Miloš Zeman jen přilil olej do ohně

Miloš Zeman ve svém výročním svátečním projevu nejprve poděkoval voličům, kteří mu dali letos hlas v prezidentských volbách, pak se pokusil amatérsky poradit, jak změnit komunální volební systém, promluvil o nutnosti zahraničních investic, pochválil českou vojenskou misi v Afghánistánu a nakonec doporučil občanům České republiky, aby si nenechali radit chytráky, především komentátory, kteří „píší každý den o něčem jiném a ničemu pořádně nerozumí“. Jeho věta „a tito lidé nám chtějí radit“ zněla jako z dob nejsilnější komunistické normalizace a jako z úst jejího představitele Gustáva Husáka.

Velmi povrchní a slabý projev, v němž prezident usvědčil sebe z toho, z čeho obviňuje „komentátory“, neměl žádné hlavní téma. Možná jím měl být vzkaz tuzemským demonstrantům, kteří požadují demisi vlády. Vadí jim, že v jejím čele stojí trestně stíhaný premiér, který neustále řeší komplikace a problémy se střety zájmů a se svou rodinou, podezřele namočenou ve vyšetřovaném podvodu s Čapím hnízdem.

Možná bylo hlavní myšlenkou prezidentových slov poukázat na údajnou „špionománii“ - tedy výkon českých tajných služeb, které pomalu a trpělivě snášejí informace, důkazy a indicie o aktivitách ruských a čínských tajných služeb. Samozřejmě, že se prezidentovi tyhle výsledky a závěry českých zpravodajců nelíbí, často totiž směřují mezi jeho oblíbence a chráněnce z Ruska nebo Číny. Mluvit o špionománii poté, co tajné služby pochválili ostatní vlivní politici, experti a spojenci, je ztráta soudnosti a přímé nahrávání zmíněným agentům.

Zeman se také zmínil o údajné nepopularitě České televize, neziskovek a církví (jeho čísla o jejich nepopularitě byla ovšem velmi nepřesná). Právě ve spojení s nimi, s Prahou a komentátory použil slovo lepšolidi – což jsou ti, kteří se podle prezidenta domnívají, že jejich názor je nadřazený ostatním. Asi tak. Každý má právo na svůj názor. I prezident stejně jako nezaměstnaný příslušník většinou pohrdané menšiny. Pevnost, oprávněnost a síla názorů se měří v debatě. A té se prezident už léta vyhýbá – nahrazuje ji vzkazy svého tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka. Takže se do podezření z lepšolidství staví hlavně on sám.

Prezidentský projev nepřinesl žádnou myšlenku. Nikomu. Miloš Zeman už jen vykrádá sám sebe, snaží se rozdělovat a využívat k tomu poznání, že dokola opakovaná lež nebo polopravda se časem stane obecně přijímaným faktem, jakousi „alternativní pravdou“. Ale tohle o něm už taky víme. Takže vlastně nic.