0:00
0:00
Politika12. 11. 20179 minut

ČSSD Andreji Babišovi naletěla, teď musí přestat hádky

Exprimátor a poslanec Roman Onderka, kterého Brno vysílá do čela ČSSD, vyčítá Sobotkovi likvidační praktiky

Roman Onderka
Autor: ČTK

Sociální demokracie v Brně vás v sobotu vyzvala, abyste v únoru kandidoval do vedení strany na libovolnou funkci. Máte v úmyslu kandidovat i na předsedu?

Funkci místopředsedy ČSSD už jsem vykonával, zkušenost z vedení strany tedy mám. Vážím si rozhodnutí městské konference, která mi dala silnou podporu a důvěru. Výzvu svých kolegů beru velmi vážně, zatím ale nic nepotvrzuji ani nevyvracím - tj. zatím se k této otázce jednoznačně nevyjádřím.

↓ INZERCE

Co se teď podle vás děje v ČSSD?

Je to deprese a kocovina. Věděli jsme, že výsledek voleb nebude skvělý, ale takový debakl nikdo nečekal. Nespokojenost nižších organizací je silně znát z jejich usnesení. Navrhoval jsem po volbách, aby se přesunul termín sjezdu z dubna na únor – nevím, nač tak dlouho čekat. A nebyl jsem sám, takže nakonec se podařilo termín sjezdu navržený vedením strany zvrátit a sjezd uspíšit. Příští rok nás čekají komunální volby, je potřeba se do té doby se vším vypořádat a předstoupit před občany ve srozumitelné podobě.

Z krajů se kritika ozývá, spílají současnému vedení, ale není to trochu nespravedlivé? Vládnutí s Andrejem Babišem není zrovna komfortní situace, to by zničilo kdekoho.

Nekomfortnost té situace jsme si zavinili sami. Už před čtyřmi lety jsem upozorňoval, že koalice s Babišem není správný krok; nechtít po něm lustrační osvědčení bylo taky špatné rozhodnutí. To, že sociální demokracie takto naletěla, je neomluvitelné. Čtyři roky vládla vláda způsobem, kterému nerozumějí ani sociální demokraté.

Čemu konkrétně?

Demise – nedemise, odvolání některých ministrů rok před volbami, když podle slov premiéra odváděli dobrou práci. Nejdříve jsme na uprchlíky připraveni, jak jsme řekli, pak zase nechceme kvóty za žádnou cenu. Jsme levicovou proevropskou stranou a nemůžeme říkat každou chvíli něco jiného, jako když premiér dva týdny před volbami oznámí, že bychom měli přijmout euro co nejdříve, a týden nato celostátní lídr Zaorálek řekne, že nevidí důvod a že to není na pořadu dne. Jak tomu má rozumět volič, když tomu nerozumíme ani my, členové ČSSD? Tou nesrozumitelností jsme prohráli volby. To je jako v životě: když v obchodě nerozumíte návodu, tak si ten výrobek nekoupíte.

Ve volebním štábu ČSSD Autor: Matěj Stránský

Euro si nejspíš volič vysvětlil tak, že Bohuslavu Sobotkovi se konečně uvolnily ruce. Nemusí vyvažovat nálady ve straně a svobodně říká, co považuje za správné.

Pan Sobotka kandidoval jako lídr na jižní Moravě a pan Zaorálek jako celorepublikový lídr – a oba musí ctít pravidla a program a sladit se. Není možné, aby každý říkal něco jiného; a jestli si chce někdo říkat, co si myslí, nemá kandidovat. Nebo musí přesvědčit kolegy ve straně, že jeho názor je ten správný.

Jen jestli umíte uznat, že to po vládě s Andrejem Babišem mělo vedení ČSSD dost těžké. Země si například myslí, že Babiš dokázal zvednout důchody – přitom to byla ČSSD, která musela lámat jeho nechuť k navýšení, ale Babiš si to přisvojil.

To ano. Jenže to byla naše chyba. Babiš měl ekonomickou sílu, ale neměl sílu politickou. A my jsme mu ji dali, když jsme s ním do vlády šli. A tím, že jsme ho z vlády odvolali, pak dostal od premiéra šanci objíždět 24 hodin denně republiku, stihnout ji objet celou a vyprávět lidem i o důchodech, které podával jako svoji zásluhu. Strana, která není ukotvená ani vlevo, ani vpravo a manévruje podle toho, jaké chce zrovna chytit voliče, s tou se samozřejmě těžko něco řeší. Andrej Babiš vzbuzuje emoce a volby jsou vždycky založeny na emocích. Žádná politická strana nedokázala najít tak emotivní téma, aby k němu přitáhla pozornost občanů. Ale nemá cenu si říkat, že je to s Babišem těžké. Cenu má si přiznat, že jsme mu to všechno umožnili my. A znovu už takovou chybu nedělat.

Z ČSSD se ozývá zatím slabý hlásek, že by strana měla s Andrejem Babišem jít do vlády znovu, že je lepší ho hlídat z vlády než nečinně hledět z opozice.

To v žádném případě, to by byla sebevražda. Jsem přesvědčen, že podruhé takovou chybu neuděláme a udělat nesmíme. A věřím, že to si ČSSD jasně uvědomuje. Opozice neznamená nečinnost.

Kdo by měl ČSSD po volebním sjezdu vést, pokud se tedy nerozhodnete kandidovat na předsedu vy?

Srozumitelný a uvěřitelný člověk, který má charisma a který bude mít silný mandát. Aby dokázal stranu řídit i v rámci názorových proudů. ČSSD v sobě různé proudy vždy měla a vždy mít bude, jako byl Haškův, Zimolův, teď Chovancův – a ty proudy vůbec nemusí být sociální demokracii na škodu. Naopak. A buď budete s těmito proudy bojovat a likvidovat je, nebo je využívat pro silnější pozici strany navenek. A ta druhá možnost je rozhodně lepší. Každý z těch prvků ve straně oslovuje určité voliče. Příští předseda by měl mít tak silný mandát, aby s nimi bojovat nemusel, ale naopak je uměl využívat jako motor.

Jiří Zimola Autor: Matěj Stránský

Bohuslav Sobotka s nimi bojoval - a bylo to podle vás na škodu?

Ano, bojoval a sociální demokracii to neprospělo.

Podle části voličů naopak nebojoval dost. Zklamal je právě tím, že vnutil Kateřině Valachové na školství poradce Březinu, tamhle se postaral o Petra Hulinského, pak vyhodil z vlády ministra Dienstbiera, který u tradičnější části ČSSD budil averzi, což všechno bylo zjevně vyvažování Sobotkovy pozice ve straně. To znamená, že bojoval?

Právě že bojoval. Aby mohl bojovat s jedním z proudů, využil jiný. Hlasy z Prahy, které potřeboval pro sjezd, byly dány právě proudem, o němž mluvíte. Kdyby nebojoval s jinými proudy a na kandidátkách by byli lidé jako Jeroným Tejc, Jiří Zimola a další, jsem přesvědčen, že by to ČSSD přineslo voliče.

Jako že by si rozumný předseda měl nechávat kolem sebe lidi, kteří jsou připraveni ho zezadu zakousnout? Lánská schůzka mu dodala na razanci, ale divíte se?

Co se toho zakousnutí týče, jedno staré pravidlo praví: své nepřátele si drž u těla. Ale nevěřte tomu, opravdu silný předseda se vypořádá i s tímhle nebezpečím. Navíc tady nejde o žádné zlo, jsou to názorové proudy, které dávají partaji sílu. A kromě toho, že si vyměňují názory na program, tak na sebe vážou různé segmenty populace.

Když strana propadne ve volbách, jde se uzdravovat a znovu stavět na nohy, může se také stát, že vyjde na světlo radikálnější ve svých postojích – to se stalo například ODS. U vás by to mohlo znamenat, že se ke slovu dostanou národovci s kvéry, kteří nás budou chránit před „slimáky“. Uvědomuje si to ČSSD a je připravena to nedopustit?

Kdo mě zná, ví, že ze mě nic takového nevyleze v žádném případě – a jsem přesvědčen, že z ČSSD taky ne. Pokud na to budu mít vliv, pak určitě ne. Nemyslím, si, že jsme ve slepé uličce a že tu bude tendence dělat z ČSSD nacionalisticky laděnou stranu. Náš program do voleb byl dobrý a můžeme se ho držet, problém byl v tom, že jsme ho nedokázali voličům vysvětlit. Teď nejsou na postech lidé, kteří ho vysvětlovat umí – a najít takové lidi je náš velký úkol do sjezdu. Jsme strana se sto čtyřicetiletou tradicí, která nezklamala ani za Hitlera, my nechceme a ani nemůžeme stočit razantně kormidlo jinam.

Jen jestli máte spočítáno, zda už nemáte víc lidí, kteří mluví o uprchlících právě jako o slimácích, a těch, kteří se před pár lety podíleli na organizování demonstrací proti Romům na severu Čech.

Spočítáno to samozřejmě není, ale garantuji vám, že rozhodně nepřevažují. Takoví jedinci se vždycky najdou, ale aby jich bylo přes padesát procent, to zcela jistě ne.

Ve volbách jste zapomněli na středové voliče, takzvané městské liberály, kteří těžko budou volit motorkáře Foldynu nebo stranu, jejíž šéf se fotí se zbraní a chce bojovat s EU, aby nezpřísňovala podmínky pro ozbrojování občanů. Byla to chyba?

Rozumím tomu, že jsou zde voliči z větších měst, kteří jsou připravení volit levici. V ČSSD máme problém táhnoucí se z minulosti: nedokážeme oslovit všechny segmenty našich potenciálních příznivců naráz. Místo toho, aby vedle sebe seděli ti, kdo umí oslovit dělníky z fabriky, s těmi, kdo oslovují levicové intelektuály z měst, dokážeme oslovit jen tu první složku voličů, a to ani ne moc výrazně, jak se ukázalo. Ale tomu právě přihrávají boje v rámci sociální demokracie. Neumět spolu vyjít, likvidovat názorová křídla ve straně, to nakonec škodí celé levici, a pak i zemi. Tohle by měl nový předseda změnit, jinak se z toho nedostaneme.

Zleva Jaroslav Foldyna, Bohuslav Sobotka a Roman Sklenák Autor: ČTK

Blíží se prezidentské volby. Líbí se vám působení Miloše Zemana?

Nemám ve zvyku hodnotit člověka ve funkci. Vidím všechno, ale nehodnotím to teď veřejně -  až bude po funkci, rád vám to povím.

Měla by ČSSD doporučit svým členům a příznivcům, koho na Hrad volit?

Sociální demokracie by podle mého názoru by měla dát svým členům a příznivcům volnou ruku.

A není tohle právě ta slabost ČSSD? Prezident hraje do karet Andreji Babišovi, snažil se ČSSD ponížit skrze jejího předsedu Sobotku, na kterého máchal hůlkou. Proč tedy ČSSD nepostavila svého kandidáta?

To už jsme udělali s Jiřím Dienstbierem a bylo to fiasko. Nerad bych se dožil dalšího. Vedení o tom mohlo uvažovat tak před rokem, ale na poslední chvíli bylo pozdě; teď už je to na voličích.

O zakopávání příkopů mezi konzervativní a liberální části ČSSD jste mluvil i na sobotní městské konferenci. A vzápětí delegáti vyloučili z ČSSD výraznou tvář strany, Jakuba Patočku, šéfredaktora Deníku Referendum, protože pořádáním referenda o poloze nádraží a svou kritikou ČSSD údajně stranu poškozoval. Jak to jde dohromady?

Jakub Patočka není představitel liberálního křídla, jeho jednání mě nikdy přesvědčilo, že by patřil k některému z názorových proudů. Byl a stále je občanským aktivistou, nikoli politikem. Je představitelem „sebe sama“ a straně škodil.

A nepotřebujete ve straně i takové výrazné aktivisty?

O tom rozhoduje právě městská konference. A ta rozhodla v tajném hlasování 101: 13. Tím je ta otázka ohledně Jakuba Patočky vyřešena.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].