, jak vyváznout takřka beze škod, který už začal uplatňovat.

Oettinger a další členové Komise se kvůli situaci v Česku dostali pod tlak od opozičních stran v Česku i od europoslanců, kteří minulý týden vyzvali komisi, aby na věc dohlédla. Komisař v dopise navrhuje Babišovi tři způsoby řešení.  Za prvé se od Agrofertu odstřihnout, ne však skrze svěřenské fondy jako dosud, ale jinou formou, třeba přes takzvané slepé trusty, kdy by vůbec neměl přístup k informacím o tom, co se s majetkem uvnitř fondů děje.

Tato varianta by ale v praxi mohla fungovat leda u fondů, kam někdo ukládá majetek v mnohem pestřejší formě, třeba portfolio akcií obchodovaných na burze, nikoli v situaci, kdy jediným majetkem je Agrofert, který by správce fondu mohl těžko Babišovi za zády prodat. Druhá možnost je odstavit Agrofert od evropských fondů - tím by ovšem firma, respektive Babiš tratili stovky milionů ročně.

Babiš proto sáhl po třetí variantě, v níž mu Oettinger nabízí únikovou cestu bez velkých obětí. Premiéra vybízí „zdržet se účasti na rozhodnutích, která se týkají vašeho (osobního) zájmu“ - což má konkrétně obnášet právě to, co v pondělí premiér avizoval. Tedy odstoupení z vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy a neúčast na jednáních o dotační politice.

Oettinger dále v dopise píše, že kromě vyloučení sebe sama ze všech relevantních rozhodnutí a vládních diskusí by Babiš měl se svou rodinou zveřejnit veškerý majetek a příjmy, aby bylo možné vše lépe kontrolovat, ale i to lze zařídit vcelku snadno.

Izolovat premiéra

Původní interní posudek, který kvůli Babišovu střetu zájmů zpracovali pro Oettingera unijní právníci a který začátkem měsíce unikl do médií, třetí variantu uváděl spíš jako teoretickou možnost, nikoli jako reálnou formu řešení. Výklad nových paragrafů o střetu zájmů byl v tomto materiálu pojatý obecně, kdy premiér z definice coby hlava exekutivní mašinerie může uplatňovat svůj vliv na dotační politiku různou formou, třeba tím, jaké a kam dosadí lidi. „Pozice pana Babiše coby šéfa vlády mu dává možnost uplatňovat vliv i mimo formální rokování a rozhodovací procesy,“ varovali unijní právníci.

Oettinger se ale podle znění svého dopisu nakonec rozhodl k vstřícnější taktice. Rezignace na funkci ve vládní radě pro fondy, o které beztak doposud málokdo slyšel, je v praxi ne příliš významný krok. O dotační politice podle Babiše vláda od srpna ani jednou nejednala a opustit její schůzi při projednávání tohoto bodu v budoucnu opět není velká oběť, zvlášť když ANO má ve vládě většinu.

Image Česka může utrpět v okamžiku, kdy se o nastavení dotační politiky bude jednat na evropských summitech a Babiš coby premiér bude muset zůstat doma, ale opět nejde o nic neřešitelného – takto specifických jednání nebude mnoho a Babiš  může za sebe někoho poslat. Požadavek na rozkrytí rodinného majetku lze pak odbýt tím, že to už Babiš dávno dělá a že kromě Agrofertu uloženého do svěřenských fondů stejně nic podstatného nevlastní. Příjmy už Babiš zveřejňuje v rámci povinného majetkového přiznání ve sněmovně.

Lze se jen dohadovat, proč komisař v porovnání s původním výkladem problému slevil a nabídl východisko, které Babiše skoro nic nestojí. Může jít o snahu předejít bezprecedentní situaci, kdy se Komise ocitne v přímém střetu s šéfem členského státu. Nebo o taktizování, kdy komise coby orgán usilující o to udržet Unii pohromadě ve funkčním tvaru nechce „ztratit“ další postkomunistickou zemi tím, že vybudí jejího lídra k protievropské rétorice. Svou roli může hrát i to, že nynější komisi po květnových volbách do europarlamentu končí mandát, a nechce tak rozbíhat zásadní spor, který by nebyla schopna dotáhnout do konce.

Do jara

Je samozřejmě možné, že Oettingerův výklad nebude tím posledním, pro Babišovy kritiky případ ještě nekončí. „Je nereálné, aby byl předseda vlády ze své pozice zcela izolován od dotační politiky,“ míní Ivan Bartoš, předseda Pirátů, kteří do Bruselu kvůli Babišově situaci podali už v létě oficiální podnět - a s řešením, které v pondělí představil Babiš, se nehodlají smířit. Zatím ale není jasné, jaké zvolí další kroky.

S Oettingerem nejspíš nebudou souhlasit ani mnozí europoslanci, kteří při projednávání bodu minulou střetu brali český případ jako principiální kauzu a jako příklad toho, čemu při schvalování předpisů o střetu zájmů chtěli předejít – tedy aby peníze určené pro stírání ekonomických rozdílů napříč kontinentem končily v rukou těch, kdo o jejich dělení rozhodují.

Případ bude pokračovat v lednu a v únoru, kdy Evropská komise pošle do Prahy postupně tři expertní týmy, aby provedly audit dřívějších dotací pro Agrofert a prověřily jejich slučitelnost s dosud platnými předpisy. Do vyřešení případu má Agrofert pozastaven přístup k evropským fondům, čerpání peněz pro další příjemce v Česku podle všeho není nijak ohroženo.

Oettinger europoslancům slíbil, že jasno bude do jara – finální stanovisko chce za komisi vydat tak, aby ho mohl europarlament projednat ještě v tomto složení.