O Čapím hnízdě by měl rozhodnout soud

Andrej Babiš a jeho dotační expertka Jana Mayerová se v druhé půli minulého desetiletí chovali při založení společnosti Farma Čapí hnízdo a při podání žádosti o padesátimilionovou dotaci na přestavbu ruiny v luxusní kongresový a turistický objekt velmi konspirativně. Účelově spolupracovali tak, aby zakryli personální a možná i finanční propojení Čapího hnízda se společností Agrofert, a získali tak podporu, na kterou by Čapí hnízdo jako součást Agrofertu nedosáhlo. Oba dva a čtyři další obvinění dělali mnohé, co se dalo a dá vykládat jako trestný čin podvodu a zneužití evropských financí.

V podstatě tohle říká ve čtvrtek zveřejněné zdůvodnění Městského státního zastupitelství v Praze, proč byl případ Čapí hnízdo zastaven. Podle státního zástupce Jaroslava Šarocha a jeho nadřízených ale konspirovali zbytečně: to, co dělali, trestným činem nebylo a nemuseli nic skrývat. Tohle právní tvrzení má však mnoho otazníků a jeden hlavní. Dostali by před deseti lety onu padesátimilionovou dotaci, kdyby neudělali, to co udělali, a nechali Farmu Čapí hnízdo v portfoliu Agrofertu? Téměř na sto procent se dá říct, že nedostali. Laický rozum tedy naznačuje, že jednali podvodně – aby se k penězům dostali.

Pro děti

Na základě devadesátistránkové zprávy státních zástupců, z nichž je půlka začerněna, není možné dělat úsudek o vině či nevině Andreje Babiše a pěti dalších lidí. Nikdo neví, co vše stojí v dvaadvacetitisícistránkovém spisu. Co všechno vypovídali svědci, o čem přesně svědčí dokumenty a jak se vyvíjelo vyšetřování. Číst Šarochovu zprávu je tak trochu kvíz. Začerněná jména, začerněné svědecké výpovědi.

Kdyby k tomu doslo, alespon by bylo jasne, ze zatimco obcane teto zeme musi podlehat zakonum, premier je diky svemu spojenectvi s prezidentem nad zakony. A otazkou je, co by za to Zeman chtel a co by dostal. https://t.co/L8kZ2vX1SE— Ondrej Kundra (@okundra) September 19, 2019

Přesto si čtenář až do posledních stránek odnáší dojem, že čte skutečnou obžalobu. „Jako účelové se jeví tvrzení obviněného Babiše, že koupil akcie společnosti svým dětem, které chtěly zkusit podnikat. Stěží si lze představit, že by chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením skutečné podnikatelské činnosti zadluží v řádech sta milionů korun, přičemž se předpokládá, že tuto činnost bude vykonávat až po výstavbě Čapího hnízda,“ rozbíjí státní zástupce obhajobu Andreje Babiše, že Čapí hnízdo převedl tajně do majetku svých dětí, aby se naučily podnikat.

Podobných důkazů o účelovém vyvedení firmy z holdingu Agrofert je na devadesáti stránkách spousta. Šaroch konstatuje, že by firma Čapí hnízdo mohla do projektu rekonstrukce jít stěží, pokud by nebyla kryta propojením s Agrofertem. Jaroslav Šaroch zpochybňuje, že by farma Čapí hnízdo měla stejné podmínky k podnikání jako firmy, které dle legislativy spadají do kategorie střední a malé společnosti. Dotace se udělují proto, že tyto malé firmy jsou v souboji s velkými znevýhodněny. Skoro tři sta milionů korun, které Čapí hnízdo inkasovalo od společností Agrofertu za údajnou reklamu, ji stavělo do jiné role než běžnou malou firmu bez finančního zajištění.

Tohle a mnohá další fakta si může čtenář najít ve zveřejněném zdůvodnění. Stejně tak jako vysvětlení Jaroslava Šarocha, posvěcené jeho nadřízeným Martinem Erazímem, že přesto všechno se nestal trestný čin, protože na Čapí hnízdo musíme pohlížet podle evropské legislativy jako na malou či střední firmu a na dotaci měla nárok. Stejně tak nevidí státní zástupci ve veškeré konspiraci, kterou obvinění použili při žádosti o dotaci, jako trestný čin podvodu. Podle žalobců není totiž možné prokázat, že Andrej Babiš, Jana Mayerová a další chtěli úmyslně podvádět.

A jak se na str. 88 odůvodnění píše: „Veřejná podpora však není vyloučena v případě zastřeného propojení podniků prostřednictvím fyzických osob, pokud tyto podniky působí na jiných trzích a společně tak v důsledku veřejné podpory poskytnuté jednomu z těchto podniků nevytvářejí tlak na ostatní konkurenty, neničí konkurenční prostředí a nedoformují tak trh a hospodářskou soutěž.“ Babiš, Mayerová a spol tak „jen“ využili zákony na jejich samu hranu.

Stoprocentní přesvědčení

Je to možné, ale tohle rozhodnutí bychom měli slyšet od soudu. Nikoli proto, že by někdo chtěl držet premiéra nadále v šachu možnou hrozbou trestu. Jak už bylo řečeno, odůvodnění vyvolává spoustu otázek, jak to vlastně bylo. Proč svědčili bankéři HSBC (banka poskytla na stavbu Čapího hnízda více než třísetmilionový úvěr) na konci roku 2018, poté, co se je rok a půl nedařilo policii dostihnout, že byly chybné dokumenty, jež prokazovaly, že by úvěr nebyl poskytnut, kdyby banka nevěděla, že je Čapí hnízdo spojeno s Agrofertem?

Státní zástupce by měl zastavit vyšetřování v případě, že je nade vši pochybnost přesvědčen, že se trestný čin nestal - nebo, že jej nespáchali obvinění. To stoprocentní přesvědčení však není zprávou Jaroslava Šarocha důkazně úplně prokázáno. Pořád zůstávají pochybnosti. Před soudem bychom se dozvěděli mnohem více. Slyšeli bychom vše, co obsahuje spis, jak vypovídají obvinění (obžalovaní) i svědci, mohli bychom se na vlastní oči přesvědčit o jejich důvěryhodnosti i přesvědčivosti důkazů o vině či nevině. Navíc sám Jaroslav Šaroch v odůvodnění podle informací, které unikly už dříve do médií, používá tři evropské případy, které skončily u vnitrostátních soudů.

Je samozřejmě vždy velmi citlivé a na vážkách, nakolik prodlužovat stav, kdy lidé čekají na definitivní verdikt spravedlnosti, a to zejména když jde o právně spornou věc. Případ Čapí hnízdo je – jak konstatuje i Martin Erazím – právně velmi komplikovaný a řada okolností není dosud vysvětlena. Rozseknout by to však měl jen a jen soud, ne jeden státní zástupce. Spravedlnost by měla být slepá a měřit všem stejně. Andrej Babiš by neměl být popotahován je proto, že je premiér - a souzen jen kvůli tomu, aby veřejnost okolnosti pochopila. Na druhou stranu fakt, že je premiér, který má spoustu kompetencí, jež mohou rozhodování státních zástupců přímo či nepřímo ovlivnit, je rovněž důležitou okolností vyšetřování a práva na spravedlnost - a postoupení případu soudu by bylo v rámci právního státu.

Spis teď prostuduje vrchní státní zastupitelství, které na Šarochovu práci dva roky dohlíželo – ale za poslední rok se ze zákona kvůli absenci výhrad k vyšetřování ze strany obviněných k dohledu vlastně skoro nedostalo. Vrchní státní zastupitelství pak předá spis nejvyššímu státnímu zastupitelství, kterému zákon ukládá prověřit každý případ, jehož vyšetřování státní zástupci zastaví. Pavel Zeman a jeho lidé budou muset do 18. prosince 2019 rozhodnout, zda případ definitivně končí, nebo jestli je tu právní důvod ho přece jen předat soudu.