Úkol dneška pro Evropu: Jak se neztratit v souboji velmocí

Úvodní projev největšího světového setkání generálů, šéfů zpravodajských služeb a zahraničně-politických expertů letos pronesl pán s mikinou s kapucí. “Daroval mi ji vnuk k vánocům a mám ji dnes prvně na sobě,” řekl shromážděným politickým elitám v konferenčním sále Hotelu Bavorský dvůr Wolfgang Ischinger, jenž je od roku 2008 ředitelem Mnichovské bezpečnostní konference.

Letos přijelo opět přes třicet šéfů vlád, přes padesát ministrů zahraničí, přes třicet ministrů - a Ischinger, bývalý německý velvyslanec v Londýně a Washingtonu, chtěl svou mikinou vyslat vzkaz. Byla vyvedená v barvách Evropské unie: modrá se dvanácti žlutými hvězdičkami. Jedním z leitmotivů letošní konference je totiž otázka, jak může Evropa obstát v novém, právě vznikajícím světě.

“Zažíváme nejen skoro nekonečnou sérii menších a větších konfliktů, podle mého přesvědčení procházíme epochální proměnou,” prohlásil Ischinger. Dle jeho soudu vstupujeme do nového souboje velmocí, který vedou zvláště Rusko, USA a Čína - a který ohrožuje dosavadní liberální mezinárodní řád. Co v této éře čeká Evropu? Bude jen objektem ostatních mocností, schopna pouze reagovat na jejich kroky a pasivně snášet důsledky? Anebo dokáže být subjektem s vlivem na mezinárodní dění? To je pro Ischingera klíčovou otázkou a tento úkol dnešní Evropy pojmenoval krásným německým slovem: Weltpolitikfähigkeitverlustvermeidungsstrategie. Tedy hledání strategie, která zabrání ztrátě evropské schopnosti utvářet světovou politiku.

Mapa: Různé stupně současné evropské bezpečnostní integrace. Tabulka pak vysvětluje rozdíl mezi dvěma bezpečnostními iniciativami, které průběžně vznikají. PESCO prosazuje zvláště Německo a účastní se i Česko;  EI2 vzniká z iniciativy francouzského prezidenta Macrona a Česko k ní nepatří.

U budoucnosti Evropské unie témata konference samozřejmě nekončí. Ischinger zdůraznil, že mnichovské setkání začalo v časech hluboké studené války v zakouřených místnostech zdejšího hotelu a tehdy se debatovalo výhradně o vojenství a zastavení sovětského vlivu. Nyní konference řeší mnohem pestřejší směs témat, která jsou pro bezpečnost zásadní: agenda obsahuje kromě klasických bezpečnostních témat i panel o klimatických změnách a jejich dopadech na bezpečnost, o dopadu umělé inteligence na bezpečnost, o křehké situaci v africkém pásu Sahelu nebo o významu mezinárodního obchodu pro mír.

Ischinger měl v úvodním projevu také vzkaz pro hosty: “Vy všichni, lídři, máte ještě větší zodpovědnost než v nedávné minulosti. Nestačí sedět a sledovat, jak mezinárodní instituce budované desítky let erodují.  Nestačí sledovat, čekat a pozorovat jako nekonečně konflikty ničí budoucnost mladých lidí na této planetě. A jednoduše nestačí čekat a modlit se, že se vyhneme nejhoršímu. Většina bezpečnostních hrozeb, kterými se budeme tento víkend zabývat - regionální konflikty, závody ve zbrojení, klimatické změny, mezinárodní zločin - jsou vytvořené lidmi a mohou a musí být vyřešeni námi. Nikdo jiný tu není.”

Graf: Srovnání důvěry, které se ve vybraných státech těší Donald Trump, Vladimír Putin, Si Ťin pching, Emmanuel Macron a Angela Merkel. Znázorněná jsou procenta respondentů, kteří mají důvěru, že daný lídr udělá v mezinárodních vztazích správná rozhodnutí. Viditelné je, že se Merkel i Macron těší vysoké důvěře všude kromě Ruska. Zajímavé je, že Němci a Francouzi důvěřují spíše čínskému a ruskému prezidentovi než Donaldu Trumpovi.

Ischinger poté ocenil dva lídry, jimž se letos podařilo jeden léta zatuhlý konflikt vyřešit a přispět tím ke stabilizaci Balkánu: premiéry Alexise Tsiprase a Zorana Zaeva, kteří se dohodli na názvu Severní Makedonie a otevřeli tím jihobalkánské zemi cestu do NATO. Oba v Mnichově obdrží pravidelně udělovanou Cenu Ewalda von Kleista.

Mapa: Shrnutí současné situace na Balkáně: členství v EU a v NATO a různé druhy mírových misí.