Pět letošních dotací pro Agrofert, o které se povede spor

Firmy ze skupiny Agrofert dostaly jen za poslední čtyři měsíce od státu příslib na nové dotace u minimálně pěti projektů. Dohromady jde téměř o sto milionů korun. Jedná se o konkrétní příklady, kvůli kterým se nyní schyluje k velkému sporu mezi Andrejem Babišem a Evropskou komisí. Komise si totiž od svého právního servisu nechala zpracovat právní posudek, podle kterého jsou jakékoli dotace pro Agrofert v rozporu s předpisy EU, a to kvůli Babišovu střetu zájmů.

Střet spočívá v tom, že Babiš na jedné straně funguje jako premiér a na straně druhé má dál prospěch z podnikání Agrofertu. Takový souběh však v EU není podle čerstvě vypracovaného posudku možný. Unijní materiál se v tomto postoji odvolává na finanční nařízení EU z letošního července, kde je nepovolený střet zájmů nově definován.

Konkrétně na článek 61 (3), podle kterého lidé zodpovědní za nakládání s veřejnými prostředky nesmějí paralelně vést aktivity, kvůli kterým by byl „ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. Respekt má nové unijní stanovisko k dispozici a v sobotu ho zveřejnil. O dokumentu – a o Babišově střetu zájmů – v sobotu informovaly také tři velké evropské deníky Süddeutsche Zeitung, Le Monde a The Guardian.

Babiš dosud zastával stanovisko, že ke střetu nedochází – že se o Agrofert už roky nestará a že rovněž dotace běží v rámci státního aparátu zcela mimo něj. Stejný výklad dosud uplatňoval i Agrofert. Firma neviděla v dotacích problém, protože Babiš ji loni převedl do svěřenského fondu a formálně vzato už není jejím majitelem.

Respekt má k dispozici dokument, podle kterého tento výklad potvrdil i zdejší Státní zemědělský intervenční fond. Přes něj uvedených pět dotací teče a fond měl nároky Agrofertu posuzovat - včetně dopadu nového evropského nařízení. Šéf fondu Martin Šebestyán v dopise z letošního 24. září argumentuje tím, že je vše v pořádku. Správa dotací podle něj spadá v Česku právě pod instituce, jako je SZIF, a nikoli pod premiéra. Konkrétně Šebestyán píše, že „předseda vlády ČR ani ministr zemědělství ČR se na plnění unijního rozpočtu SZP nepodílejí a nevykonávají podle našeho názoru ani žádnou z dalších činností uvedených v čl. 61 finančního nařízení“.

Dopis vznikl jako odpověď na dotaz České pirátské strany, která naopak už od léta zastávala podobné stanovisko, s jakým nyní přišla Evropská komise. Stanovisko SZIF je důležité, protože dává Agrofertu a  Babišovi oporu v tom, že dotace stvrdily i zdejší úřady. Je tedy otázkou, jak se dál situace vyvine – zda SZIF bude na svém výkladu trvat a jak se bude řešit rozpor mezi pohledem Unie a SZIF.

Jak zjistily Hospodářské noviny, loni Agrofert získal nejvíc peněz ve své historii - 2,1 miliardy. V praktické rovině dotace fungují tak, že peníze pro Agrofert proplácejí v první linii české úřady, jako třeba právě SZIF, a až zpětně žádají o proplacení peněz v Bruselu. Pokud Brusel proplacení odmítne, SZIF se dostane do složité situace – o peníze bude muset žádat buď v Bruselu nebo u Agrofertu. To však nebude jednoduché, pokud nyní fond tvrdí, že je vše v pořádku. Bude-li se SZIF držet svého, pak dotace komplet zaplatí čeští daňoví poplatníci - je však otázka, jestli i to bude vzhledem k novému posudku z Bruselu možné.

Přes SZIF si Agrofert dohodl od uzákonění nového evropského nařízení o střetu zájmů minimálně těchto pět dotací pro dceřiné firmy (příklady vytipoval analytický tým Piratů):

1. Největší dotaci má získat zemědělský podnik SPV Pelhřimov. Jde o příspěvek z Programu rozvoje venkova schválený smlouvou z 3. 9. 2018, a to na „modernizace hal pro prasata a kejdové hospodářství“. Projekt firmu vyšel na 208 milionů, z toho dotace činí 57 milionů - a z toho polovina má jít z fondů EU.

2. Pelhřimovský podnik získal v listopadu v rámci stejného projektu ještě související dotaci na „modernizace technologií chovů prasat s vyšší integrací ICT a vytvoření srovnatelných metodik výpočtů“. Na akci za 30 milionů má stát přispět částkou 17,6 milionu, EU má z toho opět platit polovinu.

3. Jihomoravská ovocnářská firma Sady CZ (rovněž z koncernu Agrofert) uzavřela v srpnu se SZIF smlouvu na milionovou dotaci na ochranu sadů před kroupami a na nákup sítí proti ptactvu. Dotace spadá pod Program rozvoje venkova, Unie měla z milionové dotace opět platit polovinu.

4. Kutnohorská firma Výkrm Tagrea podepsala v srpnu se SZIF smlouvu o dotacích na modernizace farem pro drůbež, projekt za šest milionů má stát podpořit částkou dva miliony, z toho polovinu chtěl SZIF získat z fondů EU.

5. Firma SCHROM FARMS z Velkých Albrechtic na Opavsku v srpnu uzavřela se SZIF smlouvu o dotaci na modernizaci farmy vBílovci: z investice 7,7 milionu má SZIF pokrýt 1,6 milionu, z toho polovinu má být příspěvek EU.