Babiš dostal za střet zájmů pokutu 200 tisíc. Rozhodující bude postoj kraje

Souběh veřejné moci s podnikáním byl nejproblematičtější stránkou Andreje Babiše od chvíle, kdy vstoupil do politiky. Nyní ho tento problém začíná dobíhat. Fakt, že premiér je kvůli trvající vazbě na podnik Agrofert v nepovoleném střetu zájmů, potvrdila loni Evropská komise - a nyní v této věci existuje i české úřední razítko.

Podle informací středečního Práva dostal Babiš pokutu 200 tisíc korun od přestupkového úřadu v Černošicích, kam podle bydliště předseda vlády spadá a kde se střet zájmů musí podle zákona začít řešit. To, jak úřad rozhodl, je známo již dva týdny, stejně jako to, že Babiš se odvolává a řízení není pravomocné. Výše pokuty, jež se může pohybovat v rozmezí pět tisíc až 250 tisíc  korun, ale byla dosud tajemstvím - a fakt, že je skoro na horní hranici možné sazby, naznačuje, že jde o vážnou věc.

Pokud jsou informace správné, Česko se ocitá v kuriózní situaci, kdy v čele státu stojí člověk, k jehož způsobilosti má tentýž stát vážné výhrady. Nejde sice o tak závažnou věc, jako je trestní stíhání za zneužívání dotací pro Čapí hnízdo, ale i tak verdikt úředníků z Černošic směřuje k podstatě věci, proč Andrej Babiš není mužem na svém místě.

Za co má Babiš platit pokutu?

Veřejní činitelé mají vlastnictví médií zakázané od roku 2017, kdy byl zákon o střetu zájmů rozšířen o novelu známou pod názvem „lex Babiš“.  Prosadila ji vládní ČSSD spolu s tehdejší opozicí a paragrafy byly napsané přímo na míru nynějšímu premiérovi. Zákon mimo jiné říká, že „veřejný fukcionář nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“ a že nesmí být ani „ovládající osobou“ ve firmě, pod kterou média spadají. Pod holding Agrofert spadá společnost Mafra, která vydává Mladou frontu Dnes a Lidové noviny nebo týdeník Téma, dále pak rádia Impuls a RockZone a televizní stanice Óčko. Babiš po zpřísnění zákona v roce 2017 převedl celý Agrofert i s médii do dvou svěřenských fondů, přes které podle jeho verze už nic „ovládat nemůže“.

Je tedy Babiš ve střetu zájmů, nebo ne?

Záleží na výkladu pojmu „ovládající osoba“. Piráti, kteří se v případu od začátku intenzivně angažují, nebo protikorupční organizace Transparency International, která podnět do Černošic podala, vidí věc jinak než Babiš – premiér může podle nich dění v Agrofertu ovládat dál i přes svěřenské fondy. Pokud Černošice daly tomuto výkladu za pravdu, dá se to pochopit. Babiš sám ve svěřenských fondech figuruje jako zakladatel a tzv. obmyšlený, je i jediným příjemcem zisku, který fondech (tzn. v Agrofertu) vzniknou. Svěřenské fondy vedou dva dlouholetí Babišovi zaměstnanci Zbyněk Průša a Alexej Bílek, kteří by sice teoreticky měli fungovat nezávisle, ale v praxi si lze stěží představit situaci, že by s Agrofertem podnikali něco většího na vlastní pěst. V minulosti navíc vypluly na povrch kauzy, které ukazovaly, jak Babiš s novináři ve „svých médiích“ témata koordinuje.

Proč se případ řeší v Černošicích?

Jde o obec s rozšířenou působností, kam spadají i Průhonice, kde Babiš bydlí. Porušení zákona o střetu zájmů se řeší jako přestupek, tedy podle bydliště. Babiš se proti rozhodnutí odvolal a zpochybnil i sám princip řízení, kdy „o tak složitém právním problému rozhodují úředníci, kteří řeší dopravní přestupky“. Úřad svoje rozhodnutí nezveřejnil, podle starostky Černošic Filipa Kořínka kvůli tomu, že přestupkové řízení je neveřejné a úřad chce vzhledem k citlivosti kauzy dbát na maximální procesní čistotu. Verdikt odmítá zveřejnit i Babiš. Odvolání bude řešit Středočeský kraj. Jeho politické vedení je v rukou ANO, ale úřední řízení by mělo běžet nezávisle na politické moci.

Musí tedy Babiš média prodat?

Bude-li výrok z Černošic stvrzen na všech dalších úrovních a nabyde-li právní moci, pak by měl Babiš uvést střet zájmů do pořádku. To by znamenalo buď složit veřejnou funkci, nebo zpřetrhat vazby na média. Babiš se chce proti řízení bránit i soudu, ale toto řízení už nemá odkladný účinek. Rozhodující tedy bude postoj krajského úřadu. V praxi lze čekat, že Babiš bude rozhodnutí dál zpochybňovat – riskuje tím jen další přestupkové řízení. Pokud na kraji uspěje s odvoláním, verdikt z Černošic se smaže, jako by nikdy neexistoval - a nebude ani zveřejněn.

Jde ve střetu zájmů jen o média?

Černošická kauza se týká jen paragrafu, který mluví výslovně o médiích. Babišův střet zájmů se ale řeší i v širším měřítku. Právníci Evropské komise v listopadu dospěli k závěru, že výkon funkce premiéra není slučitelný s tím, aby premiér měl zároveň prospěch z dotací pro Agrofert. Posudek se odkazuje na novou unijní legislativu platnou přímo pro všechny členské země od loňského srpna, která říká, že „ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. Střet má spočívat v tom, že Babiš má hospodářský zájem na co nejlepších výsledcích Agrofertu, tedy i na maximálním toku dotací do firmy. Věc se v prosinci probírala jako speciální bod v Evropském parlamentu. Evropská komise zastavila dotace pro Agrofert a spustila kontrolní řízení, jehož součástí byly i tři mise unijních specialistů v Praze. Během jara má komise vydat finální verdikt tak, aby jej Evropský parlament stihl projednat ještě před volbami.