0:00
0:00
Politika30. 1. 201910 minut

Text ústavní žaloby na Zemana je hotov. Teď bude Láska hledat podporu v Senátu

Rozhovor: Se senátorem Václavem Láskou o ústavní žalobě na Miloše Zemana a její možné podpoře

Autor: Milan Jaroš

Předseda senátorského klubu Senátor 21 Václav Láska má hotový text ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy, na základě které by mohl soud rozhodnout o zbavení prezidenta úřadu. Návrh žaloby popisuje 24 činů, kterými podle autorů Zeman porušil ústavu či zákony. Láska se nyní bude snažit získat podporu i dalších senátorů, jistých má zatím šest hlasů svého klubu Senátor 21. Pro to, aby žaloba putovala do sněmovny, musí zvednout ruku tři pětiny přítomných senátorů. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček připravenou žalobu přirovnal k propagandistickým materiálům po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Připomeňte si rozhovor s Václavem Láskou, který vznikl bezprostředně poté, co se rozhodl žalobu připravit: 

Senátorský Klub pro liberální demokracii (Senátor 21) oznámil, že připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy. Impulzem podle něj byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Pražského hradu do justice, o nichž na začátku ledna informoval týdeník Respekt. Senátoři se nicméně chtějí věnovat i dřívějším skutkům Miloše Zemana. „Vrcholem našeho snažení by bylo, kdyby i příznivci Miloše Zemana pochopili, že nám nejde o jeho odstranění z úřadu, ale o jasné stanovení a vymezení pravidel, co je v pořádku - a co už není,“ říká předseda klubu, právník Václav Láska.

↓ INZERCE

Proč zrovna nyní?

Protože po nejnovější kauze, která se týkala prezidentova kancléře Mynáře a jeho snah o zasahování do nezávislosti justice, jsme si řekli, že teď to má smysl. Zatím nám chyběl srozumitelný a stěžejní případ, na kterém by se dalo hrubé porušování ústavy jednoznačně postavit. Prezident se v rozporu s ústavou chová už delší dobu – jen své jednání stupňuje, nerespektuje ústavu kontinuálně. Naším záměrem není vybrat si jednu záležitost, která se během jeho mandátu stala, ale popsat je všechny. Pokud takových případů popíšeme deset či patnáct, můžeme si dovolit tvrzení, že prezident úmyslně ignoruje ústavu. Zasahování do nezávislosti soudů bylo nicméně posledním kapkou, kdy jsme si řekli, že už toho bylo dost. Ale jsme si vědomi, že to může přinést i negativní důsledky. Například přispět k větší rozdělenosti společnosti - někteří by to mohli vnímat jako útok na Miloše Zemana.

Nemusíme používat slovo útok, ale žaloba je podána na Miloše Zemana, takže proti jeho osobě směřuje.

My ale chceme obecně nastavit pravidla pro výkon prezidentské funkce;  nastavit právní hranice, co je, a co už není akceptovatelné. Proto jsme zvažovali, jestli naše snaha vyváží, nebo dokonce převáží zmíněná negativa. A právě případ, kdy se kancléř snažil ovlivňovat soudce Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, byl rozhodujícím okamžikem. Řekli jsem si, že už není co ztratit.

Právník a senátor Václav Láska Autor: DVTV

Mluvíte v množném čísle. Byla to primárně vaše iniciativa? Vy jste už ohledně kancléřova kontaktování soudců podal trestní oznámení, v němž mluvíte o zasahování do nezávislosti soudu.

Trestní oznámení na Vratislava Mynáře jsem podal já osobně, protože jsem si řekl, že takové chování je za hranou všeho. Nicméně žaloba je postupem celého klubu Senátor 21, konkrétně šesti senátorů: mluvíme o dalších krocích a  každý má svou roli.

Na tiskové konferenci jste zmiňoval, že byste chtěli sestavit seznam alespoň dvaceti případů, kdy se prezident zachoval v rozporu s ústavou. Mohl byste nějaké kromě zmíněného ovlivňování soudců uvést?

Určitě významnou roli v žalobě ponese vztah prezidenta k bezpečnostním službám, především BIS. Chceme se podrobně věnovat i kauze novičok nebo vydání ruského hackera Nikulina do USA, kdy se prezident snažil ovlivnit jeho vydání do Ruska. Už máme takových případů více a určitě najdeme další. Plán je sepsat do čtrnácti dnů kompletní seznam činů, které bychom chtěli zmínit. Pak si s tímhle seznamem sedneme s ústavními právníky a budeme přemýšlet, jak žalobu koncipovat. Budeme totiž tvořit něco, co nemá žádný předvzor, žádnou judikaturu, nejsou k tomu téměř žádné komentáře. Budeme muset velmi pečlivě vyložit smysl ústavy a záměr ústavodárce. Budeme spoluvytvářet pravidla pro žalobu jako takovou.

Máte už ústavní právníky vytipované, případně slíbili vám někteří z nich účast?

Máme, ale jejich jména neřekneme, abychom je nevystavili tlaku prezidentské kanceláře.

Kancléř Mynář a mluvčí Ovčáček Autor: Milan Jaroš

Na jaké právní argumentaci chcete žalobu postavit? Mluvil jste o kontinuitě prezidentova chování.

To v tuto chvíli neumím a ani nechci popsat. Jako zákonodárci máme samozřejmě představu, ale ústavní žaloba je velmi specifické podání svébytného jazyka. Chceme ji napsat, abychom přinejmenším diskutovali o konkrétních skutcích a konkrétní právní argumentaci - protože prázdná argumentace „jestli prezident něco spáchal, nebo ne“ k ničemu nevede. Nikdo nikdy přesně žádné skutky nedefinoval, nikdo se o právní argumentaci nepokusil. Takže naším minimálním cílem je dodat pro takovou argumentaci podklady. Říkám na rovinu, že chceme mnohem víc. Ale budeme pod ostřížím pohledem prezidentské kanceláře, i proto nechci prozatím popisovat právní argumentaci, dokud nebude ložená a precizní.

Ale máte pocit, že prezidentovo chování naplňuje hrubé porušení ústavy.

Rozhodně. Jsem si jist, že prezidentovo chování porušuje ústavu. Nicméně je třeba napsat žalobu jazykem ústavního právníka. Nebylo by profesionální nenechat si poradit od expertů na ústavní právo.

V Senátu je třeba sehnat souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů, aby žaloba mohla projít do další fáze, tedy do Poslanecké sněmovny. Už máte zpětnou vazbu od ostatních klubů?

Máme souhlasné stanovisko od KDU-ČSL, navíc předseda klubu Petr Šilar na tiskové konferenci řekl, že nám nabízí pomoc při vyhledávání ústavních právníků a formulování žaloby. Předpokládám, že nebudeme mít podporu klubu ODS, to je jasné z jejich vyjádření i zákulisních jednání. Naopak doufáme v podporu od klubu Starostů a nezávislých - nedokážu si představit, že by se k nám kolegové Drahoš nebo Hilšer postavili zády, a podobně to platí pro zbytek klubu.

A bude to stačit?

Prvním úkolem je sehnat 27 podpisů, aby se bod mohl zařadit na program jednání. Věřím, že to zvládneme. Poté rozhoduje třípětinová většina přítomných senátorů. Nejspíše to nebude hlasování, které by válcovalo jeden, nebo druhý názor. Může to být nakonec velmi těsné. A zároveň věřím v bohatou a dlouhou diskusi. Myslím, že bychom podporu získat mohli, pro řadu kolegů bude důležité, aby text žaloby byl precizní a našel oporu i u odborné veřejnosti. A o to se snažíme. Když už do takové akce jít, tak s něčím, co bude perfektně připravené.

Bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer oznámili, že posílí v Senátu klub Starostové a nezávislí; ilustrační foto

Co by následovalo, kdyby žaloba Senátem prošla?

Pokud by návrh podpořila třípětinová většina přítomných senátorů, míří žaloba do Poslanecké sněmovny. Zde je potřeba sehnat podporu třípětinové většiny všech poslanců, nikoliv pouze přítomných. To znamená, že hlasování ve sněmovně je na hranici možného a nemožného. Ale my se teď budeme soustředit na to, abychom našli podporu v Senátu.

I když je velmi malá pravděpodobnost, že by za současného politického rozložení žaloba prošla ve sněmovně?

Jestli se hlasy naleznou, nebo nenaleznou, nemůže být a není rozhodující pro to, abychom daný krok učinili. Jak jsem už říkal, naší prvotní motivací bylo zkonkrétnit diskusi. Protože poslední dva tři roky se nejen v Senátu sice debata vede pořád, ale je spíše filosofická. A je také důležité veřejnosti vysvětlit, že se zde nebavíme o ústavní žalobě pro velezradu.

Jaký je rozdíl mezi žalobou pro velezradu a pro hrubé porušení ústavy?

Senát může podat obě, nicméně žaloba pro velezradu má svoji definici. Velezrada je jediný trestný čin, za který nese prezident odpovědnost, za který může být potrestán. A jako každý jiný trestný čin má přesně specifikovanou skutkovou podstatu. Je to jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. A je buď naplněno, nebo není -  i když vám přijde chování prezidenta nemorální a odporné. Velezrada zatím  - a doufejme, že ani do budoucna – nepřichází v úvahu. U žaloby pro hrubé porušení ústavy je prostor mnohem volnější, není zde žádná definice. Bude tedy na nás, abychom vyargumentovali, že prezidentovy činy jsou hrubým porušením ústavy.

Miloš Zeman vítězí v prezidentských volbách, leden 2018; ilustrační foto Autor: Matěj Stránský

Přesto mají žaloby stejné důsledky. Pokud by se žaloba pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku dostala až k Ústavnímu soudu a ten by ji potvrdil, znamená to ztrátu prezidentského mandátu a nemožnost se o něj kdykoliv v budoucnu ucházet.

To je relativně daleko. A ústava navíc říká, že Ústavní soud může – nikoli musí - vyslovit ztrátu prezidentského mandátu. Ústavní soud může říct jen to, že prezident hrubě porušil ústavu, přesto se nerozhodne přistoupit k odvolání. To je jedna z věcí, kterou chci konzultovat s ústavními právníky. Jak má vlastně vypadat petit – návrh, jak má soud v dané věci rozhodnout. A co chceme, aby se v důsledku žaloby stalo.

A co je tedy vaším cílem?

Aby Ústavní soud jasně řekl, že to, co dělá prezident, je v hrubém rozporu s tím, co nám říká ústava.

A podle vás je prezidentovo chování na zbavení mandátu?

To nyní nevím. Vrcholem našeho snažení by bylo, kdyby i příznivci Miloše Zemana pochopili, že nám nejde o odstranění prezidenta z úřadu. Ale o jasné stanovení a vymezení pravidel, co je v pořádku - a co už není. Je to důležité do budoucna. Ať jsme příznivci kohokoliv, v budoucnu přijde další prezident. A nevíme, kdo to bude ani jak se bude chovat. Ústavní pravidla chrání všechny občany - a jejich jasné nastavení je v jejich zájmu. Chtěli bychom jasně říct, že naše jednání směřuje k onomu nastavení mantinelů, které jsou prospěšné pro všechny. Ale zatím jsme se nerozhodli, co chceme, aby Ústavní soud vyslovil.

Mluvíte o nastavování mantinelů. Ale máte ale vůbec možnost získat politickou podporu, aby se takové mantinely mohly začít stavět? Sám jste zmiňoval, že senátorský klub ODS je proti, sněmovní podvýbor pro justici zase minulý týden vyslovil názor, že kancléřovým chováním nezávislost justice ohrožena nebyla. Není to tedy zbytečné?

Možná jsem naivní, ale mohli bychom diskusi, která je nyní v rovině „prezident je bůh, nebo prezident je ďábel“, posunout do roviny „tohle prezident udělal a zde je právní argumentace“ - a nyní se pojďme bavit, zda je to v rozporu s ústavou, nebo ne. Navíc když budete přemýšlet způsobem, že je něco zbytečné, protože návrh stejně neprojde, nebudete ve finále dělat nic a nikdy nic nezměníte. Věřím, že už samo sepsání žaloby a právní  pojmenování prezidentova chování může být přínosné pro diskusi i pro naši společnost.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].