Neklid na Vltavě

Kulturní veřejnost je rozrušena, protože ve vzduchu visí hrozba konce ředitele rozhlasové stanice Vltava Petra Fischera, který má smlouvu jen do konce roku.  Osobnosti zdejší literatury, filmu či dokumentaristiky sepsaly dopis, ve kterém žádají generálního ředitele René Zavorala, aby Fischera v pozici šéfa potvrdil.

Napětí kolem budoucnosti stanice je pochopitelné - fakt, že ani v prosinci není jasné, kdo Vltavu povede, není vůbec ideální. Program a aktivity je třeba plánovat dlouho dopředu. A váhání generálního ředitele značí těžkosti, o kterých však Zavoral nechce mluvit - takže veřejnost tápe a bojí se nejhoršího.

Ve své podstatě je to nepochopitelný stav. Fischer vtiskl Vltavě modernější tvář, snaží se držet krok se vším, co se na kulturní scéně děje, dobře pracuje s archivy. Nejde o kontroverzní stanici, vysílání se neprofiluje politicky, ale zároveň se nechová alibisticky, takže když se kultura potká s aktuálním děním, prostě o tom profesionálně referuje. Těžko by se hledal nějaký faktický důvod, proč Vltavu měnit.

Jenže žijeme v době, kdy už samo slovo „kultura“ je podezřelé. Dokázal to i absurdní střet o údajnou pornografii, která se měla objevit ve vysílání Vltavy. A jakmile se začnou čistit národní kulturní statky od avantgardy, je to signál, že něco je špatně. Historie je takových případů plná. Nezbývá než doufat, že ředitel Zavoral prostě jen kličkuje mezi vejci, protože si je vědom, že v rozhlasové radě je stále více aktivistů, pro které kultura evidentně končí u Aloise Jiráska. Nakonec však Fischera podpoří.

Ať tak či onak, není to ideální přístup. Právě teď si připomínáme padesát let od událostí, které nastaly po invazi vojsk v roce 1968. Pracovníci tehdejšího rozhlasu a televize často vzpomínají, že dřív než přišla normalizace a vyhazovy, přestávali lidé postupně mluvit s těmi, o kterých bylo jasné, že si to s nimi nová moc vyřídí. Bylo to zvláštní bezčasí, kdy měli zřejmě dotyční pochopit, že by měli dobrovolně a hned jít pryč, aby kolektivu usnadnili situaci. Snad to není Fischerův případ.

René Zavoral však může celou situaci obrátit ve svůj prospěch. Fakt, že se tak velké množství osobností za Fischera a jeho koncept Vltavy postavilo, znamená ocenění rozhlasu jako takového. Tedy i Zavorala. Kdo by to byl řekl, že v této době ještě někdo tak aktivně hájí českou kulturu?