Peksa: Piráti by měli vždycky stát na straně inovace a modernity

Mikuláš Peksa už na místopředsedu nekandidoval. Od května je jedním ze třech pirátských europoslanců – a částečně i z této pozice komentuje víkendový sjezd a další vývoj strany.

Jak jste spokojený s výsledkem volby předsedy?

Čekal jsem to, Ivan Bartoš je charismatická osobnost a dobrý lídr, který nás dovedl k výsledkům, které máme. A přestože třeba Vojtěch Pikal je podle mě hodně dobrý kandidát, obstát proti Ivanovi je skoro nemožné.

Mít úspěšného a charismatického lídra je určitě skvělé. Ale fakt, že je těžko představitelná jakákoliv jeho náhrada, tak skvělý není.

To nemáte pravdu. První kolo hlasování - protože každý může dát hlas, kolika kandidátům chce - je vlastně hlasování o přijatelnosti. Hlasujete pro každého, o kom si myslíte, že by na oné pozici mohl být. A teď jsme se dozvěděli, že víc než padesát procent členů si myslí, že i Pikal by mohl být předsedou. Jen se našel lepší - Bartoš. Vojtěch odstoupil, ale dostal v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů.

A vy sdílíte tohle nadpoloviční přesvědčení, že by Vojtěch Pikal zvládl být předsedou?

Určitě. Měl jsem z toho velkou radost. Znám ho dobře, byl dlouho činný v zahraničním odboru, jeho zkušenostmi a schopnostmi jsem si velmi jistý.

Vy sám jste si dal od května od Česka trochu oddech…

… ani ne. Fungujeme na internetu a fyzicky nejsem na schůzích v Litoměřicích, ale moje míra interakce s ostatními členy je v podstatě pořád stejná. Množství času, které spolu trávíme on-line debatami o politice, životě i všem dalším, je ohromné. Ty lidi znám důvěrně.

Dobrá, ale máte novou perspektivu a zkušenost z větší politiky, než je ta česká. Co jste z tohoto odstupu pochopil o české politice a českých Pirátech?

V evropské politice jde mnohem víc o obsah. V té české jsem byl svědkem toho, že opoziční návrh spadl pod stůl jen proto, že byl opoziční, a vláda pak podala vlastní, zcela identický. To je přinejmenším ztráta času, která se na unijní úrovni tak často neděje. V evropském parlamentu je více vyjednávání a méně pokřikování.

Co můžete vy jako Piráti dělat jinak? A jaké limity své strany jste objevil?

Je to limit strany i limit české politiky. Brzy budou v Bruselu čtyři čeští zpravodajové - ti mají za úkol pokrýt celý Brusel. Kolik novinářů píše o českém parlamentu, třicet? Pokrytí je mnohem větší, což českým politikům hodně ulehčuje práci. Vyjdou ze zasedacího sálu a hovoří k občanům. Já teď nově bojuji s tím české publikum jen oslovit. A to navíc potřebuji oslovit ještě slovenské, rumunské i belgické publikum, což už je skoro nemožné. Musím se mnohem víc soustředit na to, jak vůbec lidem doručit zprávu, co dělám a proč je to pro ně důležité. Zkoumat a hledat všechny možné i nemožné technické prostředky, které to umožňují.

Tohle know-how se vám možná bude hodit. V debatě místopředsedů zaznělo, že jednou z cest, jak překonat patnáctiprocentní hranici, je lépe lidem vysvětlovat svou práci. Souhlasíte s tím? Nebo souhlasíte s druhým názorem, že patnáct procent je pirátské maximum, což tu také zaznělo? Že liberální moderní strana víc voličů mít nemůže.

Myslím, že krátkodobě je možné mít víc než patnáct procent. Dlouhodobě je bezpečnější se držet se zhruba na těchto patnácti procentech. Je to dané demografií. V evropské politice je v různých zemích řada stran, které si jsou velmi podobné: liší se název, barva, ale ne podstata. Mají stejnou skladbu voličů a jejich témata jsou stejná - protože podobná témata a podobné voličské skupiny jsou ve všech členských státech. My žádnou tuto skupinu zcela nezískáme a žádnou zcela neztratíme. Ale vždycky budeme úspěšnější u nějaké konkrétní skupiny lidí. A to nemůžeme změnit, leda bychom zahodili svou strategii a své hodnoty.

Pětadvacet procent je tedy dlouhodobě nesplnitelná ambice?

U strany, která má mladší elektorát a je orientovaná na nová témata, by to byl problém. To bychom museli mít úplně obrácenou věkovou pyramidu voličů.

Vždyť vaši potenciální voliči naopak dorůstají do věku, kdy spíš přijdou k volbám.

To ano, ale také nám dorůstají témata. Věci, které v roce 2009 byly novinkou, jsou dnes v jistém smyslu mainstream. Třeba kryptoměny.

Předpokládám, že teď bude vaším silným tématem klimatická změna.

Ale o čem budeme mluvit v roce 2030? To už bude změna klimatu také mainstream, za deset let tu budou nová témata, která budeme muset nějak pojmout. A tohle neustále obnovování, které některé nové voliče láká, naopak některé stávající voliče odradí.

Vidíte tedy roli Pirátů coby jakousi věčně patnáctiprocentní „věčnou avantgardu“?

Ano. Nevadilo by mi to. V zemi musí být někdo, kdo je nositelem nových myšlenek a modernizace. Je dobře, že jsou tu síly, které brání staré pořádky, a je dobře, že jsou tu síly jako my. Posun pak povstává z debaty mezi nimi. A chtěl bych, abychom byli dlouhodobě součástí téhle debaty na straně inovace a modernity.

Těšíte se na vládní angažmá za dva roky, jak to slibuje staronový předseda?

Hrozně záleží na tom, jak bude probíhat.

Řekněme, že za tu dobu se nic nezmění: ANO bude nejsilnější a nebude možné bez něj sestavit vládu.

Trochu bych tím trpěl. Moje představa je vláda se středovými stranami, které jsou nám bližší. Hnutí ANO je přitom velká otázka – do značné míry je to hlavně Andrej Babiš coby mocenský hegemon. Ve chvíli, kdy by z jakéhokoliv důvodu zmizel, což není vyloučené, ukáže se, že ta strana obsahuje velmi odlišné lidi a názorové proudy. Někteří jsou skoro až pirátští, někteří jsou až bizarně konzervativní. Bůhví, jestli ANO po odchodu Babiše zůstane v jednom kuse. Vím, že jsou tam lidé, se kterými se dá dohodnout. A lidé, se kterými určitě ne.

Zaujalo mě, že hodně času věnujete správě strany. Jak se spolu lépe bavit, jak neztrácet čas a energii, jak uhladit vnitrostranické procesy, jak věci dělat lépe. O čem to svědčí? Že pořád zápasíte se svým úspěchem?

To není novinka, naše diskuze se vždycky točily okolo provozu. Jsme strana nového typu; tak, jak fungujeme my, to ostatní parlamentní strany nedělají. Pořád před námi vyvstávají nové otázky, které jsme do té doby nemuseli zodpovídat. Doteď jsme zvyklí, že o všem hlasují všichni členové. Nemělo by se to změnit? Nemají o něčem hlasovat jen lidé v rámci města a o něčem například členové v rámci celé Evropy? A tak dále.

O čem by měli hlasovat Piráti z celé Evropy?

Třeba o energetice. Je energetika české téma? Není to spíš evropské téma, když jsou sítě propojené a elektřina se přelévá ze země do země? A stejně si tak budeme muset vyjasnit, o čem hlasovat na parlamentní úrovni a o čem v krajích. Systém se pořád vyvíjí a je třeba hledat nová řešení.

Vaše současná debata tedy nesvědčí o novém pohybu ve straně?

Ne. Navíc naše volba předsednictva funguje tak, že člověk musí dostat přes padesát procent hlasů. Nikdo tedy nemůže být hodně ideologicky vyhraněný. Naše vedení nezastupuje jednotlivá křídla strany, ale stranický konsenzus. A tak máme víc času na hovory o provozu.