Adam B. Bartoš: Klaus už nemá sílu, tahle země potřebuje Kotlebu

Na ulicích a náměstích měst je teď, v předvolební krajské a senátní kampani, docela rušno. Extremistické  skupiny čím dál častěji svolávají k boji s uprchlíky a jejich představitelé přemýšlejí, jak se stát českým Kotlebou. Obsáhlý text o tom, jakou naději mají čeští radikálové na scelení a úspěch ve volbách, čím oslovují voliče na svých protimuslimských road-show a co vytáhlo z ústraní extremistu Miroslava Sládka, najdete v novém Respekt 13/2016.  Zde vám nabízíme další doplňující podrobnosti.

 O Bílé sobotě zatkla policie na demonstraci na Václavském náměstí v Praze radikálního nacionalistu Adama B. Bartoše. Když ho dva uniformovaní policisté odváděli od sochy svatého Václava na výslech, v rukou si nesl desky s poznámkami k projevu, který právě pronesl ke svým příznivcům. Hlavním poselstvím bylo burcování do zbraně: „Někteří z nás vystřelili (na minulé demonstraci – pozn. red.) symbolicky do vzduchu, aby ukázali, jak moc jsou připraveni. Střílelo se do vzduchu, střílelo se slepými a střílelo se symbolicky. Zatím! A já to slovo ´zatím´ říkám schválně, protože jsem přesvědčen, že bez fyzické síly tu naši krizi nevyřešíme. Beze zbraní se těm černým nájezdníkům neubráníme.“

Adam Bartoš na Václavském náměstí nezapomněl ani na „vnitřního nepřítele“, v jeho pojetí jde o vládu Bohuslava Sobotky. Dřív pro ně ve svých projevech chystal, stejně jako pro muslimy přicházející do Evropy, převýchovné pracovní tábory. O Bílé sobotě to dotáhl dál: „Na domácí vlastizrádce nestačí domluva, i na ty platí síla. Buď se takhle budeme scházet další rok, nebo přejdeme k činům. Vlastizrádná vláda příliš spoléhá na to, že zůstaneme u řečnění. Já věřím, že nás podcenila a že se bude divit,“ říkal. „Uděláme něco, jako je defenestrace… Vlastizrada má být potrestána trestem nejvyšším.“

Klaus je mrtev, ať žije Vandas

Jakou právní dohru bude mít pro Adama B. Bartoše sobotní projev, a zda nějakou, na to si musíme počkat. Když však čtyři dny před sobotní demonstrací uvažoval o své budoucnosti nad dvěma deci bílého v restauraci kousek od Jindřišské věže, byl už (zatím nepravomocně) odsouzen ke 12 měsícům vězení s odkladem na dva roky. Za to, že na hrob Anežky Hrůzové, jejíž vražda spustila v roce 1899 takzvanou hilsneriádu spojenou s vyhrocenými projevy antisemitismu, umístil nápis „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“.

„Samozřejmě nechci jít do vězení,“ říká Bartoš v úterý před Velikonocemi, „ale nebudu se kvůli tomu mírnit, budu dál říkat, co je třeba.“ Radikální nacionalista, jehož heslem je spojení tří hodnot „Bůh, vlast, rodina“, býval kdysi novinářem. Ale zkresloval texty ve prospěch jím oblíbených „národovců“ a Václava Klause zejména, a tak ho ze serveru idnes.cz ho vyhodili. Nějakou dobu poté pracoval jako novinář na pofiderním proruském webu, pak založil Národní demokracii a stal se jejím předsedou.

Proslul návštěvou ruského velvyslanectví, kam přinesl se svým kolegou podpůrný dopis pro „ruské úsilí o zajištění pořádku a stability na Ukrajině“, a na ruskou ambasádu bývá pravidelně zván na recepce. „Ne, neplatí mě Rusko, to je směšné, živí mě nakladatelství,“ říká Adam B. Bartoš a vytahuje z tašky útlou knížku, kterou nedávno vydalo jeho nakladatelství ABB – Velkou válku kontinentů od Alexandra Dugina, vrchního Putinova ideologa.

Stará spojenectví, o něž se opíral ještě v roli „novináře“, už jsou každopádně dávno pryč. Na jeho seznamu českých Židů se vloni pod položkou 333 objevil i bývalý Bartošův ideologický spojenec Petr Hájek, pobočník tehdejšího prezidenta Václava Klause. „Václav Klaus má politické ambice, ale pro nás je nepotřebný, už nemá tu sílu,“ říká Adam B. Bartoš, „tahle země nepotřebuje dinosaury jako je Klaus, tahle země potřebuje Kotlebu.“ A tak se Adam Bartoš do krajských voleb – pokud se jeho zatím nepravomocný a podmíněný trest nepromění v uvěznění – spojil s neonacistickou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti Tomáše Vandase. I ten na sobotním Václaváku promlouval k lidem.

S cikánkomilcem nejdeme

Stran a uskupení, které posílil nedávný volební úspěch extremisty Mariana Kotleby označovaného ve slovenské veřejné debatě za fašistu, se teď na české scéně objevily desítky.  Jednou z nich je i Národní obroda, spolek vzniklý nedávno především z odpadlíků z rozhádané Vandasovy Dělnické strany. Neshody se ovšem pro volby nějak setřely, i Národní obroda jde spolu s Bartošem a DSS na kandidátkách do voleb.

„Máme za těch pár měsíců, co jsme vznikli, víc členů než Bartoš za dva roky,“ usmívá se v nádražní restauraci v Benešově u Prahy čtyřicátník Vlastimil Vach. Je v prostředí nádražního bistra trochu nervózní; jak zjistil,  obsluhují tu vietnamští obchodníci. „Nevím, proč bych měl chodit k Vietnamcům, nekupuju si ani kebab, nevidím pro to důvod, když jsem‚ Čech,“ vysvětluje bývalý člen „dělníků“, proč si při objednávání koly tak nervózně popotahuje kšiltovku a hledí do stolu místo na číšníka.

Národní obroda se projevuje zejména nesnášenlivostí k Romům a cizincům v Česku, zkrátka k lidem jiné pleti, ale pod vlivem uprchlické krize se i do jejich slovníku nově dostali „ ti přivandrovalci“. „Imigranti pro nás nejsou to hlavní, ale v kampani o nich samozřejmě mluvit budeme,“ říká Vach.

Sám se považuje, jak říká, za slušného člověka – má práci na stavbě jako přípravář, syna vede ke sportu a rozhodně by se neoznačil za „nácka“. „Já jsem národní socialista, to je rozdíl,“ říká, „my si nepřišíváme symboly odkazující k Hitlerovi, neobdivujeme představitele jeho strany. My jen bojujeme proti cikánům, uznání homosexuality a proti vetřelcům z muslimských zemí.“

Vlastimil Vach se teď chystá na velkou akci Národní obrody v obci Vítkov. Na náměstí Jana Zajíce budou v dubnu demonstrovat proti vysokým trestům pro neonacisty, kteří ve Vítkově před šesti lety vhodili do okna domku se spící romskou rodinou Molotovův koktejl. V posteli tam tehdy vzplála spící dvouletá Natálie, která jen tak tak vážné popáleniny přežila. Má za sebou desítky operací, lékaři jí museli amputovat prsty na ruce a je nadosmrti vážně fyzicky a psychicky poznamenaná. „Jí to samozřejmě nepřeju, ale nelíbí se nám, že cikáni nedostávají stejně tvrdé tresty jako Češi. Třeba cikán, který zabil člověka kvůli cigaretě, dostal jen dva roky,“ vzpomíná pan Vach na incident, v němž dal opilý Rom pěstí jinému člověku a ten ránu nepřežil, „a tihle kluci z Vítkova dostali kolem dvacet let, to je jasné nadržování cikánům.“

O tom, že zákon rozlišuje mezi naplánovaným činem, navíc rasově motivovaným a namířeným proti spícím dětem a jejich rodičům, a mezi zabitím ve rvačce kvůli rozmíšce, která nemá s barvou kůže nic společného, sice ví, ale do Vítkova už se moc těší. „To bude krásná akce,“ usmívá se, „čekáme velkou účast, spojili jsme síly s dalšími stranami a uskupeními.“

Akci ve Vítkově podporuje je Národní strana Adama B. Bartoše, ale i republikáni odštěpení od bývalé Sládkovy strany a taky hnutí Za naši kulturu a bezpečnou zem, které spolupořádalo i sobotní demonstraci na Václavském náměstí. „Snažíme se propojit co nejvíc stran a hnutí, abychom byli do parlamentních voleb silnější než teď,“ vysvětluje Vach, „s těmi většími, jako je třeba Konvička, s těmi jít nechceme. Vždyť Konvička se chlubí, že měl cikánky, přece nepůjdeme s cikánkomilcem.“

Jak vyhrát sám

Velkou hvězdou demonstrací a shromáždění, která se čím dál častěji objevují v ulicích, je emotivní tesař z Brna Jiří Černohorský. Právě on založil spolek Za naši kulturu a bezpečnou zem a za řečnícím Bartošem  v sobotu na Václavském náměstí celou dobu mával českou vlajkou, po rozpuštění demonstrace pak zorganizoval hlučný pochod k policejní služebně.

„Byla to normální procházka, ke které jsem vyzval lidi, aby se připojili, když chtějí, ale zatkli mě za to a napálili mi přestupek. Ale to nevadí, to mě neodradí.“ Pan Černohorský se původně snažil spojit i se známějšími radikály, než je Adam B. Bartoš, se stranou Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury nebo s Martinem Konvičkou a jeho Blokem proti islámu, ale nakonec to nevyšlo.

„Každý si myslí, že vyhraje sám, a pak se budeme divit, až nás tady Amerika zavalí muslimy,“ mračí se Jiří Černohorský a vysvětluje, že uprchlická krize je podle jeho mínění katastrofou řízenou z Bílého domu, která má za cíl zotročit  Evropany, aby byli levnou pracovní silou pro USA. Informace sbírá z konspiračních webů, má i kamaráda, který jeden takový vede; do jedné z prorusky orientovaných internetových televizí ho dokonce pozvali jako hosta. „ Jsem si jistý, že to tak je. A tak využívám i příležitosti promluvit k lidem ve Vítkově, i když vím, že k té dívce to není zrovna slušné.“