Nové detaily z auditu: Neprošel Penam ani Lovochemie, Babiš přijde o stamiliony

Finální audit evropských dotací pro holding Agrofert potvrdil vše podstatné z původních závěrů, které byly obsaženy už v první, předběžné zprávě. "Z těch zásadních věcí neuznali skoro nic,” uvedl zdroj obeznámený s obsahem auditu, který české úřady nechtějí zatím zveřejnit.

To znamená stoprocentní ztrátu nároku na dotace pro firmy z holdingu Agrofert od doby, kdy Andrej Babiš byl ve střetu zájmů. Audit navíc stejně jako v létě obsahuje námitky vůči některým starším projektům, kde kontroloři zjistili pochybení kvůli konkrétním chybám v žádostech a jejich vyhodnocení - bez ohledu na to, že šlo o Agrofert, i jeho vztah k současnému premiérovi.

Částka, o kterou se vede spor, se tím pádem oproti létu nijak podstatně nezměnila. Předběžná zpráva v květnu vyčíslila problém na 451 milionů korun. Jde o peníze, které Unie nehodlá proplatit, nebo – pokud je už proplatila dříve – o ně zkrátí budoucí přísun fondů do Česka. Takto bylo proplaceno už 106 milionů. Tyto informace přinesl také i Deník N a server neovlivni.cz.

Podle Českého rozhlasu se ve finální verzi auditu píše o částce 284 milionů korun. To přibližně odpovídá částce 283 milionů z předběžného červnového auditu, ale tam šlo jen o konkrétní rozporované projekty, tedy jen o část celkové sumy, která v létě činila 451 milionů (str. 65). Další vratky navíc lze čekat kvůli druhému auditu, který řeší paralelně zemědělské dotace a ještě není hotov. V obou případech nicméně existuje možnost, že si Česko dojedná možnost použít dotace na jiné budoucí projekty.

Audit potvrdil i chyby u velkých a známých projektů, jako byla nová linka na toastový chleba Penam v pekárně Zelená Louka u Prahy. Stavba vyšla na 400 milionů korun, z toho 100 milionů mělo jít z evropských peněz. České úřady už přitom Penamu peníze proplatily. Audit zpochybňuje nárok kvůli tomu, že Penam podával projekt jako inovaci, byť ve skutečnosti použil v pekárně už existující technologii.

Auditoři také ruší nárok na dotaci 50 milionů korun určených na "komplexní inovaci výrobních postupů" v Lovochemii, lovosické továrně na hnojiva. Projekt celkově za 190 milionů byl dokončen v roce 2015, tedy v už uzavřené unijní rozpočtové sedmiletce 2007–13. Peníze v tomto případě už komise do Česka poslala, ale nyní o ně zkrátí rozpočet na dotace v tomto rozpočtovém období.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové i ministryně financí Aleny Schillerové je možné, že české úřady budou závěry v budoucnu rozporovat a že zkusí napadnout audit u Evropského soudního dvora. Na faktu, že Komise nebude chtít peníze proplatit, to však podle informací Respektu už nyní, po vyhotovení finálního auditu, nic nemění. Česko se k penězům dostane jen v případě, že je bude vymáhat po Agrofertu, nebo dá Komisi k soudu a spor vyhraje. Jiná možnost je zkusit se dohodnout a dotace po dohodě s EU přesměrovat na jiné dotace pro jiné projekty, kde nebude spor.

Finální verze auditu se dál drží původního výkladu, že Andrej Babiš porušoval český zákon o střetu zájmů, a to minimálně od jeho novely v únoru 2017, kdy norma výslovně zastavila přísun dotací a státních zakázek firmám pod kontrolou veřejně činných osob. Babiš kvůli novele převedl Agrofert do svěřenských fondů, což podle jeho výkladu zákona znamenalo ztrátu kontroly nad podnikem, a tím pádem splnění podmínek zákona pro to, aby Agrofert mohl dotace brát tak jako dřív.

Audit však vykládá český zákon jinak. Babiš podle něj dál těží z toho, jak se Agrofertu daří, je totiž jediným „beneficientem“ výhod plynoucích z fungování svěřenských fondů - a tím pádem i budoucím příjemcem všech vydělaných peněz, pokud by si Agrofert chtěl jednou stáhnout zpět pod sebe, což může (a nikdy to ani nerozporoval).

Podle informací Respektu audit vidí střet zájmů i v tom, že Babiš mohl mít jako ministr financí v Sobotkově vládě vliv na dotační politiku, a to ještě před novelou zákona o střetu zájmů. Od srpna 2018 navíc v celé Unii platí finanční nařízení, které upravuje střet zájmů ještě přísněji, a výkonní politici s vlivem na dotační politiku se podle něj mají zdržet jakýchkoli činností, kvůli kterým by jim střet zájmů hrozil.

Babiš mimo jiné rozporuje, že Evropská komise není autoritou, která může vykládat české zákony. Podle europoslance Luďka Niedermayera ale opomíjí skutečnost, že existují dvě evropská nařízení, tedy přímo účinné „zákony“ odsouhlasené i Českou republikou, které dávají Komisi za úkol hlídat právě to, zda se při využití evropských peněz dodržují zákony. Podle nařízení (1303/2013) „musí příjem peněz z evropských fondů být v souladu i s domácími zákony“.

Komise má navíc v praktické rovině navrch v tom, že peníze spravuje - a že je buď pošle, nebo nepošle. Audit má být pro ni v tomto ohledu určující. Podle ministrů Babišovy vlády se ještě nyní povede s Evropskou komisí vyjednávání o tom, jak závěry auditu uvést do života, ale podle zdrojů Respektu se na postoji Komise již těžko něco změní. „Mimo jiné proto, že všechno, co jsme mohli namítat, jsme už namítli teď, takže co bychom mohli dodat?“ poznamenal jeden ze tří zdrojů Respektu obeznámený s auditem.

Opoziční strany chtějí, aby vláda audit zveřejnila. Uvažuje o tom i pražský magistrát, jehož dotační projekty audit také řeší, a jedna kopie tedy doputovala i k němu. „Aktuálně řešíme s právním oddělením otázku případných sankcí vyplývajících z jeho zveřejnění. Občané mají právo na to znát jeho obsah a my ho v žádném případě nechceme veřejnosti tajit. Jedná se o závažný střet zájmů. V této záležitosti zastávám stejný názor jako předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, který na úterý dopoledne sezval předsedy parlamentních stran v této záležitosti,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib.

Šéf speciální senátní komise, sestavené letos kvůli vyhodnocení auditů, Zdeněk Nytra (ODS) vyzval dopisem Dostálovou i Evropskou komisi ke zveřejnění dokumentu, europoslanci ODS ve stejné věci Komisi interpelovali. Ve čtvrtek se pak na audit chtějí nových zástupců Komise ptát čeští opoziční europoslanci na jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu.