Babiš otáčí:  Píše do EU, že s dotacemi vše napraví

Evropský spor o dotování Agrofertu možná pomalu spěje k řešení. Andrej Babiš pozměnil strategii a poslal do Bruselu dopis, ve kterém slibuje zjednat nápravu a učinit opatření, aby se vyhnul podezření z porušování evropských předpisů o střetu zájmů. Dopis reaguje na kritiku týkající se souběhu dvou jevů, kdy Babiš může na jedné straně jako premiér ovlivňovat využití evropských fondů a na druhé straně z nich má sám prospěch díky trvající vazbě na Agrofert.

Na problematičnost této situace před dvěma týdny upozornil interní posudek od právního servisu Evropské komise. Podle něj má Babiš dál z dotací pro Agrofert osobní prospěch, i když firmu po převodu do svěřenských fondů papírově nevlastní. Kromě toho má podle posudku jako šéf exekutivy nezpochybnitelný vliv na správu veřejných peněz včetně fondů EU.

Unijní právníci dospěli k jednoznačnému závěru, že český premiér je v nepovoleném střetu zájmů a porušuje nové evropské předpisy, konkrétně článek 61 finančního nařízení EU  2018/1046 přijatého s účinností od letošního srpna právě kvůli podobným situacím.

Přijmout rezoluci

Babišův dopis s pondělním datem začal podle informací Respektu kolovat mezi členy Evropského parlamentu v úterý, den před jednáním celého pléna na toto téma. Europarlament má debatu o Babišově střetu zájmů zařazenou na program jako pevný bod ve středu od šesti hodin večer. Program jednání však může narušit úterní střelba u vánočního trhu ve Štrasburku, po které zůstali nejméně tři mrtví a jež ochromila město.

Už v pondělí europoslanci každopádně odhlasovali, že po debatě také přijmou rezoluci. Dvě parlamentní frakce, Zelení a lidovci, už svůj návrh rezoluce představily - a v obou případech je znění velmi kritické. Svůj návrh zveřejnil i klub liberálů, do kterého patří Babišovo ANO, ale text je ale výrazně mírnější.

Babišův pondělní dopis má k dispozici ČTK, redakce je obeznámena s jeho hlavními body (Respekt jej v úterý rovněž získal - pozn. red.). Babiš v něm píše, že české orgány neshledaly na jeho jednání nic protiprávního, ale že výklad legislativy může být různý a že Babiš učiní „všechny nezbytné kroky, aby jeho aktivity byly v souladu s právem EU“. O tom, že Česko mělo nejdřív dostat prostor na „přijetí opatření“, mluvila už v pondělí europoslankyně ANO Martina Dlabajová, když na plénu protestovala proti tomu, aby po debatě byla přijímána rezoluce.

Babišův příslib znamená důležitý posun – dosud se premiér opíral o právní stanoviska zdejších úřadů, podle kterých k žádném střetu zájmů nedošlo, protože (stručně řečeno) předseda vlády je v hierarchii státní moci příliš vysoko na to, aby mohl jednotlivé dotace reálně ovlivnit. Není ale zřejmé, jaké kroky chce Babiš učinit, dopis v tomto není podle dostupných informací konkrétní. Náznak vstřícnosti může nicméně fungovat hlavně jako taktický prvek, aby se spor nevyhrotil a vznikl čas a klid kompromisní řešení dojednat.

Pro část europoslanců jde o principiální debatu, jak má soužití v EU a nakládání se společnými prostředky vypadat. „EU není bankomat pro bohaté a mocné. Pokud bude takové jednání tolerováno, jen to posílí euroskeptiky,“ prohlásil už v reakci na interní posudek unijních právníků belgický europoslanec za Zelené Bart Staes. „Je to o nepřijatelnosti toho, aby peníze, které do evropského rozpočtu platí poplatníci z celé Unie a hlavně čistých plátců (Německa, Itálie, Francie, Švédska, Finska), končily v kapsách těch, kteří přímo jejich využití určují,“ doplňuje k podstatě sporu Luděk Niedermayer z TOP 09.

Slepé trusty

Evropští lidovci měli podle svého návrhu rezoluce při středeční debatě požadovat pozastavení evropských dotací pro Agrofert i vrácení neoprávněně vyplacených peněz. Podobnou rezoluci navrhují Zelení, kteří českou kauzu na program pléna navrhli. „Z našeho pohledu je zjevné, že střet zájmů existuje. Náš požadavek je, aby střet zájmů byl ukončen - a aby se o to postarala také Evropská komise, nejen české národní orgány,“ řekla Respektu německá Pirátka zapojená ve frakci Zelených Julia Reda.

Podle ní se problém týká ve stejném rozsahu i českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (jeho případ jsme popisovali zde).  Kromě dvou ne příliš pravděpodobných možností, jak vzniklou situaci řešit (tedy že by Babiš a Toman odešli z politiky nebo zcela zpřetrhali vazby na spřízněné dotované firmy) je podle Zelených ještě třetí možnost, a sice dotace nečerpat. „Máme vcelku silnou podporu,“ zhodnotila v úterý Julia Reda šance na přijetí rezoluce.

I kdyby k zastavení dotací pro Agrofert skutečně došlo, není jasné, o jaké období by šlo. Posudek unijních právníků mluví o tom, že rozpor s legislativou existuje minimálně od srpna letošního roku. Od té doby Česko Agrofertu proplatilo dvě dotace z evropských programů, obě pro dceřinou firmu SPV Pelhřimov, která se věnuje hlavně chovu prasat a dobytka. Dohromady jde o 44 milionů.

O evropský díl, který by měl tvořit necelou polovinu, bude Česko teprve žádat a nikdo ze zúčastněných stran zatím nechce spekulovat o tom, co se stane, pokud Brusel přispívat odmítne – zda i unijní dál uhradí čeští daňoví poplatníci, či zda se Agrofert spokojí jen s českým příspěvkem, případně zda celou dotaci vrátí.

Každopádně Brusel zatím nic neposlal, což nahrává stanovisku Andreje Babiše, který na případ reagoval tím, že nebude třeba nic vracet. Stejné je to i s novými dotacemi. Kromě dvou proplacených dotací Státní zemědělský a intervenční fond podepsal s Agrofertem od srpna nové dotační smlouvy na pět dalších projektů. Česko a Unie mají podle nich firmě přispět částkou skoro 80 milionů, opět v poměru zhruba půl na půl.

Fond dosud zastával názor, že střet zájmů ani po přijetí srpnového nařízení neexistuje a že s dotováním Agrofertu není problém. Pokud se nyní výklad změní, není zřejmé, jak moc do historie a zda vůbec půjde odklepnuté dotace revokovat.

Další teoretickou možností pro Babiše by bylo změnit právní ukotvení svěřenských fondů a rozvolnit tím vazbu na Agrofert. Jako jedno z řešení se nabízí přeměna fondů na takzvané „slepé trusty“, kde by Babiš měl ztratit veškerou kontrolu nad tím, jaký majetek ve fondech je, a vše ponechat plně v rukou nezávislého správce.

Je ale otázkou, zda by takový trust mohl fungovat na Babišovi opravdu nezávisle – tedy zda by skutečně připadal v úvahu prodej Agrofertu bez Babišova vědomí a zda by se tím pádem Babiš touto cestou skutečně zbavil osobního zájmu na tom, aby Agrofert při rozdělování dotací nestrádal.