Slogan ANO, bude líp by se líbil Jaroslavu Haškovi

Před nadcházejícími volbami položil Respekt otázky zahraničním novinářům, kteří se orientují v české politice: Jak vnímáte ze svého pohledu nadcházející volby; o co se v nich hraje? Pokud se naplní dosavadní průzkumy a ANO ve volbách vyhraje, vidíte v tom nebezpečí; je Andrej Babiš podle vás taková hrozba, jak říkají jeho kritici?

ROBERT ANDERSON, bývalý korespondent Financial Times, dnes editor intellnews.com

1. Klíčovým volebním tématem měla být otázka, zda by Česká republika měla rychle přijmout euro a ještě blíž se integrovat s Německem, jejím přirozeným ekonomickým a politickým partnerem. Nicméně zatím to vypadá, že většina hlavních stran se rozhodla pokračovat v nicnedělání. To s sebou nese nebezpečí, že země bude dál společně s Polskem a Maďarskem škatulkována jako „trapná skupinka EU“ - což oslabuje její mezinárodní vliv a přitažlivost pro investory. Volební kampani zcela schází zásadní témata a nepřitahuje zájem voličů. Vypadá to, že země se prospí k Babišově vládě.

2. Hlavní rizika jsou, že by premiér Babiš zneužil svoji politickou moc ve prospěch Agrofertu a ještě víc tím posílil rostoucí vliv byznysu a oligarchů v zemi. Akumulace politické, mediální a ekonomické moci v rukou jednoho člověka může zatížit doposud ne příliš testovaný systém brzd a protiváh a oslabit demokratickou legitimitu.

GUSTAVO MONGE, zpravodaj španělské agentury EFE

1. Nadcházející volby v podstatě znamenají kontinuitu. Nepředvídám na politické scéně dramatické změny, což je vlastně dobrá zpráva. České republice se daří relativně dobře ve všech ohledech, snad s výjimkou Eurovize. V zemi není společenský nepokoj, důvěra rodin v budoucnost je konstantní nebo rostoucí, odbory jsou také docela spokojené - i když by rády viděly víc kvalitních pracovních míst.

2. Co se týká eurozóny, možné vítězství Andreje Babiše může zdržet přijetí eura. Nevnímám to ale jako velké nebezpečí. EU potřebuje úspěšné členy a Česká republika je příkladem úspěchu. Česká politika vis-à-vis zbytku světa navíc nezáleží pouze na ANO. Máte velmi aktivní hlavu státu. Pokud ANO v říjnu vyhraje a podpoří Zemanovu lednovou kandidaturu na prezidenta, mohlo by to vést k jeho druhému vítězství. A to by zase znamenalo víc kontinuity. Česká zahraniční politika je už dnes výsledek kombinace dlouhodobého závazku vůči západním hodnotám a aplikace „realpolitiky“ – ČR např. hraje důležitou roli, pokud jde o ústupky Moskvě. A nic z toho se nezmění, bude-li Babiš premiér. Jistě, vyvolává obavy na domácí scéně, on a jeho kolegové z ANO patří mezi nejpopulárnější politiky. Občané však Babiše nevnímají jako nebezpečí pro demokracii, i když je jeho konflikt zájmů je reálný problém, kterému je nutné se pečlivě věnovat.

ALEXIS ROSENZWEIG, komentátor Radio France International

1. Vzhledem k tomu, že se bude volit jen krátce po německých a rakouských volbách, mediální zájem „venku“ o českou volební kampaň je možná ještě menší než obvykle. Fenomén Babiš je nicméně dobrý tahák. Z francouzské perspektivy a celkově ze zahraničí jsou tak české volby pouze o Andreji Babišovi, i když jsou tu samozřejmě další trendy, které stojí za pozornost. Relativně dlouhou dobu neměla Česká republika v parlamentu krajní pravici – nyní to vypadá, že Tomio Okamura by to mohl změnit. Předseda SPD, který předloni hodně usiloval o setkání s Marine Le Pen v Praze, se nakonec ukazuje jako ten, kdo nejlépe využil mediální průmysl, aniž musel nějakou část tohoto průmyslu vlastnit. Propad tradičních stran je další realita dnešní doby, nejenom v Česku a Francii.

2. V zahraničním tisku byl Babiš nedávno porovnán s Trumpem, předtím dostal přezdívku Babisconi; nejsem si nicméně jistý, zda jsou taková porovnání trefná, např. na bývalého italského premiéra nemá, k tomu mu chybí zásadní věci typu fotbalový klub, televize nebo bunga bunga. Zda je ANO hrozbou pro demokracii, na to se těžko zodpovídá, protože jeho hnutí nemá jasnou ideologii a program fluktuuje. Je nicméně pravda, že snahy o změnu volebního systému nebo zrušení horní komory parlamentu nejsou moc dobré signály. Znepokojující je samozřejmě i permanentní potenciální střet zájmů Andreje Babiše a jeho vztahy s tiskem. Volební spot o bezpečnosti země s maskováním a kalašnikovem je příšerná věc, i když byla snaha zkombinovat to se směšným smajlíkem. A když vidím slogan „ANO bude líp“, mám vždycky pocit, že by se mohlo líbit Jaroslavu Haškovi jako heslo pro jeho Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Vždyť „bude líp“ je skoro stejně dobré jako „kdo dá hlas, obdrží malé kapesní akvárium!“.

STEFFEN NEUMANN, korespondent Sächsische Zeitung v České republice

1. Až moc se řeší osoba Andreje Babiše a jeho případná obžaloba. Je to sice důležité, ale zastiňuje to další, možná důležitější problémy. Je to výraz krize parlamentního systému, který byl v prvních 20 letech po revoluci v České republice v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi poměrně stabilní. Selhání velkých stran automaticky posiluje strany malé nebo pomáhá hnutím a projektům jednoho muže - jako je právě Babišovo ANO nebo Okamurova SPD. Podobný vývoj se odehrává i na Západě, jak jsme mohli pozorovat v Německu. S nadsázkou se dokonce mluvilo o počeštění německé politiky. Na tomto pozadí pak zavedené strany ve volbách bojují spíš o přežití a snaží se zabránit vlastní marginalizaci. Hraje se tu samozřejmě o složení budoucí vlády a není vyloučené, že vznikne jednobarevný kabinet ANO s podporou KSČM a Okamury. Takže jde o další směřování české zahraniční politiky: větší uzavřenost a spíš plakativní politika versus otevřenější a aktivnější politika v rámci EU. Málo se mluví o konkrétních tématech, přitom jednotlivé strany zaujímají jednoznačná i protichůdná stanoviska: vyšší platy, víc peněz do vzdělávání a vědy, přijetí eura, podpora živnostníků, kvalita jídla. V tom by voliči měli vidět skutečné alternativy. Ale bohužel asi rozhoduje postoj k Babišovi.

2. Zvenčí, čistě z pohledu Německa, Andrej Babiš sám o sobě nebezpečím není. Německo očekává stabilní poměry a Babiš je partner, kterého už známe. Babiš je navíc známý svými investicemi v Německu. Jeho problém ovšem je, že není čitelný. Znepokojující je již zmíněná možná koalice, respektive podpora KSČM a SPD. Taková koalice by už vskutku problémem byla, protože obě strany zpochybňují evropské struktury a smlouvy. Naopak Babiš a ANO ve vládní spolupráci s čitelnými stranami by byl pro zahraničí mnohem menší problém. Zvenčí je kriticky vnímán i jeho střet zájmů (obsazení ministerstva financí i spravedlnosti). A pokud by Babiš vedl příští vládu, konflikt zájmů by se ještě stupňoval.