Maláčová: Vláda s hnutím ANO je manželství z rozumu

Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové byla na jeden z místopředsednických postů zvolena i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. A ačkoliv veřejnost do nedávna takřka netušila, kdo tato sociální demokratka je, od delegátů obdržela silný mandát – získala 390 hlasů ze 472 přítomných. „Zápasíme s hnutím ANO o voliče a bude to tak samozřejmě i v příštích letech. Ideální kombinace je zbytečně to nevyhraňovat, ale hlavně si to také neidealizovat. Dnešní koalice s ANO je prostě manželství z rozumu, a proto tam určité napětí vždycky bude,“ říká nová místopředsedkyně.

Byla jste nyní už oficiálně zvolena místopředsedkyní ČSSD. Co bude vaší úlohou ve vedení strany?

Je to velmi čerstvé a bude si to ještě nějakou dobu sedat. Uvidíme. A pan předseda nám v příštích dnech musí říct svou představu. Svolá předsednictvo, kde si sedneme a pobavíme se navzájem o svých představách. A pak se rozhodne, jakou úlohu budu mít.

Ale předpokládám, že sama už musíte vědět, na co se chcete ve straně zaměřit.

U mě je to jasné. Vedu ministerstvo práce a sociálních věcí, což je samo o sobě široká agenda. Co se týče rozdělení okruhů ve vedení, je vše na dohodě. Ale já už jsem před několika týdny i v pátečním kandidátském projevu zmiňovala, že bych se chtěla zaměřit hlavně na tvorbu nového programu a vize ČSSD do budoucna.

Po volbě místopředsedů jste říkala, že je pro vás velké překvapení, že byli do vedení zvoleni právě tito lidé. Kromě vás je tam Roman Onderka jako první místopředseda a dále ministr zahraničí Tomáš Petříček, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý.  Jak jste to myslela?

Protože to dopadlo strašně hezky a tak, jak jsme doufali. O překvapení jsem mluvila, protože všichni zvolení měli ze složení předsednictva opravdu radost. A mám dojem, že takhle můžeme fungovat. Že rozdílné názory tu mohou být a nejspíš i jsou -  ale jsme ochotní a schopní se o nich společně bavit.

Proč by voliči měli věřit, že to tentokrát bude fungovat? Před rokem na stejném pódiu stál také Jan Hamáček, ale po boku s Jiřím Zimolou - a oba i tehdy mluvili o silném týmu, který táhne za jeden provaz. V čem je to nyní jiné?

To je dobrá otázka. Pro mě je to jiné v tom, že se toho poprvé účastním. Proto také nemohu mluvit za věci, na kterých jsem se dříve nepodílela – a vlastně se těžko odhaduje, proč to nefungovalo. Ale jiné je to také proto, že jde o mix zkušených lidí i nováčků, zároveň jsou všichni relativně mladí, je i to mix komunální politiky a vládní úrovně. Jsme také proevropští, což sice občas tvrdí všichni. Ale když se podíváte na aktuální složení, nemůžete opravdu říct něco jiného – ať už ohledně minulosti všech dotyčných i jejich výroků. A navíc teď vidím, že je tu ona opravdová snaha spolupracovat, což je možná důkazem toho, kdo byl nakonec zvolen.

A neměl na výběr členů předsednictva vliv i fakt, že v sociální demokracii dnes není příliš lidí, kteří by chtěli vedení převzít ve chvíli, kdy vám průzkumy veřejného mínění ani voliči příliš nepřejí?

To bych neřekla. Ale samozřejmě se v budoucnu ukáže, jak to je. Za mě je nyní důležité, že je tu obrovská radost a chuť se do toho opřít – a že si všichni uvědomujeme, že tentokrát už máme možná poslední šanci podporu strany zvednout.

Kromě ideologických otázek bude hrát roli v otázce budoucnosti ČSSD i vaše účast ve vládě s hnutím ANO. Během pátečních projevů jsme slyšeli hned několik poznámek o tom, že vládě s ANO se mohutně netleská, ale je to spíše „nutné zlo“.

Myslím, že to v pátek úplně nejlépe řekl pan prezident. Zmiňoval, že koaliční partner je partner, nicméně je to také stále náš soupeř. A je to potřeba takto vnímat, připomínat si to a chovat se podle toho.

Jak to tedy bude vypadat?

Zápasíme s hnutím ANO o voliče a bude to tak samozřejmě i v příštích letech. A ideální kombinace je to zbytečně nevyhraňovat, ale hlavně si to také neidealizovat. Dnešní koalice s ANO je prostě manželství z rozumu, a proto tam vždycky bude určité napětí. Všichni máme zájem, aby vládní spolupráce fungovala. Ale když nebudeme mít možnost prosazovat své věci a priority, nemusíme tam být za každou cenu, jak řekl v projevu i Jan Hamáček.

Spíš je otázka, jestli je dosavadní veřejné vystupování sociální demokracie dostačující. Neměli byste se v některých věcech častěji ozývat? Andrej Babiš vám například právě v pátek vzkázal, že si nemáte přivlastňovat výsledky hnutí ANO.

Myslím, že jsme v tomhle spíše taková klidná síla, a vždycky budeme. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ale bavili jsme se ve straně už několikrát právě o tom, že rozhodující není jen to, co a jak člověk dělá, ale také jak to prodává. Na to bychom se měli určitě zaměřit.

O vás se říká, že jste vedle umírněnějšího vicepremiéra Hamáčka spíše ta, která má být ve vládě vymezující se figurou. Jak se na tuhle svou roli díváte?

Já se snažím nejen hodně pracovat, ale hodně o tom i mluvit a ukazovat, že zvýšení důchodů, zrušení karenční doby a další věci jsou zásluhy ČSSD. A myslím, že moje - dejme tomu - intenzita vystupování je dostačující. Cestou je držet tohle vymezování na ideologické úrovni a na úrovni každodenního politického života.

Ve svém kandidátském projevu jste také zmínila, že je potřeba nesoustředit politiku pouze na materiálno. ČSSD má být podle vašich slov stranou, která nesoudí podle původu, postavení nebo majetku. Jak si to představujete a jak to jde dohromady s tím, že jsme na pódiu během sjezdu několikrát slyšeli kritiku přehnané podpory menšin nebo přílišného zvýrazňování genderových otázek?

Já jsem se spíše snažila poslední pasáží svého projevu ukázat, že lidem chybí něco nad rámec materiálna. Cítím, že lidé stojí o komunitu a sounáležitost. Zároveň mi přijde, že je dnes důležité si určit, co znamenají některé pojmy, jako je třeba vlastenectví. V tom se mi velmi líbí německá debata. Vlastenectví neznamená nic národoveckého, je to vztah k místu, odkud pocházím, kde máme svou rodinu, lidské vazby; to, na čem nám všem záleží.

A jak si tyhle nemateriální hodnoty představujete v praxi?

To nemůžeme nabídnout jako sociální demokracie programově, to si musí každá komunita vytvořit sama. Ale jako politická strana můžeme bojovat za společenskou soudržnost. Pokud bude fungovat ono materiálno, tedy finanční podpora ohrožených skupin, bude méně problémů - a někteří lidé se tak často nebudou uchylovat k nenávistným projevům, tomu pevně věřím. Náš program je tedy zajistit materiální bázi, aby skutečně všichni mohli využívat svobody a příležitosti dnešního světa – a tak vytvořit příznivější podhoubí pro nemateriální věci.

Máte na starost nový Manifest ČSSD. V něm řešíte několik základních témat ČSSD, jako je pojetí rodiny, důstojné odměny za práci, boj proti chudobě, ale i přípravu země na digitalizaci a umělou inteligenci. Mluvíte také o tom, že začíná široká programová debata. Tahle slova jsme už v ČSSD také několikrát slyšeli. Proč si myslíte, že k tomu nyní vážně dojde?

Vidíme, že dlouhodobě přežít mohou jen ty strany, které se mají o coopřít; které mají program a vizi. Proto bych nechtěla kritizovat fakt, že v minulých letech programová debata probíhala, ačkoliv ne vždy s konkrétními výsledky. Ale naše společnost se rychle proměňuje a my potřebujeme určitou kotvu. Chceme jít na tvorbu programu tentokrát zespoda, mít vše pořádně vydiskutované od místních organizací až po vedení. A zároveň chceme zapojit naše odborné komise nebo třeba Masarykovu demokratickou akademii. Naším problémem bylo, že programy vznikaly poměrně narychlo. A my si na to nyní chceme dát čas.

Znovu se tím vracíme na začátek. Myslíte si, že má na to ČSSD v téhle situaci opravdu dostatek času?

Není to pochopitelně debata na pět let, ale spíše na několik měsíců. Chtěla bych mít program hotový přibližně rok před krajskými volbami. To je naprosto dostačující, protože budeme mít čas na to, abychom voliče se vším seznámili. A pak uvidíme, jestli nejen nové vedení naši práci a program ocení.