Cameron už nebude kapitánem Británie

Britské referendum o setrvání nebo exitu z Evropské unie končí druhou možnou variantou. Pro odchod hlasovalo 52 procent voličů, pro setrvání 48 procent. Británie tak po 43 letech členství nezvratně míří k evropskému rozvodu. Je to první země, která využila nové klauzule v evropské smlouvě z roku 2009, jež dobrovolný odchod státu z EU umožňuje. Voličská účast byla vysoká – téměř 72 procent. K urnám se tak dostavilo více než 30 milionů Britů.

Vítězství tábora Leave, Odejděme, vyvolalo šok. Agentury pro výzkum veřejného mínění ještě těsně po uzavření volebních místností ve čtvrtek v deset hodin večer dávaly náskok zastáncům setrvání - a na vítězství tábora Remain, Zůstaňme, sázely i trhy. Po oznámení prvních dílčích výsledků začala libra prudce padat a postupně se dostala na nejnižší hodnotu od roku 1985. Trhy ztratily víc než po krachu banky Lehman Brothers v roce 2008, která odstartovala světovou finanční krizi.

Klíčová pro zamezení dalším otřesům bude nyní reakce evropských lídrů. V půl jedenácté se v Bruselu schází špička Evropské unie – šéfové všech tří hlavních institucí, Evropské komise, Rady a europarlamentu společně s nizozemským premiérem Markem Ruttem, jehož země má nyní předsednictví. Poté by měli referendum oficiálně okomentovat Angela Merkel a Francois Hollande, kteří mají přijít se společnou (uklidňující) deklarací a říct, že rozhodnutí sice litují, ale respektují ho. O uklidnění se pokusil už předseda unijního sněmu Martin Schulz, který prohlásil, že “Unie je na brexit připravená.”

Předseda britské vlády David Cameron krátce před půl devátou ráno tamního času v reakci na výsledek referenda oznámil, že odstupuje z funkce. Premiér se postavil do čela tábora za setrvání v unii a jeho rezignace tak byla očekávatelná.

Cameron ale neodejde hned. Šéf britské vlády a předseda toryů řekl, že povede vládní kabinet ještě zhruba tři měsíce, aby dal své straně čas vybrat si nového lídra a tím i nového premiéra země; mělo by se tak stát do října.

Zároveň Cameron řekl, že si nemyslí, že by to měl být on, kdo bude “kapitánem Británie” v její nové etapě po výstupu z Unie. To však jinými slovy znamená, že to zřejmě nebude ani on, kdo by na summitu lídrů EU příští týden v úterý a ve středu požádal o aktivaci příslušného článku evropské smlouvy, který umožňuje exit státu, a tím by odstartoval dvouletou lhůtu na dojednání podmínek odchodu. Není tedy zcela jasné, s jakým vzkazem Cameron příští týden dorazí do Bruselu.

Pro klidný rozchod tohle může být problém. Hlavní zastánci exitu – například ministr spravedlnosti za torye Michael Gove – se před referendem netajili tím, že s aktivací odluky nebudou spěchat, ve víře, že si prodlužováním chaosu vynutí lepší podmínky odchodu. Zbytek unie ale na tohle nechce přistoupit, právě kvůli minimalizaci nejistoty, a bude chtít po Británii, aby co nejdříve formálně požádala o evropský rozvod a mohlo se na něm začít pracovat.

Referendum není výzvou jenom pro soudržnost Evropy – k dalším plebiscitům už vyzvaly holandská Svobodná strana pravicového populisty Geerta Wilderse a šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Pen. Představuje ohrožení i pro samu Británii, protože odhalilo příkop mezi preferencemi jednotlivých částí země. Zatímco například Anglie a – překvapivě také – Wales hlasovaly jasnou většinou pro odchod z EU, Skotové a také Severní Irsko naopak drtivě podpořily setrvání v unii. Skotští nacionalisté a lídr severoirské strany Sinn Féin už sdělili, že jejich cílem je zůstat v EU za každou cenu. Otázkou tedy je, zda se v dohledné době nebude dělit také království.