Netahejte PPF do politiky - a budeme se divit

Nejdříve se pokusme narýsovat, o co jde. Český premiér Andrej Babiš dlí právě v Dubrovníku na summitu Číny s šestnácti zeměmi „střední“ Evropy. Pět z nich není členem Evropské unie. Představitelé ostatních zemí EU včetně Francie a Německa vyjadřují se summitem opatrný nesouhlas a upozorňují, že setkání může poškodit jednotný postup unie ve vztahu s Čínou. Ale je nějaký?

Tři dny před summitem v Dubrovníku se sešli zástupci EU a Číny na společném summitu v Bruselu. Jak upozorňovala pozvánka, hlavním bodem měla být jednání o kybernetické bezpečnosti. Tedy především o vlivu čínské společnosti Huawei na výstavbu evropských sítí 5G, nového bezdrátového superrychlého internetového spojení. V závěrečném komuniké nebylo o sítích nebo Huawei ani slovo. Diplomaté oficiálně mlčí o tom, co to znamená - nicméně z kuloárů jdou zdrženlivé informace, že citlivý problém, který může znamenat pro Evropu bezpečnostní riziko, se řeší.

A ještě jednou odbočme. Pro Evropskou unii je Čína po USA druhým největším obchodním partnerem. Obchod mezi EU a Čínou narostl za posledních dvacet let na trojnásobek a v posledních letech se staly hlavní komoditou tohoto obchodu IT technologie. Pro Česko je Čína z tohoto pohledu momentálně bezvýznamný partner, ale pro Německo patří mezi pět nejdůležitějších zemí, s nimiž náš soused obchoduje. Pro Francii i Itálii také.

Čína se stala světovou mocností ve vývoji technologií, na nichž stojí zrychlení, a tím pádem zvětšení kapacity sítí 5G, na nichž se začíná budovat propojení a automatizace světa. Našeho bytí. Nikdo neumí přesně říct, co sítě 5G přinesou, ale seriózní předpovědi IT expertů očekávají, že 5G a její následovníci vyšších generací zautomatizují a propojí zhruba do dvaceti pěti let prakticky celý svět.

Komunikaci, dopravu, přijímání informací, zdravotní péči, vzdělávání. Skoro vše, co nás navzájem technicky spojuje. Vznikne taková nehrabalovská verze automatu Svět. A protože nejdál jsou dnes v těchto technologiích Číňané, tedy v podstatě tamní komunistický režim, automaticky hrozí, že si nás podmaní nějakým, možná dokonce málo viditelným způsobem. Tohle je politika.

Ví to samozřejmě i Vladimír Mlynář, který tento týden vytkl senátorovi Pavlu Fišerovi a moderátorovi Michalu Kubalovi v Událostech komentářích, že tahají v debatě o Huawei a čínském vlivu v Česku jeho PPF do politiky. A přitom se snažil rozmazat vliv PPF na prosazení technologií čínské společnosti Huawei do českého elektronického či digitálního světa. Mlynář má pravdu v tom, že Huawei nemá v současné době technologickou převahu v pevných i mobilních sítích, které PPF provozuje. Problém je ale jinde - a je hodně velký.

PPF je majitelem společnosti Cetin, která má prakticky monopol na provozování pevných sítí v Česku, mluvíme samozřejmě o internetu a dalších způsobech komunikace. PPF ovládá O2 a spolupracuje s dalším operátorem T-Mobile, to jsou dvě třetiny trhu bezdrátové komunikace. PPF také zvítězila skrze svou společnost Czech Toll v soutěži na vybírání mýtného. Jinými slovy, technologie PPF budou mít od ledna 2020 přehled o každém autě, které projede po dálnici nebo silnici první třídy. PPF spoluvlastní rovněž společnost ČD Telematika, která je v Česku druhým největším provozovatelem optických sítí a má pod kontrolou dění na kolejích.

PPF podepsala memorandum o možné budoucí spolupráci se společností Huawei při výstavbě sítí 5G a v dalších technologických projektech. Není to závazek a slib Číně, ale je to riziko. PPF i představitelé země by měli zvážit, jak by mohla dopadnout za výše zmíněných okolností spolupráce s čínskou firmou, která patří mezi největší světové dravce v branži. A jejíž vláda nesdílí demokratické hodnoty.  Možná by nás mohlo trochu uklidnit dění v Evropě- i když to tak na první pohled nevypadá.

Velké evropské telekomunikační společnosti včetně německých, francouzských (a samozřejmě britských) zkoumají podle řady náznaků a informací z diplomatických kruhů, jak to udělat. Jak nepustit Huawei, a tím i čínskou politiku do svého elektronického světa, a přitom nezavřít velký obchodní krám. Zdá se, přijde dohoda, že Huawei nebude vpuštěna do uzlových bodů nových evropských sítí - a pokud ano, tak za přísných podmínek, kdy budou čínské technologie podřízeny kontrole evropských států se vším všudy včetně klíčů k přístupu k nim.

V Česku je to zásluhou stále se zvětšujícího vlivu PPF v telekomunikačním a elektronickém světě přece jen trochu komplikovanější. Zejména, když jde o firmu, jejíž podstatný zisk plyne z podnikání v Číně, které může pekingská vláda v podstatě bez problémů zastavit nebo velmi omezit. Netvrdíme, že PPF je čínským koněm v Česku, ale i představitelé firmy by měli připustit, že jejich podnikání velmi ovlivňuje politiku, tedy i její bezpečnostní aspekt. Měli by se přestat tvářit, že jde jen o obchod.