Mileniál, veterán, gay, starosta. Stoupající hvězda v boji o Bílý dům

Udržovat si přehled o tom, kdo z amerických demokratů se chce v roce 2020 utkat s Donaldem Trumpem v boji o prezidentské křeslo, je den ode dne složitější – ambici ucházet se o demokratickou nominaci už veřejně oznámilo nebo aspoň naznačilo více než dvacet mužů a žen a dá se očekávat, že jejich seznam se bude ještě rozšiřovat.

Početnému startovnímu poli dominují dvě známé tváře: v čele prvních voličských průzkumů je zatím s velkým odstupem bývalý Obamův viceprezident Joe Biden, jehož popularitu  - zdá se - nesrazily ani nedávné útoky jeho bývalých spolupracovnic, které se pohoršovaly nad příliš taktilním stylem komunikace tohoto politika ze staré školy. Biden však zatím ještě oficiálně nepotvrdil, že opravdu bude kandidovat, a proti jeho účasti mluví hlavně vysoký věk – pokud by v boji uspěl, v 78 letech by se stal nejstarším zvoleným americkým prezidentem.

Hned na druhém místě se v celostátních průzkumech nachází další politický veterán, známý vermontský senátor Bernie Sanders. Demokratický socialista, jak sám sebe označuje, je určitě připraven znovu mobilizovat početnou armádu svých fanoušků, ale ti mu už v roce 2016 nestačili ani k zisku demokratické nominace, kterou tehdy získala Hillary Clinton. Sandersovou největší překážkou je kromě vysokého věku totéž, kvůli čemu neuspěl minule - pro část ideově velmi široce rozkročené demokratické strany je příliš levicový.

Na dalších příčkách se pořadí různě mění, nicméně jasnou a relativně novou celebritou mezi demokratickými kandidáty je bývalý texaský kongresman Beto O´Rourke. Ten sice v loňských senátních volbách těsně neuspěl proti republikánovi Tedu Cruzovi, nicméně odvážným bojem v silně republikánském Texasu zaujal a od té doby se veze na vlně popularity.

Osobní charisma rockové hvězdy (v mládí působil v několika punkových kapelách) a mimořádná aktivita na sociálních sítích k O'Rourkeovi přitahují pozornost voličů i médií, ale v poslední době se objevují hlasy, jestli jeho kouzlo už trochu nevyprchalo. Stále více fanoušků má naopak kalifornská senátorka a bývalá státní zástupkyně Kamala Harris, která si získala přízeň mnoha voličů díky nesmlouvavé, právnicky věcné kritice Donalda Trumpa a jeho spolupracovníků v Bílém domě.

Obrat v Austinu

Mezi dalšími demokratickými kandidáty začíná být situace nepřehledná kvůli jejich velkému počtu, v posledních týdnech však prudce stoupá hvězda vůbec nejmladšího uchazeče v demokratickém pelotonu. Je jím teprve sedmatřicetiletý starosta stotisícového města South Bend ve státě Indiana na americkém středozápadě, který se otevřeně hlásí ke své homosexualitě a jehož krkolomné příjmení se televizní moderátoři horko těžko učí správně vyslovit. Pete Buttigieg ( čti bu-dy-džidž) se snaží nízký věk obrátit ve svůj prospěch a prezentuje se jako kandidát nastupující generace mileniálů.

Nezkušenost dohání svým úctyhodným vzděláním, homosexuální orientaci zase v očích konzervativnějších Američanů „vyvažuje“ svojí křesťanskou vírou a faktem, že sloužil v Afghánistánu. Tenhle pestrý mix vlastností mu získává sympatie jak mladých liberálů, tak starších, konzervativnějších demokratů, což je při oné rozkročenosti demokratické strany zcela zásadní výhodou.

Ještě v únoru Buttigiega nikdo neznal, v březnu pak způsobil malou senzaci, když skončil za Bidenem a Sandersem na třetím místě ve voličském průzkumu ve státě Iowa, který je důležitým ukazatelem politické síly, protože tu začínají demokratické primárky. Že Buttigieg není jen politickou kuriozitou, ukazuje i jeho finanční podpora – podle BBC se mu v prvních třech měsících tohoto roku na kampaň podařilo vybrat přes sedm milionů dolarů, což ho řadí na čtvrté místo za Sanderse, Harris a O'Rourkea.

U prezidentských kandidátů bývá dobrým zvykem, že před kampaní vydají knihu prezentující jejich ideje. A i v tomto ohledu si Buttigieg vede víc než dobře – jeho memoáry nazvané Shortest Way Home (Nejkratší cesta domů) byly dvakrát po sobě na seznamu bestsellerů New York Times, což se nepodařilo žádné z knih jeho soupeřů. To vše vede k tomu, že někteří analytici označují za nejžhavějšího kandidáta ze všech. „V roce 2008 to byl Barack Obama, v roce 2020 to bude Pete Buttigieg,“ napsal komentátor stanice CNN Chris Cillizza. Podobně nadšené ohlasy se ozývají i od jiných znalců americké politiky. A všichni se nyní ptají: Jak se z mladého politického outsidera stal jeden z nejvýraznějších kandidátů?

Ještě v lednu byl Buttigieg zcela neviditelný - a ačkoli poctivě objížděl americká města a vystupoval na radnicích, v průzkumech se stabilně pohyboval kolem nuly. Zlom v kampani nastal v březnu, kdy Buttigieg vystoupil před publikem na veřejné debatě v texaském Austinu, kterou přenášela celostátní televize CNN. Mladý starosta nepříliš známého městečka v Indianě přišel v debatě na řadu až jako třetí z kandidátů. Jeden z tazatelů se Buttigiega zeptal, jestli má pro prezidentský úřad dost zkušeností. „Když jste starostou města jakékoli velikosti, je to pro vás ta nejlepší průprava. Dovolím si tvrdit, že by se nám všem žilo lépe, kdyby Washington vypadal trochu víc jako nejlépe řízená americká města,“ řekl Buttigieg. A dodal, že coby starosta sloužící druhé funkční období má delší politickou zkušenost než současný prezident.

Po televizním vystoupení následovaly nadšené reakce. „Málokrát jsem byl svědkem toho, že by kandidát tak dobře využil vyhrazený televizní prostor tak, jako dnes večer Pete Buttigieg. Byl stručný, uvážlivý a sympatický,“ tweetoval David Axelrod, bývalý hlavní stratég Baracka Obamy. Další oslavné věty na sebe nenechaly dlouho čekat. „Jeho osobní styl, příslušnost k mladé generaci a životní zkušenosti jsou pro Buttigiega ideálními hodnotami, které může postavit do kontrastu s Trumpovým velikášstvím, věkem, temperamentem a privilegovaností,“ napsal Andrew Sullivan z časopisu New York Magazine.

Na startu

Buttigieg se v postindustriální Indianě ve městě South Bend už narodil - a od roku 2011 je jeho starostou. Na radnici se zaměřil na oživení prázdných a nevyužívaných budov, zvýšení bezpečnosti a celkové prosperity města a za tyto své aktivity byl v roce 2013 vyhlášen jedním z nejlepších starostů v USA. V roce 2014 si na sedm měsíců „odskočil“ do Afghánistánu, kde sloužil jako poručík, a po návratu byl znovu zvolen starostou. A to navzdory tomu, že se předtím přihlásil ke své homosexuální orientaci a vstoupil do manželského svazku se svým přítelem.

Voličům jeho orientace zjevně nevadila – dostal od nich 80 procent hlasů, o šest procent víc než při prvním zvolení. V roce 2016 si oblíbeného starosty všiml sloupkař New York Times Frank Bruni a napsal, že by si přál, aby se jednou stal prvním homosexuálním prezidentem v historii Spojených států. „Buttigieg jako by vždy dokázal pronést ta správná slova, a navíc je pokaždé říká tím správným tónem,“ podivoval se Bruni ve svém článku.

Zásluhu na dobrých vyjadřovacích schopnostech mladého politika mají jistě jeho rodiče, oba učili na místní univerzitě v South Bendu. Sám Buttigieg má za sebou působivou akademickou dráhu - vystudoval literaturu a historii na Harvardu a poté ekonomii, filosofii a politologii na Oxfordu. Mluví sedmi jazyky, mimo jiné ovládá perštinu a také norštinu, kterou se prý začal učit proto, aby si mohl v originále přečíst knihy svého oblíbeného spisovatele Erlenda Loeho. Za jednu ze svých nejoblíbenějších knih označuje Odyssea od Jamese Joyce.

Co se týče politického smýšlení, Buttigieg se v rámci demokratů řadí mezi progresivní kandidáty. Některé jeho návrhy jsou poměrně radikální – třeba požadavek rozšířit počet členů nejvyššího soudu nebo zrušit volitelské sbory, které vybírají prezidentské kandidáty. Jádrem Buttigiegovy kandidatury je ale generační změna, kterou zosobňuje, a slib, že demokratům získá zpět voliče z postindustriálních oblastí amerického středozápadu, kteří minule hlasovali pro Donalda Trumpa. V tom, jak je získat, je ovšem Buttigieg poměrně tradiční a zatím nepříliš konkrétní: nabízí dostupnější vzdělání a zdravotní péči pro všechny. Na rozdíl od Sanderse nehlásá demokratický socialismus, ale demokratický kapitalismus.

V ekologických otázkách podporuje tzv. Green New Deal, avšak pouze koncept, nikoli všechna její konkrétní opatření. Komentátoři se shodují, že právě umírněnost Buttigiegovi přihrává sympatie mnoha voličů. Stejně jako příběh statečného outsidera, který Američané milují. Experti se ale shodují, že to se nyní změní. „V nadcházejících měsících bude muset čelit útokům, které jeho hvězdný vzestup můžou zastavit. Bude muset rozšířit svoji kampaň o velký tým, aby současnou publicitu přeměnil na reálné hlasy,“ píše americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher. „Kdybychom prezidentskou kampaň přirovnali k maratonu, tak Buttigieg právě vyběhl.“