Sebevědomý Chovanec školí Evropu

Milan Chovanec je sebevědomý chlap. To je zřejmé kdykoli něco řekne nebo napíše o uprchlících. “Aktuálně největším problémem řešení migrace je nekonzistentní politika Německa. Ani ukazování svalů sousedům přes hranice to nezakryje,” napsal v úterý na Twitteru. Navázal tím na stejně sebevědomé tweety z poslední doby: “Uprchlíky táhne do Německa a Rakouska štědrý sociální systém, a nikoli neschopnost sousedních zemí”nebo “A ještě jeden vzkaz: povinné kvóty jsme odmítali, odmítáme a budeme odmítat. Nic neřeší!”

Neuplynul přitom ještě ani rok od chvíle, kdy ministr vnitra zaujal hlavně nezájmem o tohle téma. V říjnu vůbec neodjel na schůzku ministrů vnitra zemí EU, která měla v Bruselu na programu počínající uprchlickou krizi (a evropské džihádisty ve službách Islámského státu). Na promeškané schůzce jeho kolegové přemýšleli, jak pomoci dlouhodobě přetíženým zemím na hranicích EU a jak se celoevropsky připravit na setrvale stoupající počty běženců, zvláště ze Sýrie.

Milan Chovanec radši zůstal v Praze, kde podle svých slov musel řešit zvýšení platu hasičů a policistů o pár stovek korun měsíčně. „Mně to prostě přišlo v ten okamžik důležitější než cokoli jiného. Byla to jedna z mých priorit,” řekl vloni kolegyni Silvii Lauder. Chovanec se vyhýbal i předchozím schůzkám evropských ministrů vnitra a na zmiňovaném uprchlickém jednání chyběla i tehdejší ministryně spravedlnosti Válková - zatímco tam většina ostatních států EU vyslala oba ministry.

Můžeme se jen dohadovat, proč Chovanec opravdu do Bruselu neletěl, ačkoli migrace a uprchlíci už tou dobou patřili k nejdůležitějším evropským problémům. Nevěděl to, protože se o dění v zahraničí moc nezajímá a cizí tisk nečte? Nic o tématu netuší, a proto ani nevěděl, čím by do debaty s evropskými kolegy přispěl? Cítil se v “dalekém” Bruselu - i kvůli neznalosti cizích jazyků - trochu nejistý? Nebo jako dlouholetý lokální politik opravdu považoval jednání o platech policistů a hasičů za důležitější?

Ať už platí kterýkoli ze zmíněných důvodů či jakákoli jejich kombinace, je pozoruhodné to obrovské sebevědomí, s nímž týž ministr vnitra nyní školí Evropu a říká o uprchlících jeden silný názor za druhým. Třeba v oněch citovaných tweetech, jež se naprosto míjejí s realitou. Jestli je podle ministra hlavním evropským problémem chování Německa - tak naprostá většina Evropy naopak vidí problém v Česku a v ostatních postkomunistických státech.

Jestli Chovanec dál věří tomu, že Syřané po letech života v občanské válce nebo v uprchlických lágrech jdou do Německa za sociálními dávkami - tak nic o skutečných motivech Syřanů neví. A naprosto mu chybí schopnost vcítit se do životů a utrpení druhých, tedy základní vlastnosti každého opravdového sociálního demokrata. No, a jestli podle ministra kvóty nejsou vůbec, ale vůbec žádným řešením - tak podle naprosté většiny lidí, kteří tohle téma roky studují, ke komplexnímu řešení problému patří.

Je trochu nefér kritizovat jen Milana Chovance. Podobný komentář by šlo napsat o Andreji Babišovi, Miloši Zemanovi, Petru Fialovi a dalších politicích. Ty všechny migrace, uprchlíci, Blízký východ a Afrika nikdy zvlášť nezajímali, ale nebrání jim to vydávat jedno sebevědomé prohlášení za druhým.

Bylo by skvělé, kdyby legendární psycholog Daniel Kahneman chytil zlatou rybku, která by mu splnila jeho největší přání. To totiž znělo,  aby ze světa zmizelo nadbytečné a nemístné sebevědomí. Chovanec, Babiš a všichni ostatní v parlamentu, v hospodách i na sociálních sítích by pak mluvili s větší pokorou a zdravou opatrností o běžencích i složitém tématu migrace. A v takové věcné debatě by se pak snáz hledala i praktická řešení.