Češky jsou v horším postavení než většina Evropanek, vzdalujeme se unijnímu průměru

Objednejte si k odběru newslettery Respektu

Evropský institut pro genderovou rovnost tento týden zveřejnil každoroční index rovnosti žen a mužů - a není to veselé čtení. Přestože v celé EU se situace zlepšuje, byť velmi mírně, o Česku jsme dostali značně drtivou zprávu. 

V konečném součtu sledovaných indikátorů je na tom hůře už jen Maďarsko a Rumunsko. I když se ve většině kategorií se mírně zlepšujeme, v řadě zemí je totiž progres mnohem výraznější, Česko tak dále vlaje na chvostu, a dokonce se vzdalujeme unijnímu průměru.

Když se ponoříme do sledovaných ukazatelů, dává česká pozice dokonalý smysl. Víceméně všechny se zaměřují na oblasti, o nichž dlouhodobě víme či tušíme, že s nimi máme problém. Nyní to máme znovu potvrzeno, přičemž tuzemská realita ještě víc vynikne ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Jde o otázku péče o děti a další příbuzné, která společně se starostí o domácnost stále leží větším dílem na ženách. Podle indexu je málokde v EU odpovědnost za péči tak výrazně vychýlena v neprospěch žen jako u nás. Zatímco v dílčích kategoriích se Česko – jak již bylo řečeno - velmi mírně zlepšuje, v sekci zkoumající rozdělení času mezi ekonomické, pečovatelské a sociální aktivity, tedy rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, se naopak dál zhoršuje. 

Dále je řeč o trhu práce, na kterém jsou ženy (a zejména matky) znevýhodněny a méně vydělávají, přičemž čím vyšší vzdělání, tím větší rozdíl. V celé Evropě jsou pak stále patrné negativní dopady pandemie, jež více zasáhla ženy. Stejný efekt měl covid i na problematiku násilí na ženách, kdy v časech krize obvykle rostou čísla.

Přestože se zastoupení žen v české politice na všech úrovních postupně zvyšuje, stále je malé; stejně tak obecněji v aktivitách s politikou souvisejících. Muži se častěji účastní veřejných protestů, podepisují petice či kontaktují své volené zástupce. Podobný výsledek dostaneme, když se zaměříme na to, kdo reálně rozhoduje o klíčových otázkách, kam se kromě politiky počítají také lidé ve vedení firem a vlivných institucí. Nárůst žen na rozhodovacích pozicích je ostatně hlavním motorem indexu v celé Unii.

Studie upozorňuje také na celounijní trendy, které jsou rovněž zajímavé pro domácí debatu. V celé EU se sice mírně snižuje objem neplacené práce a péče - ovšem nikoliv proto, že její část přebírají muži, ale pod vlivem technologií nebo přenosem této zátěže na placenou sílu, jíž jsou častěji opět ženy.

Index otázku genderové rovnosti poprvé propojil i s klimatickou krizí – například proto, že třeba zastoupení žen v rozhodovacích pozicích může mít jasný dopad na ochotu brát změn klimatu vážně. Z různých výzkumů totiž vyplývá, že ženy si rizika a následky silněji uvědomují a jsou obecně environmentálně zodpovědnější než muži.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter.