Evropská unie se shodla na uhlíkové neutralitě, Česko souhlasí

Evropští lídři se v noci na pátek shodli na tom, co může vstoupit do historie jako největší a nejrychlejší technologická revoluce v dějinách - na uhlíkové neutralitě do roku 2050. K závazku, že evropské ekonomiky nebudou už v polovině století produkovat téměř žádné emise, se upsali na summitu v Bruselu prezidenti a premiéři států EU včetně šéfa české vlády.

Andrej Babiš byl přitom jedním z těch lídrů, kteří před summitem kritizovali hon za uhlíkovou neutralitou a nevylučovali, že dohodu zablokují, pokud by nebyly splněny české podmínky (v případě české vlády by to byla už druhá blokace, poprvé se tak stalo spolu s Poláky a Maďary letos v červnu). Ty premiér definoval jako dodatečné evropské peníze na postupné přeformátování české “montovny” - ekonomiky založené na těžkém průmyslu, která téměř z padesáti procent běží na uhlí - a také souhlas EU s dalším rozvojem jaderné energetiky.

Česká delegace konkrétně chtěla, aby se do závěrečného prohlášení ze summitu, s nímž lídři následně pracují jako s nejvyšším politickým příslibem, dostala věta, že jaderná energetika neprodukuje emise skleníkových plynů a pro některé členské státy představuje cestu k dosažení uhlíkové neutrality.

Dodatečné peníze na odklon od fosilních paliv budou: lídři EU podpořili ustavení speciálního fondu na pomoc nejpostiženějším regionům, do kterého národní rozpočty a banky vloží 100 miliard eur. S explicitní zmínkou jaderné energie coby čistého a vůči životnímu prostředí šetrného zdroje přišel sám Andrej Babiš. Proti se ozvalo Německo, Rakousko a Lucembursko coby země, jejichž populace se dlouhodobě staví proti jaderné energetice a představují v tomto smyslu protipól Čechů.

Český premiér tak nakonec uspěl jen s větou, že “některé země využívají jadernou energetiku jako součást svého národního energetického mixu”. Konstatování existujícího statu quo v Evropě Babišovi nicméně stačilo, aby dal svůj souhlas s celoevropskou ambicí dosáhnout už za třicet let klimaticky neutrálního kontinentu. “Stačí to. Teď je konečně černé na bílém, že my bez jádra klimatické neutrality nezvládneme dosáhnout,” okomentoval to český premiér.

Přelomovou shodu EU v pátek ráno přesně takto hodnotila většina ekologických agentur světa a také vědci sdružení okolo klimatického panelu OSN. Část hráčů však netajila skepsi, protože dalekosáhlou ambici hned na počátku oslabila distance Polska. Tamní vláda řekla, že potřebuje více času na “zvážení všech pro a proti” uhlíkové neutrality v roce 2050, a nemůže se tudíž k tomuto cíli zavázat. Ostatním hodlá oznámit výsledek svého “reflexního období” v červnu 2020.

Většinové čtení polského postupu je takové, že země závislá na uhelných elektrárnách vyjednává o kompenzacích a chce si ještě chvíli nechat otevřená vrátka, protože po novém roce se bude řešit evropský rozpočet na dalších sedm let - a ten představuje další potenciální zdroj peněz. Zbytek EU souhlasil. Shoda mezi šestadvaceti státy na uhlíkové neutralitě tedy existuje, k Polsku se politici vrátí v červnu.